Dosavadní způsob řešení migrační krize, kdy země na takzvané balkánské migrační trase uprchlíky jen přes své území posílaly dál na západ Evropy, musí skončit. Po jednání lídrů států zasažených migrací to na tiskové konferenci prohlásil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Uvedl také, že nyní výrazně postižené Slovinsko ještě do týdne dostane pomoc ve formě 400 policistů.
Základem dohody mezi členy EU na trase a také třemi státy, které v EU nejsou, je snaha dostat pod kontrolu nyní živelný pohyb desetitisíců lidí v oblasti. Podle německé kancléřky Angely Merkelové je třeba v krátké době do situace vnést pořádek. Ve střednědobém ohledu by pak mělo být možné situaci dostat pod kontrolu a zvládnout.
Už při příchodu na jednání v neděli odpoledne politici upozorňovali na zhoršující se humanitární situaci lidí na cestě, kterou dál vyostří blížící se zima. „Je třeba zajistit, aby se s uprchlíky zacházelo humánně. Není možné, aby v roce 2015 byli lidé ponecháni na holičkách a museli v mrazu spát na poli,“ zdůraznil Juncker.
Řekové navýší přijímací kapacity
Do konce roku Řecko zvýší své přijímací kapacity na 30 tisíc míst, Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) zajistí poté s finanční podporou zemí EU dalších 20 tisíc míst. Stejný počet, tedy 50 000 míst, by měl být vytvořen také na balkánské trase jako takové.
Řecký závazek zvýšit přijímací kapacity umožní podle Merkelové reálný start přerozdělování dohodnutých 160 tisíc uprchlíků podle kvót napříč EU. Česko a některé další země tento postup odmítaly, v září však byly přehlasovány. „Bude to významný krok směrem ke zvládnutí situace a také spravedlivějšímu rozdělení zátěže,“ podotkla německá kancléřka.
Země se budou informovat o intenzitě migračního proudu
Významným bodem dohody je také vznik kontaktních míst u vlád jednotlivých států už do 24 hodin. Umožnit to má, aby si země na balkánské trase - ať už členové EU, či státy mimo Unii - mohly velmi rychle, každý týden, vyměňovat potřebné informace jak mezi sebou, tak směrem k Evropské komisi. První hodnocení svých potřeb mají státy poskytnout také do 24 hodin.
„Musí přestat divoké přecházení hranic. Země se budou informovat například o intenzitě migračního proudu,“ vysvětlil Juncker novinářům. Jeden z bodů plánu uvádí, že země budou migranty od pohybu směrem k dalším hranicím přímo odrazovat, pokud o přesunu nebude informována vláda následujícího státu.
Závěrečný dokument jednání upozorňuje na potřebu dokončit dohodu na Akčním plánu mezi EU a Tureckem, která by měla výrazně zvýšit angažmá této země při řešení evropských problémů s migrací. Mezi body směrem k lepšímu řízení hranic zmiňuje závěrečné prohlášení nejen rychlou pomoc Slovinsku, které ji akutně potřebuje, ale třeba také podporu evropské námořní operace v Egejském moři.
Posílena by ovšem měla být, pod koordinací evropské agentury Frontex, například řecká hranice s Makedonií a Albánií. Uprchlíky tak bude možné registrovat i při jejich odchodu z Řecka směrem do dalších zemí.
Přísnější německá opatření zatím fungují jen pozvolna
O víkendu začal v německu platit nový přistěhovalecký zákon. Kromě jiného by měl zrychlit deportaci neúspěšných žadatelů o azyl. Mají také fungovat tranzitní zóny, kde by ve zrychleném řízení přistěhovalecké úřady azylové nároky posoudily. Podle zpravodaje ČT Martina Jonáše ale jednotlivé úřady azylanty zatím příliš nevracejí. Největší šanci v Německu zůstat mají Syřané.
Nizozemský premiér: Východ Evropy jen přijímal a teď nic nevrací
V souvislosti se summitem nizozemský premiér Mark Rutte vyzval členské země z východní části EU k větší míře solidarity. Podle něj dělají jen minimum, aby zastavily příliv běženců.„Nemůžou lidi nechávat jen tak procházet svou zemí a putovat do Německa, Nizozemska nebo Švédska,“ uvedl. Podle něj východní státy jen přijímaly z Bruselu finanční pomoc, ale teď nic nevracejí. Nizozemsko 1. ledna od Lucemburska převezme rotující předsednictví EU.
Rakouský kancléř Werner Faymann zase varoval před hrozícím rozpadem Unie. „Nyní jde o společnou Evropu nebo o tichý rozpad EU. Cesta je to namáhavá, těžká a pravděpodobně i pomalá, ale jiná cesta vede vstříc chaosu,“ uvedl kancléř v rozhovoru pro nedělní vydání listu Kronenzeitung. Varoval znovu také před stavbou nových zdí a plotů uvnitř EU.
„Jde nyní o Evropu. Pokud neuděláme společně vše, co bude možné, obávám se, že
to bude počátek konce Evropské unie,“ varoval při příchodu na summit slovinský ministerský
předseda Miro Cerar.
Slovinskem dál proudí tisíce migrantů
Dalších téměř tři tisíce migrantů přešlo od půlnoci do šesti hodin ráno zelenou hranici z Chorvatska do Slovinska. Uplynulý víkend jich prý do Slovinska dorazilo touto cestou 25 tisíc a množství jich pokračovalo dál do Rakouska. Informuje o tom na svém webu slovinský list Delo, podle jehož výčtu se nyní v různých uprchlických centrech v zemi nachází více než 11 tisíc lidí.
Slovinské úřady organizují nepřetržité převozy běženců vlaky a autobusy dál do středisek ve vnitrozemí, aby uvolnily kapacity v Brežicích a Dobovu, kde očekávají příchod dalších uprchlíků.
Migranti pak dále směřují do Rakouska a Německa. Zhruba 15.000 jich přešlo o víkendu rakousko-německou hranici. S odvoláním na bavorské úřady o tom informovala agentura DPA. Mnichov v následujících dnech prý neočekává snižování počtu příchozích migrantů a stejný názor mají i Rakušané.
