Jednotky NATO v Kosovu se dostaly pod palbu, zraněny jsou desítky lidí

Kosovska Mitrovica - Jednotky Severoatlantické aliance se v severním Kosovu dostaly pod silnou palbu z automatických zbraní. Oznámila to dnes agentura Reuters s odvoláním na mluvčího francouzských sil NATO. Jde o největší výbuch násilí v Kosovu od 17. února, kdy místní albánská většina vyhlásila nezávislost. Při potyčkách mezi příslušníky mírové mise KFOR a Srby byla zraněna asi stovka lidí, čeští vojáci na místě střetu neoperují. NATO varovalo, že na každé násilí bude reagovat energicky, a Srbsko oznámilo, že s Ruskem konzultuje společné kroky k zastavení násilí vůči kosovským Srbům.

Nepokoje vyvolávají obavy, že Kosovo směřuje k dalšímu dělení poté, co se před měsícem odtrhlo od Srbska. Místní menšinoví Srbové na severu provincie nechtějí připustit, že by se dostali pod pravomoci nového státu. Jejich protestní akce jsou podle všeobecně rozšířeného mínění koordinovány s Bělehradem, který opakovaně prohlásil, že nezávislost Kosova nikdy neuzná.

Silná palba z automatických zbraní vypukla podle mluvčího francouzských vojáků KFOR v Kosovské Mitrovici, městě rozděleném řekou Ibar na srbskou a albánskou část. Žádné další podrobnosti nejsou zatím známy. Svědci podle Reuters vypověděli, že je slyšet intenzivní střelba poté, co se stovky Srbů střetly ve městě s příslušníky mezinárodních mírových sil KFOR.

„Na útoky jsme odpověděli jen výstražnou střelbou, stříleli jsme do vzduchu, nikoli do davu,“ řekl mluvčí francouzských sil KFOR Etienne du Fayet de la Tour. Jednotky policie OSN dostaly dnes rozkaz, aby se z města stáhly. „Policie mise OSN (UNMIK) dostala kvůli nepokojům rozkaz, aby se ze severu Kosova stáhla,“ řekl mluvčí UNMIK v Prištině.

Při střetech bylo podle posledních informací agentury Reuters zraněno 63 policistů OSN, asi desítka příslušníků KFOR a také okolo 70 Srbů. Podle
polské agentury PAP je mezi zraněnými i 13 polských policistů, agentura AFP uvádí 22 zraněných Poláků. Podle francouzské armády bylo zraněno také 20 Francouzů.

Podle polské agentury PAP jsou mezi zraněnými vojáky i příslušníci polského kontingentu UNMIK. Zranění utrpělo 13 polských policistů, ale jejich životy nejsou ohroženy. Podle agentury AFP bylo zraněno 22 Poláků. Jednotka asi 50 Poláků z policie OSN byla ohrožována kameny, podomácku vyrobenými výbušninami a granáty, řekl policejní mluvčí.

Kosovska Mitrovica není v prostoru odpovědnosti mnohonárodního úkolového uskupení Střed, kam patří český vojenský kontingent, řekla dnes ČTK mluvčí kontingentu KFOR Kosovo Andrea Langerová. Podle jejích slov je situace v prostoru, kde operují čeští vojáci, zcela klidná. Zatím nejsou informace o žádných incidentech, které by mířily proti českých vojákům.

Evropská komise dnes v reakci na násilí v Kosovské Mitrovici vyzvala ke zdrženlivosti. „Jsme velmi znepokojeni napjatou situací, vyjadřujeme politování nad útoky proti policii OSN a vojákům KFOR a vyzýváme ke zdrženlivosti,“ řekl v Bruselu mluvčí Evropské komise. Násilí je podle jeho slov nepřijatelné. Všechny strany by prý měly společně budovat multietnické Kosovo založené na vládě práva.

Střelbě na vojáky NATO předcházela ranní akce, při níž policejní jednotky OSN a vojáci mezinárodních sil KFOR v Kosovu získaly opět kontrolu nad budovou OSN, kterou v pátek násilím obsadili Srbové. Nad budovou místního soudu zavlála zase vlajka OSN, desítky Srbů byly zatčeny. Budou prý rozmístěni v kosovských věznicích, kde budou čekat na soudní řízení. Při samotném útoku jednotek OSN na budovu v Kosovské Mitrovici Srbové nekladli odpor. Do připravených policejních kamionů byli odvedeni s pouty na rukou. Poté shromážděný dav zaútočil na vojáky OSN. Vzduchem létaly kameny a zápalné lahve. Vojáci použili slzný plyn.

Dnešní vlna násilí v Kosovské Mitrovici se časově shoduje s výročím nepokojů 17. března 2004, kdy Albánci masově napadli Srby. Devatenáct lidí bylo tehdy zabito, stovky přišly o střechu nad hlavou a v Kosovu hořely pravoslavné kostely. Pořádek se jednotkám NATO podařilo obnovit až po dvou dnech naprostého chaosu. Podle pozorovatelů to tehdy byla pověstná poslední kapka, která donutila Západ, aby začal jednat o tzv. konečném řešení mezinárodního protektorátu, který byl v Kosovu nastolen po balkánských válkách 90. let minulého století. Mezinárodní řešení následně vyústilo v kosovskou nezávislost vyhlášenou s mezinárodní podporou Západu 17. února.

* * * 

V Kosovské Mitrovici jde zatím o největší násilné střety od vyhlášení nezávislosti Kosova. Nepokoje v této bývalé jihosrbské provincii trvají ale už od 17. února:

17. února - Kosovský parlament schválil jednostranné vyhlášení nezávislosti provincie; Srbsko označilo tento krok za protiprávní. Demonstranti v Bělehradu napadli velvyslanectví USA a Slovinska, u budovy OSN v Kosovské Mitrovici vybuchly granáty.

18. února - Nezávislost Kosova uznal Afghánistán, USA, Albánie, Francie a Británie. Proti se vyslovilo mimo jiné Rusko, Španělsko, Slovensko, Kypr a Čína. Srbský prezident Boris Tadić vyzval RB OSN, aby zablokovala vyhlášenou nezávislost Kosova.

19. února - Kosovský prezident Fatmir Sejdiu přijal pověřovací listiny diplomatů Británie, USA, Francie a Turecka. Skupiny rozzuřených Srbů zapálily kontrolní stanoviště OSN na hranici mezi Srbskem a Kosovem.

20. února - Kosovo uznáno Německem. Srbská vláda se rozhodla podat u Mezinárodního soudního dvora (ICJ) v Haagu žalobu na všechny země, jež samostatné Kosovo uznají. Demonstrace proti nezávislosti v Kosovské Mitrovici se účastnilo asi 3000 lidí.

21. února - V Bělehradu několik set demonstrantů napadlo a zapálilo budovu ambasády USA; uhořel srbský uprchlík z Kosova. Na kosovsko-srbské hranici asi 300 srbských válečných veteránů zapalovalo pneumatiky a házelo kameny na pořádkové síly. Kosovská policie si vyžádala pomoc české jednotky sil KFOR. Nezávislost Kosova uznala Itálie.

22. února - Asi 5000 odpůrců kosovské nezávislosti napadlo pořádkové síly u mostu přes řeku Ibar v Kosovské Mitrovici.

23. února - EU dočasně stáhla svůj personál ze severu Kosova.

25. února - Na 2000 odpůrců nezávislosti Kosova demonstrovalo v Kosovské Mitrovici a pálilo vlajky EU na protest proti chystané unijní misi. Kosovo navštívil srbský ministr pro Kosovo Slobodan Samardžić, který v předchozích dnech obhajoval nepokoje na hranicích. Priština jeho příjezd označila za provokaci. Na kosovsko-srbské hranici házelo asi 150 srbských veteránů kameny na policii, jíž pomáhaly jednotky KFOR.

28. února - Ve Vídni byla ustavena Mezinárodní řídící skupina pro Kosovo (ISG), která má dohlížet na realizaci plánu bývalého zmocněnce OSN pro Kosovo Marttiho Ahtisaariho; členem skupiny je i ČR. Nezávislé Kosovo bylo formálně uznáno Rakouskem.

7. března - Nezávislost Kosova uznalo k tomuto dni 27 zemí, z toho 16 států EU; ČR zatím mezi nimi není.

14. března - Stovky kosovských Srbů obsadily soudní budovu OSN v Kosovské Mitrovici; vzhledem k malému odporu sil OSN se incident obešel bez většího násilí. Asi tři stovky Srbů ze střechy budovy stáhly vlajku OSN a místo ní vztyčily srbskou. Po několika hodinách většina Srbů budovu opustila.

17. března - Policejní jednotky OSN a vojáci mezinárodních sil KFOR v Kosovské Mitrovici zatkli padesátku Srbů, kteří od pátku setrvávali v budově OSN. Poté shromážděný dav zaútočil na vojáky OSN. Několik hodin poté se jednotky KFOR v Kosovské Mitrovici dostaly pod silnou palbu z automatických zbraní; zraněny byly asi dvě desítky polských policistů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinský exministr Fedorov vyzval k uspořádání voleb, kritizoval korupci

Bývalý ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov vyzval k uspořádání voleb na Ukrajině ještě během nynější války s Ruskem. Země čelí krizi vládnutí, uvedl Fedorov, který podle agentury Reuters v úterý také kritizoval korupci během nynější války.
21:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump zveřejnil mapu, na níž je Hormuz součástí USA. Žije v bludu, zní z Íránu

Americký prezident Donald Trump v úterý na své sociální síti Truth Social zveřejnil mapu, na níž označil Hormuzský průliv za nové území Spojených států. Poznamenal, že USA žádné rozhovory s Íránem neplánují. Tvrdil rovněž, že průliv, klíčový pro přepravu ropy, zůstává otevřený – navzdory výrazně omezenému provozu a hlášenému zásahu lodi vyplouvající z této úžiny. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádí vzápětí napsal, že Trump žije v bludu.
před 3 hhodinami

Někde nepršelo dva měsíce, popisuje zpravodajka ČT extrémní sucho v Británii

Velkou Británii podobně jako další evropské státy sužuje extrémní sucho. Velmi suchý byl už loňský rok, tento by ale měl být ještě horší. Letošní léto je v tomto ohledu extrémní především v Anglii a ve Walesu. Rekordní je také počet lesních požárů.
17:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V USA začíná proces se společností Meta, jde v něm o návykovost sociálních sítí

U soudu v americkém Oaklandu v úterý obě strany přednesou argumenty ve sporu 29 amerických států v čele s Coloradem, Kalifornií, Kentucky a New Jersey s technologickou společností Meta. Státní zástupci v žalobě Metu viní z toho, že sociální sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností.
před 4 hhodinami

Moskevský soud odsoudil Litevce za odstranění pamětních desek ze sovětského hřbitova

Moskevský soud odsoudil litevského občana Romase Liutkuse v nepřítomnosti k sedmi letům vězení za údajné poškození hrobů sovětských vojáků v Litvě. Zároveň mu uložil pětiletý zákaz činností souvisejících se správou internetových stránek a telekomunikačních sítí, oznámila ruská generální prokuratura.
před 5 hhodinami

V Polsku se terčem internetových podvodníků stávají hlavně mladí, nikoli senioři

Přesvědčení o vlastních digitálních dovednostech může mladé Poláky činit vůči podvodům zranitelnějšími, nikoli odolnějšími. Nový průzkum ukazuje, že nejvyšší podíl finančních ztrát způsobených podvodníky vydávajícími se za státní instituce hlásí lidé ve věku od 25 do 34 let.
před 6 hhodinami

Rusové zabili deset lidí u Charkova, Ukrajinci poslali stovky dronů na Moskvu

Při ruském raketovém útoku v obci Pečenihy v ukrajinské Charkovské oblasti zemřelo nejméně deset lidí, oznámili prezident země Volodymyr Zelenskyj a místní úřady. Dalších sedmnáct osob bylo zraněno, poškozeno bylo deset rodinných domů. Starosta ruské metropole Sergej Sobjanin zase podle agentury AFP tvrdí, že na moskevský region útočilo v noci na úterý 620 dronů. Ruská protivzdušná obrana podle něj přes 180 bezpilotních prostředků v oblasti hlavního města zničila, zraněni byli tři lidé.
08:06Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinec dostal v Německu za špionáž pro Rusko 15 měsíců vězení

Trest rok a tři měsíce vězení uložil v úterý německý soud třicetiletému Ukrajinci, kterého shledal vinným ze špionáže ve prospěch Ruska. Měl zjišťovat trasy zásilek, do nichž by pak bylo možné umístit výbušninu a ovlivnit bezpečnost obyvatelstva na Ukrajině a v Německu. Další dva Ukrajince, kteří čelili stejné obžalobě, soud viny zprostil. V tiskové zprávě o tom informoval stuttgartský vrchní zemský soud.
14:01Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.