Japonec chtěl zbavit svět postižených, dvě desítky jich ubodal

2 minuty
Japonsko se vzpamatovává z nejhoršího vražedného útoku v moderní historii
Zdroj: ČT24

Nejméně 19 mrtvých a dvě desítky zraněných – taková je tragická bilance útoku v zařízení pro duševně choré ve městě Sagamihara západně od Tokia. Bývalý zaměstnanec vtrhl do budovy s nožem a útočil na handicapované. Poté se šel udat na policejní stanici. Podle místního tisku uvedl, že chce nechat postižené „zmizet“.

Podobné útoky jsou v Japonsku velmi vzácné, jde o nejhorší masakr za poslední desítky let. Zatčeným je 26letý bývalý zaměstnanec zařízení Satoši Uemacu. V únoru napsal šéfovi parlamentu dopis, v němž nabízel, že zabije stovky handicapovaných, pokud mu to vláda dovolí. Dva týdny byl kvůli tomu hospitalizován, poté byl ale propuštěn – podle lékařů se jeho stav zlepšil.

Personál zařízení ve městě Sagamihara zavolal na policii v půl třetí ráno a oznámil, že v objektu se pohybuje muž s nožem. Podle místních médií rozbil okno, aby pronikl dovnitř, poté začal bezhlavě bodat osoby uvnitř.

Japonci jsou v šoku, je to mimořádná událost, svého druhu nejhorší od druhé světové války. Lidé to budou ale brát s klidem, jako přírodní katastrofu.
Tomáš Dub
velvyslanec ČR v Japonsku
Útok nožem v Japonsku
Zdroj: Kyodo/Reuters

Později se útočník sám vzdal. Podle některých zdrojů přišel na policii a oznámil: „Udělal jsem to“. V zařízení bylo v době činu asi 160 lidí, obětem je mezi 19 a 70 lety a jsou mezi nimi muži i ženy.

V Japonsku platí přísné zbraňové zákony. Podle BBC jde o nejhorší masovou vraždu v zemi od konce druhé světové války. Žádná spojitost s terorismem zatím nebyla zjištěna.

Roku 1995 zaútočila náboženská sekta Óm šinrikjó v tokijském metru sarinem. Zemřelo tehdy 13 lidí a přiotrávilo se více než 5000 lidí.

V roce 2001 ubodal ve stejný den, jako byl dnešní útok, bývalý vrátný ve škole osm dětí. Muž trpěl duševní poruchou. V roce 2008 najel muž nákladním autem do obchodního centra v Tokiu, poté vystoupil a ubodal sedm lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 7 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...