Praha – Ve světle odhalení deníku Le Monde týkajícího se americké špionáže francouzských občanů vyvstávají znovu otázky fungování zpravodajských služeb. Týmy matematiků a analytiků sbírají informace po celém světě a možnosti politické regulace jsou značně omezeny. „Odhaduje se, že NSA denně zpracuje kolem 1,5 miliady telefonických hovorů nebo e-mailových komunikací,“ řekl v pořadu Hyde Park analytik Ústavu mezinárodních vztahů Jan Eichler.
Na Spojené státy se po aktuálních událostech přirozeně vzedmula vlna kritiky – nejde však jen o Francii, přidávají se i další země. Po odhaleních, která na veřejnost dostal bývalý pracovník Národní agentury pro bezpečnost (NSA) Edward Snowden, se zpravodajské služby a jejich praktiky ocitly v centru širšího zájmu. V případě, o kterém jako první informoval deník Le Monde, je kritizována jak NSA, tak prezident Barack Obama. Právě jemu totiž agentura podléhá. „V žádném případě se z toho nevylžou, nesou za to plnou politickou zodpovědnost. Konkrétně zpravodajská služba NSA je přímo podřízena prezidentu republiky, který o ní určitě vše musel vědět… Neexistuje ale případ, kdy by se zpravodajská služba nevymkla politické kontrole, a to ať v demokratických, nebo totalitních státech. Ty služby si vždy dělají, co chtějí,“ podotýká analytik Jan Eichler.
NSA ve Francii sledovala široké spektrum subjektů a odhaduje se, že během jednoho měsíce zachytila na 70 milionů nahrávek telefonických dat Francouzů. „Ví se, že to byly asi čtyři okruhy lidí, které oni mohli sledovat. Ten první mohly být podle nich teroristické organizace. Druhým okruhem byli obchodníci, ve třetím vojenství a ve čtvrtém politikové,“ říká. „Francie však k tomu, aby sledovala teroristické organizace, má vlastní zpravodajské služby,“ dodává Eichler s tím, že jednání Spojených států ke svému evropskému partnerovi se dá označit slovem „neférové“.
- Národní agentura pro bezpečnost (NSA) zdroj: ČT24
- Sídlo Národní agentury pro bezpečnost autor: AP/Charles Dharapak, zdroj: ČTK
NSA ve Francii monitorovala velké strategické firmy
Kritika pochopitelně směřuje k tomu, že USA nezaměřily svou pozornost pouze na podezřelé radikály či teroristy. Namísto toho se v jejich hledáčku ocitli i podnikatelé či politici. Celá záležitost se tak významově posunula k monitoringu obchodních konkurentů za účelem zisku strategických informací. „Francie je velkým konkurentem Spojených států ve výrobě nejvyspělejších zbrojních systémů, ať jsou to letouny, nebo sledovací systémy. Všude se střetávají, a proto ten odposlech obchodníků a zaměstnanců velkých firem - aby zjistili, jaké jsou jejich aktivity,“ podotýká Jan Eichler.
Důležitým zdrojem informací jsou i webové stránky jako Facebook, Google či Twitter. Právě na ně se opakovaně sbíhají stížnosti na porušování soukromí jejich uživatelů a předávání informací zpravodajským službám typu NSA. Jan Eichler potvrzuje, že zmíněné servery se spolupráci s americkou vládou dlouhodobě nebrání. „Všechny tyto firmy s nimi vědomě spolupracují. Do všech se dá nabourat a nijak se tomu doposud nebránily,“ říká analytik Ústavu mezinárodních vztahů.
„NSA je vojenská zpravodajská služba, v jejímž čele vždy stojí generál nebo admirál. Je to služba, která je velice štědře dotována – odhaduje se, že její roční rozpočet je někde okolo 15 miliard dolarů. Ústřední budova je rozsáhlá a nachází se 40 kilometrů od Washingtonu. Mají tam vlastní dálnici, po které nikdo jiný nesmí jezdit. Mají také vlastní poštovní úřad a leteckou společnost, aby letenky nemuseli kupovat jinde. Nesmírně dobře je technicky zabezpečena. Také se ví, že jde o nejštědřejšího zaměstnavatele nejlepších matematiků světa.“
Plány útoku na dvojčata byly zachyceny příliš pozdě
NSA je od Snowdenovy aféry stabilně pod palbou kritiky, ne vždy se však o ní psalo jako o onom „démonovi“. Před dvanácti lety to byla právě Národní agentura pro bezpečnost, která zachytila signály implikující teroristický útok na Spojené státy. „NSA se podařilo 10. září 2001 chytit jednu komunikaci v arabštině, kde se říkalo: Zítra přijde Den D. Oni okamžitě všechno alarmovali a pokoušeli se dešifrovat, co to může znamenat. Ale než to všechno zase dali dohromady, bylo už pozdě a přišel útok na dvojčata,“ poznamenal v pořadu Hyde Park Jan Eichler.
V USA působí bezpočet zpravodajských služeb, přičemž k těm největším patří kromě notoricky známé CIA také NSA a vojenské zpravodajství DIA. Rozdíly mezi nimi plynou z odlišné metody jejich působení. „CIA dělá nejen průzkum z technických, ale také lidských zdrojů. Proslula také spoustou tajných operací, kdy tak říkajíc posunovala dějiny dopředu. Své agenty nasazovala do různých akcí, během kterých se zabíjeli lidé. Toto NSA nedělá – agentura nedělá žádný průzkum z lidských zdrojů, je omezena jen na odposlechy a zachycování e-mailové a další komunikace. Nemá však přímou vazbu na to, aby urychlovala dějiny – nedělá státní převraty tak jako CIA. Podobné metody jako CIA pak má i DIA,“ vysvětlil analytik Ústavu mezinárodních vztahů Jan Eichler.
