Irácká armáda dobyla zpět strategické Ramádí

Irácká armáda zcela osvobodila město Ramádí od radikálů z hnutí Islámský stát. Nad vládními budovami v centru už vlaje irácká vlajka. Teď se vojáci snaží odstranit všechny výbušniny, které zde nastražili islamisté. Ramádí, které leží necelých 100 kilometrů od Bagdádu, se radikálové zmocnili letos v květnu.

„Ano, město Ramádí bylo osvobozeno. Irácké protiteroristické jednotky vyvěsily iráckou vlajku nad budovami vládního komplexu,“ oznámil ve státní televizi armádní mluvčí Jahjá Rasúl.

Vládní čtvrť v Ramádí byla místem nejtvrdších bojů, nyní ale vojáci postupují pomalu a speciální týmy mají za úkol vyčistit celé město od bomb, kterých může být v ulicích a budovách nastraženo několik tisíc. Podle jednoho z vojenských velitelů bylo jen na silnicích u vládního komplexu a v přilehlých budovách umístěno přes 300 výbušných zařízení.

Nahrávám video

Jak uvedli někteří místní představitelé, islamisté prý používali civilisty jako lidské štíty, když jim bylo jasné, že vládní budovy neubrání a snažili se z místa uprchnout. Islámský stát minulý týden odhadoval, že centrum Ramádí brání asi čtyři sta bojovníků. Kolik jich bylo zabito a kolika se podařilo utéct do vzdálenějších částí města, nebylo jasné.

Ani irácká armáda nezveřejnila žádnou bilanci obětí. Podle zdravotníků bylo ale jen v neděli odvezeno do bagdádských nemocnic asi sto zraněných iráckých vojáků. „Mrtvá těla jsou odvážena přímo do hlavní vojenské nemocnice,“ uvedl jeden z nemocničních zdrojů s tím, že právě z toho důvodu se počet obětí nedá určit.

Armáda se snažila dobýt Ramádí již několik týdnů. Převážně sunnitské město, které leží 90 kilometrů západně od Bagdádu, padlo do rukou islamistů v květnu. Minulou středu vojenské velení oznámilo, že dobytí města je otázkou několika dní. Vytlačení bojovníků IS z Ramádí je označováno za předpoklad úspěšného boje o severoirácký Mosul, který islamisté získali loni bez boje.

V sousední Sýrii mezitím začala dlouho plánovaná evakuace z oblasti nedaleko hranic s Libanonem. Autobusy a sanitky během pondělí převezly několik stovek evakuovaných bojovníků a civilistů do Bejrútu, odkud odletí do Turecka. Celá akce se koná pod záštitou Mezinárodního červeného kříže. Zároveň se stahováním povstalců ze Zabadání začala evakuace asi 330 civilistů ze dvou posledních provládních šíitských měst v provincii Idlib.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova vláda podala žalobu pro případ, že na Aljašce těsně prohraje republikán

Americké ministerstvo spravedlnosti podalo žalobu, v níž žádá preventivní zablokování certifikace výsledků voleb na Aljašce v případě, že nynější republikánský senátor prohraje malým rozdílem hlasů, napsala v pátek agentura Reuters s tím, že podle názoru resortu mohou být voliči zmateni dvěma republikánskými kandidáty s téměř totožnými jmény.
před 14 mminutami

Muž na předměstí Paříže zastřelil člověka a další zranil, dle úřadů šlo o terorismus

Nejméně jednoho mrtvého a pět raněných, z nichž tři jsou ve velmi vážném stavu, si v pátek dopoledne vyžádala střelba na předměstí Paříže. Případ převzala protiteroristická prokuratura (PNAT), podle níž muž střílel v obci Trappes a později byl zatčen. Tamní starosta televizi BFM TV řekl, že pachatel zjevně střílel náhodně a „chtěl způsobit masakr“. Prezidentská kancelář čin označila za rasistický teroristický útok, napsaly agentury.
12:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Netanjahu zvažuje největší operaci na Západním břehu od roku 1967

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek po střelbě u Hebronu prohlásil, že zvažuje na Západním břehu Jordánu největší vojenskou operaci od roku 1967. Píší o tom izraelská média a AFP. Podle Netanjahua je armáda připravena příkazy vykonat. Oznámení přichází krátce před parlamentními volbami, v nichž bude premiér usilovat o znovuzvolení. Dříve ohlásil uzávěru Západního břehu kvůli střelbě z rána u Hebronu. Blokáda by měla začít už v pátek.
10:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoEhl: Magyar připomíná maďarské povstání více evropsky

„Vláda Pétera Magyara to použila jako další nástroj toho, jak ukázat, že opravdu plní volební heslo návratu Maďarska do Evropy,“ komentoval pro ČT hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl letošní připomínkové akce k 70. výročí potlačeného povstání z roku 1956. Rámování připomínek evropskou identitou je v ostrém kontrastu s předchozím pojímáním výročí pod vedením strany Fidesz, což dle Ehla úzce souvisí s výrazně odlišným přístupem současné a minulé maďarské vlády k Rusku. Upozornil také, že v maďarském parlamentu promluvila například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Povstání proti sovětské nadvládě v roce 1956 usilující o liberalizaci režimu a oslabení vlivu Moskvy skončilo po krvavém potlačení protestů.
před 3 hhodinami

Žádná Palestina ani konec válek. Volby izraelskou strategii nejspíš nezmění

Úterní parlamentní volby zahraničněpolitickou strategii Izraele výrazně nezmění a nepovedou k uklidnění situace v regionu, shodují se experti. Konflikty v Gaze, v Libanonu a s Íránem budou nejspíš pokračovat, i když se k moci dostane opozice. Umírnit by se ale mohla rétorika Jeruzaléma. Analytici doufají také ve zklidnění situace na Západním břehu. Lídr opoziční strany Jašar a favorit voleb, generál Gadi Eisenkot, odmítá anexi Západního břehu i vznik Palestiny. Udržet chce silné vztahy s USA.
před 4 hhodinami

Kultura protestu: Proč Česko drží záchranářské uličky a Francie hoří

Francie se opět bouří, ale tentokrát v tom studenti nejsou sami. Odbory i stíny Žlutých vest vytvářejí koalici, se kterou si vláda v Paříži zatím neví rady. Proč přilévá plošný zásah policie olej do ohně a jak se ze sociálního neklidu stává mezigenerační střet? Vedoucí Katedry sociologie Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity v Brně Jiří Navrátil v podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozkrývá mechaniku aktuálních protestů – od hořících popelnic až po akademické debaty o fiskální disciplíně státu. Ptá se Veronika Chraščová.
před 5 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
07:33Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Nic neočekávám, prostě žiju.“ Reportáž přibližuje situaci ve frontové obci Prosjana na Ukrajině

Obec Prosjana v Synelnykovském okrese Dněpropetrovské oblasti leží 30 kilometrů od frontové linie. Dnes je polovina obce v troskách: desítky poškozených domů, prázdné ulice a opuštěná zvířata. Novináři Suspilne zde naposledy pracovali v únoru 2026, od té doby se kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci nemohli vrátit. Jak žije frontová obec v říjnu 2026, přibližuje reportáž projektu Suspilne Dnipro „Rudá zóna“.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.