Dillí – Na povrchu Měsíce včera přistála indická sonda. Indie se tak stala čtvrtou pozemskou mocností, jejíž stroj se na Měsíc dostal – po Sovětském svazu, Spojených státech a Evropě (ESA). Čína a Japonsko k přirozenému satelitu Země také vyslaly sondy, ty ho však pouze oblétají. Totéž činí družice Čandrájan 1, která povrchovou sondu k Měsíci donesla.
Stroj, který přistál na měsíčním povrchu, je vytvořen v barvách indické vlajky a váží 34 kilogramů. Podle předsedy indické organizace pro výzkum vesmíru ISRO Mádhavana Naira trvala přistávací operace necelou půlhodinu. Sonda během dosedání fotografovala měsíční povrch a po přistání má analyzovat atmosféru zemské oběžnice i chemické prvky a minerály na jejím povrchu.
Družice Čandrájan 1, jejíž název v sanskrtu znamená „měsíční plavidlo“, by měla Měsíc obíhat dva roky, do roku 2020 by potom měl podle plánů ISRO na povrchu přirozené oběžnice Země stanout první Ind.
Sondy na Měsíc začali lidé vysílat již od konce 50. let minulého století. Po několika dopadech strojů na povrch oběžnice na něm jako první 3. února 1966 řízeně přistála sovětská sonda Luna 9. První americký stroj, Surveyor 1, se na Měsíc úspěšně dostal o čtyři měsíce později. Evropská sonda Smart 1 na Měsíci nepřistála, ale v roce 2003 na povrch plánovaně spadla.
Lidé se na Měsíc podívali při šesti amerických misích Apollo na přelomu 60. a 70. let minulého století. V současnosti Čína a Indie uvažují o vyslání svých astronautů na povrch zemského satelitu.
