Bělehrad – Zadržený Goran Hadžić se zřekl možnosti odvolat se proti vydání Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY). To urychlí jeho předání do Haagu, takže přepraven by mohl být už v pátek večer, nejpozději v sobotu. Přesný termín ale zůstane utajený. O Hadžičovo vydání dnes překvapivě požádala i chorvatská vláda. Někdejší vůdce chorvatských Srbů je podezřelý ze spáchání válečných zločinů v Chorvatsku během válečných konfliktů po rozpadu Jugoslávie.
Podklady pro předání Hadžiče k ICTY, které vyhotovil srbský soud pro válečné zločiny a doplnil je souhlasem zadrženého s vydáním, jsou kompletní a byly předány srbské ministryni spravedlnosti Snežaně Malovičové. Teprve ona svým podpisem extradici povolí. Protože se Hadžić - na rozdíl od bývalého velitele bosenskosrbské armády Ratka Mladiče, jenž byl zadržen v květnu - odvolání zřekl, odpadá i třídenní lhůta, kterou by na odvolání měl a která Mladičův převoz zdržela.
Zdravotní stav Hadžiče je dobrý, při prvním stání v Haagu bude jeho zájmy chránit bělehradský advokát Vladimir Petrović, další zástupce si pak souzený zvolí na místě.
Úmysl požádat o Hadžičovo vydání dnes oznámila chorvatská vláda. Hadžić byl v Chorvatsku v nepřítomnosti odsouzen ve dvou různých procesech na osm, respektive 20 let vězení za válečné zločiny spáchané v Chorvatsku. „Vláda žádá generální prokuraturu a ministerstvo spravedlnosti, aby podnikly nezbytná opatření k tomu, aby si Goran Hadžić odpykal dva tresty v Chorvatsku a aby byl za třetí zločin ve Vukovaru souzen,“ prohlásila chorvatská premiérka Jadranka Kosorová.
Média poukazují na to, že kolem Hadžičova zadržení zůstávají některé okolnosti stále nejasné, stejně jako kolem zatčení Mladiče a předtím Karadžiče. Většinu doby, kdy unikal spravedlnosti, strávil Hadžić podle některých spekulací v Rusku. Částečně se tam prý živil pašováním ropy, protože má údajně dobré styky s černohorskými pašeráky. Do Srbska se prý vrátil až poté, co mu došly peníze.
