Skupina velkých světových ekonomik G20 se v závěrečném komuniké z hamburského summitu přihlásila k volnému obchodu. Devatenáct členů se vyslovilo i pro rychlé naplnění klimatických cílů, zároveň ale vzalo na vědomí odlišný postoj Spojených států. O tom, zda se závěrečné prohlášení vůbec podaří schválit, panovaly během dvoudenního summitu pochybnosti. V Hamburku probíhaly na sobotu celou noc násilnosti. V sobotu se na o poznání klidnějších demonstracích sešlo kolem 20 tisíc lidí.
Hlavním důvodem složitých vyjednávání byl zejména odlišný pohled amerického prezidenta Donalda Trumpa na otázky volného obchodu a ochrany klimatu. Trump opakovaně hovořil o zavedení protekcionistických opatření a v červnu rozhodl o tom, že USA odstoupí od pařížské dohody o ochraně klimatu.
V obou otázkách se nakonec vyjednavačům podařilo najít kompromis. Skupina G20 se tak sice hlásí k volnému obchodu bez protekcionismu, zároveň ale uznává roli „legitimních obranných instrumentů“ v takovém obchodě. Státy G20 také chtějí bojovat proti nekalým obchodním praktikám.
Ohledně ochrany klimatu dalo 19 členů skupiny najevo, že je pařížská dohoda nezvratná a závazky z ní plynoucí hodlají rychle naplnit. Zároveň ale přijaly formulaci Washingtonu, že USA chtějí s ostatními zeměmi úzce spolupracovat a pomáhat jim „v čistším a účinnějším využití fosilních paliv“. Právě v části o klimatu je závěrečné prohlášení velmi nezvyklé, většinou totiž taková komuniké obsahují jen pasáže, které podporují všichni členové G20.
Merkelová odmítla maskovat neshody, Macron se ještě pokusí USA přesvědčit
Německá kancléřka a hostitelka summitu Angela Merkelová na tiskové konferenci po skončení jednání vyjádřila spokojenost s tím, že se uskupení G20 shodlo na podpoře volného obchodu bez protekcionismu. Věří, že společně lze dosáhnout více, než když jedná každý sám. Zároveň poznamenala, že chtěla, aby se v závěrečném komuniké nemaskovaly neshody. To se týká především oblasti ochrany klimatu a pařížské dohody o něm.
„Myslím, že je chyba, že Američané chtějí odstoupit od pařížské dohody. Je to však jejich rozhodnutí. V žádném případě to ale neznamená, že by se chtěl od deklarace odvrátit ještě kdokoliv jiný,“ zdůraznil po jednání francouzský prezident Emmanuel Macron. „Domnívám se, že text dovolil udržet potřebnou rovnováhu a vyhnout se jakémukoli kroku zpět,“ dodal.
Macron zároveň oznámil, že hodlá na 12. prosince svolat do Paříže nový celosvětový summit. „Dva roky od zahájení platnosti dohody z Paříže svolávám nový summit. Přijmout by měl další opatření pro klima, zejména po finanční stránce.“
Francouzský prezident také připustil, že se chce ještě pokusit změnit odmítavý názor amerického prezidenta Trumpa k nutnosti bojovat proti klimatickým změnám.
- Členy G20 jsou Spojené státy, Británie, Francie, Německo, Itálie, Kanada, Japonsko, Rusko, Argentina, Austrálie, Brazílie, Čína, Indie, Indonésie, Jižní Korea, Mexiko, Saúdská Arábie, Jihoafrická republika a Turecko. Jako dvacátý člen se k nim řadí Evropská unie.
Devatenáctistránkové závěrečné prohlášení obsahuje i pasáže o digitalizaci, zlepšení přístupu žen na pracovní trh, boji proti převaděčům lidí nebo korupci. Komuniké se dále zabývá spravedlivým daňovým systémem v mezinárodním měřítku, spoluprací v oblasti zdravotnictví nebo spoluprací s Afrikou.
Té se týká i příslib Donalda Trumpa dát 639 milionů dolarů (14,6 miliardy Kč) na humanitární pomoc lidem hladovějícím kvůli konfliktům v Somálsku, Jižním Súdánu, Nigérii a Jemenu. Kritici ale upozorňují, že celkově Trump americkou rozvojovou pomoc snížil o sumu, která výrazně překračuje tuto částku. Další přísliby financování dostal i fond Světové banky na podporu podnikatelek v rozvojových zemích. Zatím je v něm 325 milionů dolarů (7,4 miliardy Kč).
Vyrabované obchody, zapálená auta
Setkání státníků přivedlo do Hamburku i demonstranty. Kvůli zajištění pořádku bylo nasazeno na dvacet tisíc policistů. Zatímco dvojice sobotních demonstrací, kterých se dohromady účastnilo přes 20 tisíc lidí (očekávalo se až 100 tisíc lidí), se obešla bez výtržností, v předchozích dnech to bylo horší.
Kancléřka Merkelová už přislíbila, že spolková vláda bude hledat možnosti, jak co nejrychleji odškodnit lidi postižené řáděním vandalů.
Stejně jako v pátek násilnosti v ulicích tvrdě odsoudila. Pro žhářství a útoky na policisty podle ní neexistuje žádné ospravedlnění. „Kdo takto jedná, ten se staví mimo naši demokratickou společnost,“ podotkla.
V noci se podle policie stala místem velkých nepokojů čtvrť Schanzenviertel, která je známá svým levicově radikálním podhoubím. Stovky strážníků tam po několikahodinových nepokojích ukončily řádění výtržníků zásahem obrněných vozů, těžkooděnců a speciálních jednotek.
Policie se bála o životy nasazených příslušníků
Od pátečního večera stovky maskovaných radikálů oblečených do černého v této čtvrti zapalovaly barikády, do nichž přikládaly, co jim přišlo pod ruku - materiál z okolních staveb, ale i televize. Asi 500 lidí vyrabovalo supermarket i menší obchody, poničili také pobočku banky.
Policie na tiskové konferenci uvedla, že nezasáhla dříve, protože se bála o život strážců zákona. Měla totiž informace, že se na ně radikálové chystají ze střech házet Molotovovy koktejly. Při zákroku po nich pak stříleli z praků kovovými projektily.
Celkem od začátku násilných šarvátek ve čtvrtek večer utrpělo zranění nejméně 213 policistů, přesnější informace o počtu zraněných v řadách demonstrantů nejsou k dispozici. V noci na sobotu policie zatkla 43 lidí, od začátku protestů už 143.
Chování radikálů během summitu ostře kritizoval německý ministr vnitra Thomas de Maiziére. „Brutalita, s jakou v pátek a den předtím v Hamburku postupovali extrémně násilní radikálové, je nepochopitelná a skandální. To nejsou žádní demonstranti, to jsou zločinci,“ uvedl de Maiziére. „To, co zde vidíme, je opak demokratického protestu,“ dodal s tím, že by proti „těžkým zločinům“ měla policie a justice postupovat se vší tvrdostí.
Ministr uvítal, že byla řada radikálů zatčena a poděkoval za odvedenou práci policistům. Vyjádřil také přesvědčení, že není možné, aby skupina radikálních násilníků a žhářů určovala, zda nebo kde a kdy se sejdou šéfové zemí a vlád k nutným rozhovorům a jednáním.
Ještě tvrdší byl ve svém vyjádření šéf kancléřství Peter Altmaier. „Teror levicových extremistů v Hamburku byl odporný a tak zlý, jako teror ze strany pravicových extremistů a islamistů,“ napsal na Twitteru.
Výtržnosti odsoudili i politici za koaliční sociální demokraty. Mluvčí jejich poslanecké frakce pro otázky vnitřní bezpečnosti Burkhard Lischka se například vyslovil pro co nejrychlejší odškodnění lidí, kterým byla při násilných protestech poškozena auta, obchod či další majetek.
