Brusel - Na dnešním summitu v Bruselu se lídři členských států Evropské unie shodli na schválení projektu takzvaného východního partnerství. Ten v podstatě pootevírá dveře do EU některým státům bývalého Sovětského svazu. Jmenovitě jde o Arménii, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzii, Moldavsko a Ukrajinu.
Unie počítá kromě prohloubení diplomatických vztahů i s větší finanční pomocí pro vybrané země, původně mělo jít o 350 milionů eur (zhruba 9,5 miliardy korun), nově ale státy bývalého SSSR získají během let 2010 až 2013 celkem 600 milionů eur (zhruba 16,1 miliardy korun).
Východní partnerství jako jedna z priorit současného českého předsednictví EU
Schválený projekt východního partnerství je jednou z priorit současného českého předsednictví EU a oficiálně začne na začátku května v Praze. Zatím ovšem není jasné, zda se zahájení zúčastní i běloruský lídr Alexandr Lukašenko, jehož země čelila kritice za poškozování lidských práv. Lukašenko svého času nemohl dokonce kvůli sankcím cestovat do Evropské unie. Ministři zahraničí EU nicméně v pondělí prodloužili pozastavení cestovních sankcí a teoreticky tak připravili půdu pro návštěvu běloruského lídra v Praze. Podle Schwarzenberga bude pozvání běloruského prezidenta ovšem záležet na jeho „chování“.
Vyjmenovaným zemím by mělo východní partnerství umožnit za určitých podmínek uzavření takzvaných asociačních dohod s Evropskou unií. Znamenalo by to, že státy bývalého SSSR poskočí o stupínek výš na žebříčku vztahů s evropským společenstvím. Dosud totiž spadají pod takzvanou Evropskou politiku sousedství (ENP), která upravuje vztahy unie s řadou států světa na několika kontinentech.
Země musí přijmout některé evropské standardy
Státy ale případné uzavření asociačních dohod zavazuje k přijetí některých evropských standardů, které se týkají například ochrany lidských práv a nutí zemi ke spolupráci s některými mezinárodními institucemi. Jde především o Radu Evropy nebo Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Kromě posílení politických vazeb s EU má nové partnerství státům bývalého SSSR přinést i významný ekonomický impulz. Asociační dohody by měly šesti vyjmenovaným zemím ulehčit přístup na unijní trh, přičemž cílem je vytvoření jakési zóny volného obchodu.
Unie si hodně slibuje od spolupráce s Ázerbájdžánem
Ovšem ekonomicky těžit má z partnerství i unie. Intenzivnější spolupráce by například unii měla otevřít dveře k významným energetickým zdrojům v oblasti. Unie si hodně slibuje od spolupráce s Ázerbájdžánem, který je významným vývozcem ropy a zemního plynu. To by mohlo snížit závislost EU na ruských dovozech. Velkou roli by v tomto případě měla sehrát i Ukrajina. Evropská komise již v prvním návrhu partnerství přislíbila podporu při obnově plynovodů, především pak Ukrajině. Dárcovská konference, kde se budou sbírat příspěvky na ukrajinskou plynařskou infrastrukturu, by se měla uskutečnit již příští pondělí v Bruselu.
Východní partnerství má nicméně ještě další geopolitický rozměr. Práce na jeho přípravě urychlil konflikt v Gruzii, kde loni v srpnu ruská armáda zasáhla proti snaze Tbilisi silou obnovit svrchovanost nad separatistickou Jižní Osetií.
- Alexandr Lukašenko autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/556/55558.jpg
- Sídlo Rady Evropy autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/665/66444.jpg
- Prezidentské volby v Ázerbájdžánu autor: ČT24, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/471/47070.jpg
