Dohoda o řešení vleklého sporu tureckých a řeckých etnik na Kypru zatím nepadla. Poté, co si jednající strany vyměnily návrh na rozčlenění budoucí možné federace, během čtvrtka k jednání zasedli také diplomaté – konkrétně těch států, které dohodu garantují: Turecka, Řecka a Velké Británie. Shodli se ale pouze na novém jednání stanoveném na 18. ledna.
Kypr je rozdělený na řeckou a tureckou část od roku 1974, kdy se kyperští řečtí nacionalisté pokusili o vojenský převrat, jehož cílem bylo připojení ostrova k Řecku. Turecko následně v severní části vyhlásilo vlastní republiku, kterou však uznává pouze Ankara. Na jejím území je nyní asi 35 tisíc tureckých vojáků.
Středeční úkon není jen symbolickým gestem obou stran, ale historickým průlomem. K něčemu podobnému se jednání například v listopadu loňského roku ani zdaleka neposunulo. Nový ženevský pokus byl podle diplomatů zatím nejslibnější.
Navržené mapy znamenají pokrok, ale zřejmě povedou ke kontroverznímu přesídlování části lidí – a s tím spojenou ztrátu majetku a bydlení. I proto jsou přísně chráněné dokumenty zatím uloženy v trezoru ženevského sídla OSN.
Do Ženevy zamířil mimo jiné šéf britské diplomacie Boris Johnson. Monarchie vlastní na ostrově dvě vojenské základny.
Hlavní témata debaty
Majetek
V pondělí se ve Švýcarsku měla probírat hlavně budoucnost majetku, o který kyperští Řekové přišli při turecké invazi v roce 1974. Verzí řešení může být navrácení domů a půdy, ale také finanční kompenzace. Její případná výše se právě v Ženevě může dohodnout.
Bezpečnost
Další téma se týká bezpečnosti: Jak budou kyperští Turci ochráněni, kdyby 30 tisíc tureckých vojáků muselo odejít? V očích Řeků je turecká ekláva vnímaná jako okupační síla. Zůstane na ostrově, nebo si Turecko ponechá pouze právo v případě nutnosti zasáhnout?
Garance
Kdo nad celou dohodou ponese garanci? V úvahu připadají dvě možnosti: Evropská unie, jejímž členem Kypr je, případně Velká Británie jako vlastník dvou vojenských základen na ostrově.
Podíl území
Jaké území by nově měla vlastnit řecká komunita – vzhledem k faktu, že je výrazně většinovou? Podle odhadů mírových sil OSN muselo z obou stran ostrova odejít „ke svým“ zhruba 165 kyperských Řeků oproti 45 kyperským Turkům. Obě strany ale tvrdí, že čísla jsou větší.
Případnou dohodu by čekal další nelehký úkol – následná referenda v obou komunitách. Předchozí pokus o sjednocení před 13 lety sice většinově podpořili kyperští Turci, Řekové jej však jednoznačně odmítli.
V polovině šedesátých let Britové po nepokojích mezi Turky a Řeky vyznačili zelenou barvou na mapě řeckou a tureckou část Kypru. Na jejím základě vznikla nárazníková zóna OSN – takzvaná Zelená (Attilova) linie, která do současnosti prochází i hlavním městem Nikósií.
- V červenci 1974 došlo k turecké invazi v reakci na pokus o převrat nacionalistických kyperských Řeků, kteří chtěli připojit ostrov k Řecku.
- Ankara tehdy vyslala do severní třetiny ostrova vojska a v roce 1983 byla jednostranně vyhlášena Severokyperská turecká republika.
- Tento útvar ovšem uznává jen Turecko. Na jejím území je nyní asi 35 tisíc tureckých vojáků.
