Do EU již přichází méně plynu

Bratislava – Do Maďarska, Polska, Slovenska a především Rumunska přichází z Ruska přes Ukrajinu méně plynu. Oznámila to nejprve maďarská ropná a plynárenská společnost MOL, po ní polské plynárenské podniky a nakonec i Slovenský plynárenský průmysl (SPP). Oslabení dodávek plynu je důsledkem rusko-ukrajinského sporu o tom, kolik má Kyjev za zemní plyn platit. Kvůli přetrvávajícímu sporu o dodávky plynu mezi ruským energetickým gigantem Gazprom a Ukrajinou se v pondělí mimořádně sejdou zástupci vyslanců členských států EU. Evropská unie dnes také vydala prohlášení, podle kterého mají Rusko a Ukrajina svůj spor rychle urovnat a okamžitě obnovit dodávky na Západ.

Podle mluvčí SPP Dany Kršákové je pokles objemu příchozího plynu zatím jen drobný. „Zatím s tím nemáme žádný problém,“ dodala, neupřesnila však, o kolik procent se dodávky snížily. Přes Slovensko vede plynovod z Ruska do České republiky.

Zatímco Maďarsko, Polsko a Slovensko ohlásily jen malé poklesy objemu přicházejícího plynu, Rumunsko oznámilo výrazné omezení. Dnešní objem dodávek ruského zemního plynu přes Ukrajinu do Rumunska se náhle snížil o 30 až 40 procent. Oznámil to rumunský provozovatel plynovodu Transgaz.

Podle vládních činitelů je Rumunsko na pokles dodávek z Ruska připraveno a v zásobnících má asi tři miliardy krychlových metrů plynu. Rumunsko navíc získává 65 procent spotřeby plynu z domácích zdrojů a z Ruska dováží jen asi třetinu spotřeby.

Poté, co jí ruský Gazprom přestal posílat plyn, oznámil ukrajinský Naftogaz, že bude nadále „z technických důvodů“ odebírat denně z tranzitu 21 milionů metrů krychlových plynu, aby udržel přepravu v chodu. Podle Kyjeva se ale dodávky do Evropské unie neměly snížit.

Ruský plynárenský koncern Gazprom ve čtvrtek přerušil Ukrajině dodávky plynu a dnes ji obvinil, že neoprávněně odebírá plyn určený evropským zákazníkům, což Kyjev popírá. Gazprom při čtvrtečním uzavření kohoutků Ukrajině současně oznámil, že zvyšuje množství dodávek plynu evropským odběratelům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čínského prezidenta v USA přivítal Trump za výstřelů děl a přeletu bombardérů

Americký prezident Donald Trump s manželkou Melanií osobně přivítali na letecké základně Andrews u Washingtonu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s manželkou Pcheng Li-jüan. Informovala o tom média. Si ve středu pozdě večer SELČ zahájil třídenní státní návštěvu USA a ve čtvrtek bude s Trumpem v Bílém domě jednat o obchodních otázkách nebo umělé inteligenci (AI).
01:02Aktualizovánopřed 2 mminutami

Propaganda, ne kultura. Ukrajina vyzývá k zavření Ruských domů

Ukrajina vyzývá ostatní státy k přísnějšímu postoji vůči Ruským domům. Podle kritiků slouží pod záštitou kulturní instituce k šíření dezinformací a špionáži. Německo vypovědělo smlouvu Ruskému domu v reakci na hybridní útok, z něhož viní Moskvu, ta ale své zapojení odmítá. Ruská federace plánuje otevřít nová kulturní centra v Africe, kde tak posiluje svůj vliv.
před 36 mminutami

VideoBoje v Jemenu pokračují, uprchlíků přibývá

Boje v Jemenu mezi hútíjskými povstalci a vládními silami, které podporuje Saúdská Arábie, neutichají. Vedle globálních důsledků roste počet místních obyvatel, kteří před válkou prchají. Podle OSN humanitární pomoc do začátku bojů potřebovalo 22 milionů Jemenců, víc než polovina obyvatel. Nyní jich rychle přibývá, za tři týdny uteklo z domovů 130 tisíc Jemenců, mnozí z nich se vydávají přes Rudé moře do Džibutska. V přijímacím táboře v Markazi dostávají první pomoc – potraviny, vodu, stany, domácí potřeby a hygienu. Se stoupající hustotou osídlení roste riziko šíření nemocí. O krizi vypovídá i to, že mnozí Jemenci volí jako bezpečnější cíl k útěku Somálsko, Eritreu či Etiopii. Země, odkud Jemen navzdory svým konfliktům a nouzi přijal za poslední roky 65 tisíc žádostí o azyl.
před 1 hhodinou

Venezuelská prezidentka v OSN slíbila uspořádat volby, konkrétní termín neuvedla

Venezuelská prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová ve středečním projevu před Valným shromážděním OSN v New Yorku slíbila, že se v zemi budou konat volby. O jejich načasování podle ní rozhodnou sami Venezuelané. Konkrétní termín hlasování však neuvedla. Rodríguezová se v úterý na okraj zasedání krátce setkala s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
před 4 hhodinami

Weinstein dostal v opakovaném procesu 15 let

Soud v New Yorku ve středu v opakovaném procesu uložil někdejšímu hollywoodskému producentovi Harveymu Weinsteinovi 15 let vězení za sexuální napadení televizní produkční v roce 2006. Informovala o tom agentura AP. V roce 2024 soud původní odsouzení z roku 2020 zrušil a nařídil nový proces. Čtyřiasedmdesátiletý Weinstein, který si už ve vězení odpykává trest za jiné případy znásilnění a sexuálního napadení, za mřížemi stráví pravděpodobně zbytek života.
před 8 hhodinami

Agresivní postoj Ruska představuje přímou hrozbu pro bezpečnost Evropy, uvedl Pavel v OSN

Agresivní postoj Ruska představuje přímou hrozbu pro evropskou bezpečnost, řekl v projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku prezident Petr Pavel. Rizika podle něj rostou každým dnem. Bezprostřednost hrozby prý názorně ukázal nedávný pokus o dronový útok na letišti u Lipska, důsledky ruské agrese ale podle něj sahají daleko za hranice Evropy. Následně vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mimo jiné uvedl, že „cílem ukrajinských úderů v Rusku není ropa, benzin ani diesel, ale ruská schopnost financovat válku a činit ji brutálnější“.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Kreml i Kyjev mají zájem o omezené příměří kvůli energetice a obilí, řekl Rubio

Rusko i Ukrajina projevují zájem o omezené příměří týkající se energetiky a obilí. Ve středu to podle agentury Reuters prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se na okraj všeobecné rozpravy Valného shromáždění OSN setkal s ruskou delegací vedenou šéfem diplomacie Sergejem Lavrovem. V úterý se v New Yorku v OSN sešli prezidenti USA a Ukrajiny Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj. Zelenskyj poté prohlásil, že Ukrajina by energetické příměří přijala.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoShakespearovské drama Windsorů: Proč britská monarchie čelí další krizi

Kniha Charlese Spencera víří vody kolem britské monarchie. Podcast zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozebírá útoky na krále Karla III., neukončené dozvuky skandálů i komplikované vztahy v rodině Windsorů. Londýnská zpravodajka ČT Katarína Sedláčková vysvětluje, jaké politické pravomoci koruna reálně má, proč je panovník klíčovým nástrojem britské diplomacie a zda má historická instituce šanci ustát nastupující generaci i proměny společnosti. Pořad moderuje Hana Scharffová.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.