Dílčí dohoda Moskvy a Kyjeva: Červený kříž prověří ruský konvoj

Kyjev – Moskva a Kyjev se po dvoudenních obstrukcích dohodly na „technických podmínkách“ vjezdu ruského humanitárního konvoje na Ukrajinu. Právě rusko-ukrajinskou dohodou podmiňoval Mezinárodní výbor Červeného kříže to, že nad konvojem převezme dohled. Bezmála tři sta vozů dosud zůstává před ukrajinskou celnicí. Na nepřijatelnosti ruské vojenské podpory proruským separatistům na východě země se dnes v telefonickém hovoru dohodli také ikrajinský prezident Petro Porošenko s americkým viceprezidentem Joem Bidenem a s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.

Nahrávám video

Konvoj 262 bílých vozů v současnosti stojí u ruské vesnice Doněck, osm kilometrů od hraničního přechodu Izvaryne. Jeho deklarovaným cílem je dopravit humanitární pomoc převážně přes povstalecké ukrajinské území až do Luhanska, který v současnosti ve svých rukách rovněž drží separatisté. Konvoj nemají doprovázet ozbrojenci a na distribuci pomoci má coby mezinárodní garant dohlédnout Červený kříž.

Cestu kolony ovšem zastavili ukrajinští celníci. Podle mluvčí Mezinárodního výboru Červeného kříže Galiny Balzamovové obsah vozidel nechtěli uznat jako humanitární zásilku a odmítali vpustit konvoj na své území. Odbavení blokovaly mj. průvodní dokumenty; ukrajinská strana uváděla, že je stále nedostala a od Ruska si za to vyslechla kritiku.

„Kategoricky odmítáme zlovolné překrucování faktů,“ napsalo ruské ministerstvo zahraničí. „Vyrábějí se pohádky o tom, že Rusko neposkytlo informaci o obsahu kamionů, že odmítá přepravit humanitární pomoc přes přechody kontrolované Ukrajinou. Kyjev se snaží dosažené dohody změnit. Dodávku ruské pomoci chce Ukrajina zmařit.“

Dohoda: Červený kříž vozy prozkoumá a doprovodí

Představitelka MVČK Balzamovová přitom oznámila, že Červený kříž nepřevezme ruskou humanitární kolonu dřív, než obě znesvářené strany dosáhnou dohody. „K dnešnímu dni, pokud je nám známo, takové dohody dosaženo nebylo,“ uvedla dále. „Novináři psali, že kontroly obsahu kamionů už proběhly. Mezinárodní výbor Červeného kříže ale nebyl součástí skupiny, která kontrolu prováděla.“

Podmínka Červeného kříže ale nakonec zřejmě vedla ke konci psychologické války. „Během dneška se uskutečnily rozhovory mezi zástupci celní a pohraniční služby Ruska a Ukrajiny a představiteli MVČK, přičemž jsme dohodli technické podmínky přejezdu hranice. Zejména bylo dohodnuto, že pracovníci Červeného kříže budou doprovázet každé vozidlo kolony,“ řekl novinářům zástupce MVČK Pascal Cuttat.

Delegáti Červeného kříže zkontrolují náklad na území Ruské federace. „Velmi důležitou otázkou je také bezpečnost pracovníků Červeného kříže. Tu musejí garantovat obě strany. Tato otázka ale zatím vyřešena nebyla,“ řekl Cuttat. Vlastní vjezd konvoje na ukrajinské území ovšem Kyjev zatím nepovolil.

Pat má odblokovat ministerské setkání

Celá ruská mise vzbuzuje otazníky už několik dní. Kolona měla původně namířeno do Charkova, až později změnila cíl trasy a otočila na Luhansk. Ruské úřady poskytují rozdílné údaje i o váze nákladu. Původně měl údajně 2 000 tun, nyní se údaj snížil na 1 800 tun. Velká část vozidel je navíc podle svědectví západních novinářů poloprázdná a vysvětlení se různí: volné místo prý bylo rezervní pro případ poruchy, auta by údajně nezvládla kopcovitý terén a podle posledních informací jsou nová – a nemají se přetěžovat.

Komplikace navíc přidává i situace na východě Ukrajiny. Ruská a ukrajinská média vysílají zprávy, že trasa neozbrojeného konvoje po ukrajinském území může být terčem útoku.  Moskva obvinila ukrajinskou armádu, že k němu vydala rozkaz, to Kyjev samozřejmě odmítá. Separatisté navíc oznámili výrazné zbrojní posily, jež jim měl dodat Kreml (podrobnosti zde).

Situaci s konvojem má odblokovat nedělní ministerská schůzka v Berlíně, kde se mají sejít ministři zahraničí Německa, Francie, Ruska a Ukrajiny. Šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier dnes listu Bild řekl, že jednání by mělo skoncovat s ozbrojenou konfrontací a otevřít cestu pro distribuci humanitární pomoci.

Porošenko telefonicky hovořil s Bidenem a Merkelovou

Biden v telefonickém rozhovoru s Porošenkem souhlasil s názorem, že ruské vojenské aktivity na východě Ukrajiny jsou v rozporu s proklamovaným přáním Moskvy zlepšit humanitární situaci v oblasti, informoval Bílý dům. „Oba lídři se shodli, že vyslání vojenských kolon přes hranice na Ukrajinu a pokračující poskytování moderních zbraní separatistům z Ruska je v rozporu s jakýmkoli přáním zlepšit humanitární situaci na východní Ukrajině,“ uvedl Bílý dům. „Oba lídři znovu potvrdili svou podporu diplomatickému řešení krize a vyzvali Rusko, aby o dobré vůli vstoupilo do jednání,“ uvedl dále Bílý dům k telefonátu.

Porošenko hovořil také s německou kancléřkou Merkelovou, která se s ukrajinským prezidentem shodla na tom, že dodávky zbraní separatistům musí skončit. Strany konfliktu rovněž musí dospět k příměří, řekl mluvčí spolkové vlády Steffen Seibert. „Předmětem rozhovoru byly především zprávy o dodávce tanků z Ruska a o vyslání bojovníků vycvičených na ruském území,“ řekl Seibert. Merkelová podle něj očekává, že se k informacím vyjádří Moskva i separatisté.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Osm států USA žaluje OpenAI. ChatGPT podle nich škodí dětem a klame dospělé

Osm amerických států tento týden podalo žaloby na technologickou společnost OpenAI s tím, že její populární chatbot ChatGPT porušil státní zákony o ochraně spotřebitelů. Toho se podle nich dopustil tím, že způsobuje újmu dětem a klame dospělé, informovala agentura AP. V žalobách se mimo jiné uvádí, že ChatGPT poskytuje nebezpečné lékařské rady, podněcuje paranoii a navádí lidi k sebevraždě. Zmiňují i nabádání k ublížení jiným osobám, či dokonce jejich zabití.
před 3 hhodinami

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 3 hhodinami

Rusko pokračuje v útocích, na severu Ukrajiny připravilo statisíce lidí o elektřinu

Rusko v noci útočilo na přístav v ukrajinské Oděské oblasti a zasáhlo i nákladní loď plující do Oděsy. V Chmelnycké oblasti způsobily ruské drony požár v ropném skladišti, ve městě Umaň ruský dron zasáhl výškovou budovu. Ve Volyňské oblasti zůstaly kvůli ruským útokům statisíce lidí bez elektřiny. Za pátek zatím z napadené země přišly informace o pěti zabitých. Ukrajinci zase podle ruských zdrojů zasáhli ruskou mobilní radarovou stanici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Sankce zůstanou, zní z EU. Trump má útoky na ruské rafinerie za „ostudné“

Evropská unie nezruší žádné sankce vůči Rusku, dokud Moskva neukončí svou válku na Ukrajině, uvedla na summitu EU šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Po konci summitu oznámil předseda Evropské rady António Costa, že unijní lídři požádali Komisi, aby se zabývala dodatečnými finančními potřebami Ukrajiny v příštím roce a aby předložila návrhy řešení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Bruselu poděkoval spojencům za podporu. Lídři unijních zemí jednali také o migraci.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Fungování Starshieldu na Ukrajině se zlepšilo, ale nebylo plně obnoveno, řekl Zelenskyj

USA v minulých dnech omezily Ukrajině využívání družicového systému Starshield na přímý pokyn Bílého domu, uvedla v pátek agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Ukrajina si v týdnu stěžovala na omezení systému využívaného například k navádění dronů, ve čtvrtek se však už podle ní jeho činnost zlepšila. Dle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ale zatím nebylo fungování plně obnoveno. Dle eurokomisařky Kaji Kallasové aktuálně EU nemá kapacitu vojenskou verzi Starlinku nahradit.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Česko a další státy prosadily do závěrů summitu EU nové požadavky na ETS 2

Několika členským státům EU včetně Česka se do závěrů summitu EU podařilo dostat novou výzvu Evropské komisi (EK), aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS 2. Vyplývá to z konečných závěrů prvního dne jednání, který proběhl ve čtvrtek. Evropská rada rovněž nově výslovně zdůraznila, že v rámci přezkumu systému ETS je třeba omezit kolísání cen povolenek a zmírnit jejich dopad na ceny elektřiny. Premiér Andrej Babiš (ANO) se také vyjádřil k přípravě budoucího víceletého rozpočtu EU.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Datacentra vyvolávají v Evropě odpor. Obyvatelé se obávají dopadů na životní prostředí

Datová centra hrají klíčovou roli v rozvoji umělé inteligence (AI), digitální ekonomiky i kybernetické bezpečnosti. Jejich výstavba však v Evropě vyvolává stále větší odpor. Kritici upozorňují především na vysokou spotřebu elektřiny a vody či negativní dopady na životní prostředí. Spory kolem datových center tak otevírají otázku, jak skloubit technologický rozvoj s požadavky na udržitelnost.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.