Muzeum Anny Frankové zveřejnilo dvě stránky z deníku této židovské dívky, které byly dosud kvůli přelepení nečitelné. Text se expertům podařilo rozluštit po letech snah díky novým technologiím. Dívku, která se na celém světě stala symbolem oběti holokaustu, ukazují rozluštěné stránky v novém světle – jako obyčejnou dospívající slečnu uvažující o sexu a smějící se lechtivým vtipům.
Přelepený text obsahuje pět přeškrtnutých vět, čtyři sprosté vtipy a 33 řádků úvah o sexuální výchově a prostituci. „Víte, proč jsou v Holandsku dívky z wehrmachtu? Aby dělaly matrace vojákům.“ I tento vtip si Anna zanesla do deníku a následně jej raději přelepila hnědou lepicí páskou.
„Zřejmě se bála, že by další lidé, se kterými se ukrývala, ať už její otec, matka, nebo další z členů rodiny, objevili její deník a tyto řádky si přečetli,“ domnívá se ředitel Domu Anny Frankové Ronald Leopold.
Kurátoři sbírky vyfotili přelepené stránky deníku proti světlu. Zjistili, že text je částečně viditelný. Dešifrovat jim ho pomohl až moderní software. „Další věc, co jsme museli udělat, bylo oddělit oba texty. Tedy ten na opačné straně, který byl normálně čitelný, a na té, kterou zakryla lepicí páskou. Digitální technologií jsme tyto dva texty oddělili. Ten zakrytý páskou se dal konečně přečíst,“ popisuje práci expertů Leopold.
Obyčejná dívka, z které se stal symbol pro celý svět
Téma sexu se objevuje i v jiných částech Annina deníku. Píše o své menstruaci, popisuje intimní části svého těla, přemýšlí o porodu. Podle muzea spravujícího její památku to na Annině imagi nic nemění. Naopak ji to zlidšťuje a skvěle dokládá dramata dívky nucené dospívat ve strachu mezi čtyřmi zdmi.
„Po desetiletí je Anna Franková světovým symbolem holokaustu. Anna jako dívka naprosto ustoupila do pozadí. Tyto odhalené texty z jejího deníku znovu vynáší do popředí zvídavou a ve spoustě ohledů předčasně vyzrálou dívku,“ uvedl na Twitteru Dům Anny Frankové.
Anna Franková začala deník psát ve 13 letech v úkrytu, který byl pak pravděpodobně prozrazen. Ani ne šestnáctiletá dívka zahynula v březnu 1945 v koncentračním táboře Bergen-Belsen, který jen o měsíc později osvobodila britská armáda. Deník vyšel poprvé před sedmdesáti lety, 25. června 1947.
