Během příštích pěti let zeštíhlí Čínská lidová osvobozenecká armáda (ČLOA) o tři sta tisíc vojáků a změní strukturu velení, které se přiblíží západnímu modelu. Cílem je zvýšit akceschopnost, považovanou za největší slabinu čínských ozbrojených jednotek.
Nová image čínské armády. Po masivním zbrojení a vývoji supermoderních zbraní dochází na změny uvnitř. Konec zastaralého vedení v sovětském stylu. Z těžkopádného kolosu se má stát profesionálnější vojsko po vzoru amerického – s oddělenými strukturami velení pro námořní, vzdušné a pozemní jednotky.
„Jednotky budou prosazovat strategickou politiku aktivní obrany. Je to důkaz, že Čína pokračuje v cestě mírového rozvoje,“ vysvětluje Čang Ťün-še, analytik z Výzkumného institutu námořnictva ČLOA.
Peking pošle do výslužby 300 tisíc vojáků
Číně roste sebevědomí, což předvádí v územních sporech ve Východočínském a Jihočínském moři. Zejména se to týká jejího námořnictva. To investuje do ponorek a letadlových lodí, zatímco letectvo vyvíjí neviditelné stíhačky.
„S neviditelnou stíhačkou J-31 je Čína po USA jedinou zemí, která vyvíjí dva modely stíhacích letounů páté generace. To dává letectvu neuvěřitelné možnosti,“ zdůrazňuje analytik Wang Ja-nan.
Technika nahrazuje lidi. Peking plánuje poslat do výslužby 300 tisíc vojáků – z toho víc než polovinu důstojníků. I tak bude mít se dvěma miliony mužů a žen ve zbrani nejpočetnější vojsko světa.
„Armáda vnímá reformu kontroverzně. Zeštíhlení má mnoho odpůrců. Z Pekingu se ale ozývá rozkaz držet jazyk za zuby a dotáhnout změny k úspěšnému konci. Důstojníci se nebojí jen o místa. Strach nahání i protikorupční tažení, v jehož síti uvízly velké ryby,“ podotýká zpravodajka ČT Barbora Šámalová.
Podle analytiků je reforma součástí strategie prezidenta Si Ťin-pchinga – postupně se zbavit svých odpůrců a upevnit tak vlastní moc.
