Český generál Hasala se stal velitelem mise EU v Mali. Cvičí tam hlavně vojenské instruktory

Nahrávám video

Za výcvikovou misi Evropské unie v západoafrickém Mali nyní zodpovídá brigádní generál české armády Robert Hasala. Kromě střežení základny EU v Bamaku se Češi soustředí i na výcvik malajsijských instruktorů.

Hasala bude zhruba sedmi stům spojeneckých vojáků z 25 zemí velet půl roku. Je to podruhé v historii české armády, kdy její zástupce stojí v čele zahraniční vojenské mise. Do Mali si Hasala přivezl zhruba třicetičlenný tým.

Svůj post převzal od rakouského brigádního generála Christiana Rienera. „Musím zdůraznit, že český kontingent je druhý největší na této misi. Společně se Španěly jsou páteří mise,“ uvedl Rienera. Česká armáda působí hlavně v Koulikoru a Bamaku, tady společně s malijskými vojáky zajišťují ostrahu základny velitelství mise EU.

Lidé v Mali za dva roky zažili dva vojenské převraty a čelí útokům islámských radikálů. Tomu se od roku 2013 snaží zabránit právě vojenské mise Evropské unie v čele s Francií. 

Zatím jediný útok tří islamistů na základnu se odehrál v roce 2016. Nikomu z vojáků se nic nestalo.

Český voják střeží velitelství mise EUTM v Bamaku
Zdroj: Karel Čapek/ČTK

Cílem je dobře vycvičit malajsijské instruktory

Hasala se chce soustředit hlavně na výcvik malijské armády. Nyní jsou malijští vojáci především ve strážních věžích. Češi potom na hlavní budově velitelství a v okolí základny. 

„Začal jeden z kurzů a my budeme cvičit malijské instruktory, aby byli dál schopni vycvičit své vojáky. Ten progres je znatelný,“ uvedl velitel 7. úkolového uskupení Armády ČR v Mali Petr Bláha. 

Temná hrozba ruských žoldnéřů

Do funkce nastupuje český velitel Hasala v době, kdy se výrazně komplikují vztahy mezi přechodnou malijskou vládou a západními státy, především Francií. Ta totiž začala své vojáky ve velkém stahovat: hlavním důvodem jsou stále silnější vazby mezi Mali a Ruskem.

Francie proto ukončila protiteroristickou operaci Takuba, ve které mělo i Česko své speciální síly z Prostějova. Všichni už Mali opustili. 

Generál Hasala věří, že k vyhrocení situace v zemi kvůli ruským žoldnéřům z takzvané Vágnerovy skupiny nakonec nedojde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 19 mminutami

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle tamních představitelů nejméně deset lidí. Dalších 56 osob včetně dvou dětí utrpělo zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 25 mminutami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 1 hhodinou

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 11 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 11 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 11 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled