Český generál Hasala se stal velitelem mise EU v Mali. Cvičí tam hlavně vojenské instruktory

Nahrávám video

Za výcvikovou misi Evropské unie v západoafrickém Mali nyní zodpovídá brigádní generál české armády Robert Hasala. Kromě střežení základny EU v Bamaku se Češi soustředí i na výcvik malajsijských instruktorů.

Hasala bude zhruba sedmi stům spojeneckých vojáků z 25 zemí velet půl roku. Je to podruhé v historii české armády, kdy její zástupce stojí v čele zahraniční vojenské mise. Do Mali si Hasala přivezl zhruba třicetičlenný tým.

Svůj post převzal od rakouského brigádního generála Christiana Rienera. „Musím zdůraznit, že český kontingent je druhý největší na této misi. Společně se Španěly jsou páteří mise,“ uvedl Rienera. Česká armáda působí hlavně v Koulikoru a Bamaku, tady společně s malijskými vojáky zajišťují ostrahu základny velitelství mise EU.

Lidé v Mali za dva roky zažili dva vojenské převraty a čelí útokům islámských radikálů. Tomu se od roku 2013 snaží zabránit právě vojenské mise Evropské unie v čele s Francií. 

Zatím jediný útok tří islamistů na základnu se odehrál v roce 2016. Nikomu z vojáků se nic nestalo.

Český voják střeží velitelství mise EUTM v Bamaku
Zdroj: Karel Čapek/ČTK

Cílem je dobře vycvičit malajsijské instruktory

Hasala se chce soustředit hlavně na výcvik malijské armády. Nyní jsou malijští vojáci především ve strážních věžích. Češi potom na hlavní budově velitelství a v okolí základny. 

„Začal jeden z kurzů a my budeme cvičit malijské instruktory, aby byli dál schopni vycvičit své vojáky. Ten progres je znatelný,“ uvedl velitel 7. úkolového uskupení Armády ČR v Mali Petr Bláha. 

Temná hrozba ruských žoldnéřů

Do funkce nastupuje český velitel Hasala v době, kdy se výrazně komplikují vztahy mezi přechodnou malijskou vládou a západními státy, především Francií. Ta totiž začala své vojáky ve velkém stahovat: hlavním důvodem jsou stále silnější vazby mezi Mali a Ruskem.

Francie proto ukončila protiteroristickou operaci Takuba, ve které mělo i Česko své speciální síly z Prostějova. Všichni už Mali opustili. 

Generál Hasala věří, že k vyhrocení situace v zemi kvůli ruským žoldnéřům z takzvané Vágnerovy skupiny nakonec nedojde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 20 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled