Ministři zahraničí zemí Severoatlantické aliance jednomyslně vyzvali Černou Horu k jednání o vstupu. Balkánská země by se tak měla stát 29. členem Aliance. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ovšem zároveň upozornil, že Černou Horu čeká ještě mnoho práce nejen v obranné oblasti, ale také při realizaci politických reforem. Rusko Černé hoře pohrozilo zrušením společných projektů a posilováním obranyschopnosti.
Pozvánka do NATO je podle Jense Stoltenberga důkazem, že alianční politika „otevřených dveří“ je úspěšná a pokračuje.
Vůči vstupu Černé Hory do Aliance měla výhrady Ruská federace. Zástupci NATO však opakovaně zdůrazňují, že rozhodnutí o vstupu je výlučnou věcí dotyčné země a spojenců v NATO a nikdo třetí nemá právo veta.
Ministr zahraničí pozvané země Igor Lukšić označil dnešek za „historický milník“ pro svou zemi, která je nezávislým státem od roku 2006. „Je to uznání tvrdé práce posledních devíti let,“ prohlásil. Upozornil ale také, že dnešní pozvánka není koncem, ale teprve začátkem nové fáze procesu. „Jsme si vědomi svých závazků,“ řekl s tím, že v jeho zemi budou pokračovat změny směrem k větší vládě práva, lepšímu boji s korupcí a organizovaným zločinem.
Po začátku rozhovorů obvykle nějakou dobu trvá, než se pozvaná země členem skutečně stane. Stoltenberg připomněl, že nyní budou dohodnuty praktické detaily přístupových rozhovorů. Ty podle něj začnou velmi rychle a skončí někdy počátkem příštího roku.
Český velvyslanec při NATO Jiří Šedivý míní, že příští rok v červenci by mohla být Černá Hora na summitu ve Varšavě jako pozorovatelská země. „Plného členství by mohla dosáhnout v horizontu jednoho nebo dvou let,“ dodal. Pokud se tak stane, půjde o první rozšíření Aliance od roku 2009, kdy do organizace vstoupily Albánie a Chorvatsko.
Nového člena musí ratifikovat ti stávající
Důležitou fází bude také parlamentní ratifikační proces ve všech stávajících členských zemích Severoatlantické aliance. „To bude nějakou dobu trvat a nemohu nyní říci, jak dlouho,“ poznamenal generální tajemník NATO. Připomněl, že v roce 2009 tento proces zabral přibližně rok.
Podle něj také Bosna a Hercegovina, Gruzie a Makedonie pokračují směrem k členství a měly by dál postupovat v reformách. „Dnešní rozhodnutí ukazuje, že tvrdá reformní práce se vyplácí,“ vzkázal trojici zemí generální tajemník Aliance.
Český premiér Bohuslav Sobotka na Twitteru rozhodnutí označil za správný krok, který má dlouhodobou podporu ČR.
Rusko pohrozilo zrušením společných projektů
Moskva dlouhodobě rozšiřování Aliance kritizuje. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov prohlásil, že země přijme patřičné kroky. „Černá Hora si musí uvědomit, že kvůli vstupu do NATO už nebudou možné mnohé programy s Ruskem, včetně vojenské spolupráce,“ varoval předseda branného výboru horní komory ruského parlamentu Viktor Ozerov. „Černá Hora se stává potenciálním účastníkem ohrožení naší bezpečnosti,“ dodal.
Ozerovův zástupce ve výboru upozornil, že Rusko v případě vstupu Černé Hory do NATO podnikne kroky k posílení obranyschopnosti, konkrétní opatření již chystá generální štáb. Opatření mají sloužit k „zadržování Aliance“, jejíž rozšiřování Rusko vnímá jako „nepřirozený, nezákonný krok proti mírové spolupráci“, zdůraznil senátor Jevgenij Serebrennikov.
Internetový list Gazeta.ru upozornil na rozpolcenost černohorské veřejnosti ohledně vstupu do Aliance, přičemž Moskva vyjádřila podporu protialiančním demonstracím místních nacionalistů z řad etnických Srbů. Obává se totiž, aby příklad Černé Hory neovlivnil i Srbsko, důležitého ruského spojence na Balkánu.
