Moskva - Ruský prezident Vladimir Putin se prý s anexí Krymu nespokojí a k Rusku chce připojit ještě Bělorusko, pobaltské státy a také Finsko. Portálu britského listu Independent to řekl někdejší ekonomický poradce šéfa Kremlu Andrej Illarionov, který se přidal k opozici a nyní působí v myšlenkovém trustu Institutu Cato ve Washingtonu. Stále nejistá je přitom situace také na východě samotné Ukrajiny. O víkendu tam vzniklo nové sdružení pod názvem Jihovýchod, které prosazuje federální rozdělení Ukrajiny podle etnického zastoupení. Právě takový model prosazuje i šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov.
Jihovýchod Ukrajiny tíhne k federaci
Stoupenci ruskojazyčné autonomie se v Charkově rozhodli vytvořit zárodek „Jihovýchodní federativní republiky“, která by měla rozšířené pravomoci a rozsáhlou autonomii, uvedla dnes agentura Unian. Ruština by v novém útvaru měla status státního jazyka.
Organizace Jihovýchod, která má federalizaci země prosadit, sdružuje podle ukrajinských médií asi 30 proruských spolků, jimž dominuje organizace Veliká Rus a hnutí Trojjediná Rus, jehož stoupenci se zasazují o spojení Ruska, Ukrajiny a Běloruska.
Kromě Charkovské oblasti by se součástí nové jihovýchodní ruskojazyčné republiky měla stát i Luhanská a Doněcká oblast. Jednání o spolupráci je prý v plném proudu. Iniciátoři federalizace se označují za dědice takzvané Doněcko-krivorožské sovětské republiky, bolševického útvaru, který na východní Ukrajině vznikl v chaotickém období bezprostředně po první světové válce.
Současná ukrajinská vláda ale takové návrhy odmítla s tím, že se rovnají kapitulaci. Ukrajinské ministerstvo zahraničí v prohlášení doporučilo Rusku, aby „přestalo diktovat ultimáta suverénním a nezávislým zemím“.
Zatímco osud východních oblastí Ukrajiny je zatím nejasný, na Krymském poloostrově už definitivně vládne Kreml. Důkazem je dnešní zasedání ruské vlády premiéra Dmitrije Medveděva přímo v Simferopolu (správním středisku nedávno anektovaného Krymu). Kabinet zde vyhlásil plán hospodářského rozvoje Krymu a také posílení vazeb na Ruskou federaci. Rusko například zřídí speciální ministerstvo pro záležitosti Krymu, na samotném poloostrově by se do několika měsíců měly zvýšit platy státních zaměstnanců na ruský průměr, vznikne zde také univerzita celostátního významu.
Kam sahají Putinovy ambice?
„Putinův pohled na věc je takový, že chrání to, co mu patří a co patřilo jeho předchůdcům,“ řekl Andrej Illarionov s tím, že Gruzie, Ukrajina, Bělorusko, pobaltské státy a Finsko jsou prý země, které Putin považuje za své. „Z toho, co západní představitelé říkají, se zdá, že zcela zapomněli, že existují na světě vůdci, kteří chtějí dobýt jiné země,“ varoval bývalý Putinův poradce.
Putin chce podle svého bývalého blízkého spolupracovníka odčinit „historické chyby“ a vrátit ruské impérium do dob posledního cara Mikuláše II. a sovětského diktátora Josifa Stalina. Ruský prezident v minulosti prohlásil, že rozpad Sovětského svazu byl největší geopolitickou katastrofou 20. století.
V hledáčku Moskvy by podle Illarionova mohlo jednou skončit i Finsko, které bylo jako velkoknížectví součástí ruské říše přes 100 let. V Putinově agendě ale Helsinky prý prozatím nejsou na aktuálním místě. „Pokud ale Putin nebude zastaven, ten problém dříve či později přijde. Putin několikrát prohlásil, že bolševici a komunisté učinili obrovské chyby. Mohl by tvrdit, že se bolševici v roce 1917 dopustili zrady proti ruským státním zájmům, když uznali finskou nezávislost,“ řekl.
Jistotou pobaltských zemí je členství v Severoatlantické alianci a její šéf Anders Fogh Rasmussen v exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi ujistil východoevropské členské státy, že v případě útoku je Aliance bude bránit. Finsko ale není součástí NATO, což znamená, že případný vpád do této severské země by nebyl považován za útok na člena Severoatlantické aliance. „Musíme zakročit všemi dostupnými prostředky,“ řekl Illarionov, podle něhož někdy není jiná možnost než protivníka zastavit vojenskou silou. „Jedinou odpovědí na čistou agresi je demonstrace připravenosti ke kolektivní obraně,“ dodal s tím, že sankce jen utvrzují Putinův pohled na svět.
