Britský regulátor schválil převzetí Activision Blizzard Microsoftem

Britský antimonopolní úřad schválil převzetí producenta videoher Activision Blizzard americkým softwarovým gigantem Microsoft, protože upravená dohoda podstatně vyřešila dřívější obavy úřadu. Rozhodnutí úřadu odstraňuje poslední překážku k dokončení jedné z největších technologických transakcí v historii.

Activision v srpnu souhlasil s prodejem svých streamovacích práv firmě Ubisoft Entertainment. Microsoft také minulý měsíc nabídl nápravná opatření, která zmírnila některé přetrvávající obavy.

„Nová dohoda zabrání Microsoftu zablokovat konkurenci v cloudových hrách v době, kdy se tento trh rozjíždí, a zachová konkurenční ceny a služby pro britské zákazníky cloudových her,“ uvedl britský Úřad pro hospodářskou soutěž a hry (CMA) v prohlášení.

Spojení v hodnotě téměř 69 miliard dolarů (1,6 bilionu korun) je největším obchodem v herním průmyslu a bylo oznámené loni v lednu. Akvizice spojí sílu Microsoftu na trhu konzolí s herními tituly Activision, jako jsou Call of Duty, World of Warcraft a Candy Crush a má urychlit růst herní divize Microsoftu.

Po dokončení transakce bude Microsoft třetí největší herní firmou na světě podle výše tržeb za společnostmi Tencent a Sony. Microsoft v červenci prodloužil datum ukončení transakce na 18. října, aby získal více času na získání souhlasu britského antimonopolního úřadu. Server The Verge minulý týden s odvoláním na informovaný zdroj napsal, že Microsoft plánuje transakci dokončit okamžitě po získání souhlasu od britského regulátora.

Microsoft získal od CMA minulý měsíc již předběžný souhlas k dokončení transakce. EU po ústupcích Microsoftu schválila dohodu letos v květnu. Americká Federální obchodní komise (FTC) se snažila zablokovat akvizici u soudu, s požadavkem však neuspěla a soud v červenci žádost FTC na zablokování transakce zamítl. FTC se ale proti rozhodnutí odvolala, což signalizuje, že americký regulační úřad má v úmyslu snažit se dohodu zrušit i po jejím dokončení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Krymském mostě byla po dalším útoku přerušena i železniční doprava

Na Krymském mostě byl po dalším ukrajinském útoku přerušen provoz vlaků, oznámilo ministerstvo dopravy v Moskvě. Kyjev aktuální úder potvrdil. Zatím není jasné, jak velké jsou škody. Ukrajina na most, který přes Kerčský průliv spojuje ruskou pevninu s okupovaným Krymem, zaútočila již v pondělí a v úterý. Tyto údery zničily silniční část hlavního pole mostu a částečně poškodily železnici.
04:08Aktualizovánopřed 8 mminutami

V Šen-čenu začala schůzka Siho, Trumpa a Putina

Americký prezident Donald Trump jedná v čínském Šen-čenu s ruským vládcem Vladimirem Putinem a čínskou hlavou státu Si Ťin-pchingem. Všechny tři země by se podle Siho měli zaměřit na spolupráci při řešení globálních problémů. Podobně se vyjádřil také Trump. Lídři mají podle něj jedinečnou pozici k jednání o omezení jaderných zbraní. Putin pak prohlásil, že společným úsilím je možné dosáhnout globální stability.
03:15Aktualizovánopřed 14 mminutami

Evropskou komisi zasáhl rozsáhlý kybernetický útok

Evropskou komisi zasáhl rozsáhlý kybernetický útok, který mohl ohrozit osobní údaje jejích zaměstnanců. Hackeři podle serveru Politico využili nástroj umělé inteligence k odhalování zranitelnosti v počítačových systémech. Útok narušil fungování některých interních služeb Komise a jeho plným rozsahem se úřady stále zabývají. Útok byl podle bruselského serveru natolik závažný, že se jím ve středu během svého pravidelného jednání zabývali i eurokomisaři.
před 26 mminutami

Analýza odhalila šest opakujících se narativů protiukrajinských dezinformací v Polsku

V polském on-line prostoru se v první polovině roku 2026 objevilo více než půl milionu protiukrajinských příspěvků. Vyplývá to z analýzy factcheckingové organizace Demagog a Institutu pro monitorování médií (IMM). Autoři identifikovali šest opakujících se dezinformačních narativů, které mimo jiné zpochybňují ruské válečné zločiny na Ukrajině nebo vykreslují ukrajinské uprchlíky jako hrozbu pro Poláky.
před 2 hhodinami

VideoČína si z Ruska dělá kolonii, říká Farský. Nechce vstoupit do konfliktu na Ukrajině, míní Bžoch

„Nečekal bych, že se bude jednat o Ukrajině bez Ukrajiny,“ prohlásil europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO) o trojstranném jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s vládci Ruska a Číny – Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem. Poslední, co by Si dle Bžocha chtěl, je ztrácet diplomatickou sílu v tom, že by vstupoval do konfliktu na Ukrajině. Europoslanec Jan Farský (STAN) má obavy z toho, že by se lídři na něčem dohodnout mohli. Podotknul, že Evropa je pravým opakem toho, co oni ztělesňují. Rusku Čína pomáhá, zároveň podle Farského dělá Peking z Moskvy svou „ekonomickou kolonii“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Ukrajinské údery na ruské rafinerie výrazně snížily objem zpracování ropy, píše Reuters

Ukrajinské dronové údery na ruské rafinerie snížily od konce října objem zpracování ropy o 45 procent. Napsala to agentura Reuters, která se odvolává na odhady dvou zdrojů z průmyslu. Ty dále uvedly, že ukrajinské útoky narušily, případně zcela zastavily provoz v 15 z 35 velkých ruských rafinerií. Ruské ministerstvo energetiky na žádost o komentář podle Reuters nereagovalo. Kyjev, který se od února 2022 brání ruské invazi, nyní útok na ruskou energetickou infrastrukturu zintenzivnil.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Anthropic uskutečnil největší primární veřejnou nabídku akcií v historii

Primární veřejná nabídka (IPO) akcií americké společnosti Anthropic vynesla 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,8 bilionu korun). Stala se tak největší v historii. Předchozí rekord držela firma SpaceX miliardáře Elona Muska, jejíž červnový vstup na burzu vynesl 75 miliard dolarů, píší agentury DPA a Reuters.
02:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Konec dočasnosti? EU vybízí členské země, aby Ukrajincům ulehčily usazení

V Evropě aktuálně pobývá něco přes pět milionů válečných uprchlíků z Ukrajiny. Většina z nich žije už několik let v režimu dočasné ochrany. Vedení EU naléhá na členské státy, aby usnadnily přechod k jiným, dlouhodobějším typům pobytu, které by lépe odpovídaly situaci uprchlíků a zároveň by jim poskytly stabilnější právní postavení. Několik zemí včetně Česka nové způsoby přechodu skutečně umožnilo, ale k celoevropské alternativě k dočasné ochraně je zatím daleko, píše analytik Programu migrace Člověka v tísni Jakub Andrle.
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.