Breivik plánoval během předávání Nobelovy ceny atentát na Obamu

Oslo - Norský masový vrah Anders Breivik údajně plánoval atentát na amerického prezidenta Baracka Obamu. Podle deníku Dagbladet sdělil terorista vyšetřovatelům, že chtěl v prosinci 2009 odpálit před radnicí v Oslu auto napěchované výbušninami. Právě tam Obama během slavnostní ceremonie přebíral Nobelovu cenu míru. Pravicový extremista nakonec udeřil později. Během útoků v centru Osla a na ostrově Utoya loni v červenci zabil celkem 77 lidí. V médiích se přitom objevily informace o tom, že mladý Nor zamýšlel i další útok. Měl prý v plánu umístit bomby v sídle veřejnoprávní stanice NRK a novin VG a Aftenposten.

Breivik údajně řekl, že útok by byl do značné míry symbolický. Bezpečnostní síly by mu zabránily dostat se tak blízko, aby mohl ublížit americkému prezidentovi. Atentátník se ale domnívá, že miliony zraků upřených při ceremonii na televizní obrazovky, by představovaly dobrou příležitost vyslat jeho antiislamistickou zprávu. Píše to britský Telegraph.

Odpor proti Nobelově ceně pro Obamu byl značný

Když si šel americký prezident vyzvednout v prosinci 2009 cenu, protiváleční demonstranti se shromáždili před radnicí v Oslu a protestovali proti jeho rozhodnutí zvýšit počet amerických vojáků v Afghánistánu.

Anders Breivik
Zdroj: ČT24

Jiní argumentovali, že nebylo správné, aby Obama vyhrál cenu dříve než Nelson Mandela, Matka Tereza nebo Martin Luther King, tedy méně než rok poté, co nastoupil do úřadu.

Bombový útok plánovaný Breivikem při ceremonii v Oslu se velmi podobá pozdějšímu bombardování vládních budov, které loni v červenci atentátník nakonec uskutečnil, a to spolu s vraždami na ostrově Utoya. Podle státního zastupitelství jde o „nejhorší zvěrstva v rámci moderní doby v této zemi“.

Anders Breivik u soudu
Zdroj: ISIFA/EPA/HEIKO JUNGE

Breivik se k útokům z 22. července přiznal, ale tvrdí, že byly „nezbytné“, aby upozornily Nory na nadcházející převzetí vlády islamisty. Sám totiž věřil, že právě to se brzy stane. Soud s atentátníkem by měl začít 16. dubna, téměř devět měsíců poté, co Breivik útoky uskutečnil.

Během procesu má svědčit kolem 140 lidí

Během procesu s norským atentátníkem soudce vyslechne nejméně 138 svědků. Breivikův advokát Geir Lippestad dnes podle agentury NTB oznámil, že obhajoba jich předvolá kolem 40, státní zástupce má prozatím v plánu nechat svědčit 98 lidí.

Před soudem budou vypovídat například psychatři a další lidé, kteří přišli s Breivikem během vazby do styku. Obhajoba předvolá také odborníky na extremismus, samotné zástupce různých extremistických skupin, příslušníky krajní pravice nebo v Norsku známého radikálního muslimského duchovního.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina nepřistoupí na omezení své armády, ani na neutralitu, řekl Zelenskyj

Ukrajina na případných mírových rozhovorech s Ruskem a USA nebude souhlasit s omezením početnosti svých ozbrojených sil, ani s poválečnou neutralitou. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro televizi TSN-Tyždeň.
před 1 mminutou

V srbských volbách vede Studentská kandidátka, Vučić uznal porážku

V srbských parlamentních volbách vede opoziční Studentská kandidátka. Po sečtení více než 70 procent hlasů si drží náskok nad stranou Sjednocené Srbsko, kterou vede dlouholetý hegemon srbské politiky Aleksandar Vučić. Ten ještě před oznámením výsledků voleb uznal porážku své strany. Prohlásil také, že do parlamentu se dostala jen dvě zmíněná uskupení. Hlasování provázela rekordní účast. Desetitisíce lidí mezitím v Bělehradu a dalších městech vyšly do ulic, davy v centru metropole zablokovaly dopravu.
včeraAktualizovánopřed 43 mminutami

Lula byl počtvrté zvolen brazilským prezidentem. Bolsonaro výsledek neuznal

Brazilským prezidentem byl podle předběžných výsledků počtvrté zvolen Luiz Inácio Lula da Silva. Stávající levicová hlava státu v rozhodujícím nedělním druhém kole prezidentských voleb porazila pravicového senátora Flávia Bolsonara, uvedl Nejvyšší volební soud. Ten po sečtení většiny hlasů uvedl, že Lula získal 51,76 procenta hlasů oproti 48,24 procentům svého soupeře. Bolsonaro se však chce domáhat zrušení nedělních voleb.
včeraAktualizovánopřed 47 mminutami

V Srbsku skončily předčasné parlamentní volby provázené vysokou účastí

Historický zájem veřejnosti provází předčasné parlamentní volby v Srbsku, které mnozí označují za referendum o politické budoucnosti dlouholetého populistického vůdce Aleksandara Vučiče. Jde o souboj mezi Vučičovým uskupením a hnutím studentů, kteří proti němu téměř dva roky protestují. Srbští i mezinárodní pozorovatelé poukazují na možné volební manipulace a obávají se povolebního násilí. První předběžné výsledky se očekávají přibližně dvě hodiny po uzavření volebních místností ve 20 hodin.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ponor do hloubky a bez přístrojů. Lovkyně z Čedžu obrátily tradiční role naruby

Jižní Korea má jeden z největších rozdílů v odměňování mužů a žen mezi zeměmi OECD. Ženy také méně zastávají vedoucí pozice. Na ostrově Čedžu ale už před staletími obrátily tradiční genderové role. Jejich odkaz dnes chrání UNESCO.
před 8 hhodinami

Lídryně venezuelské opozice Machadová se po téměř roce vrátila do vlasti

Lídryně venezuelské opozice María Corina Machadová se téměř po roce vrátila do vlasti. Agentura AFP píše, že se nadšeně vítala se svými příznivci ve městě Barquisimeto v provincii Lara na severozápadě země.
před 8 hhodinami

Všichni slovenští župani ve volbách obhájili posty. Bratislavu povede opět Vallo

Slováci v sobotu volili předsedy samosprávných krajů, primátory měst, starosty vesnic i zastupitele. Ve všech osmi slovenských krajích obhájili post župana dosavadní předsedové. Ve dvou krajích jde o kandidáty vládních stran Smer a Hlas, ve čtyřech o kandidáty opozice, zbývající dva kraje povedou nezávislí kandidáti. Vládní strany tak udržely dva posty, ale další nezískaly. Pozornost se také upínala k volbě primátora v Bratislavě, kde funkci obhájil Matúš Vallo (Team Bratislava) s velkým náskokem nad svým hlavním vyzyvatelem, ministrem dopravy Jozefem Rážem (za Smer).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Historické volby budou referendem o Netanjahuovi, Izraeli hrozí pat

Tři roky po útoku Hamásu zamíří Izraelci v úterý k parlamentním volbám, které jsou považovány za jedny z nejvýznamnějších v dějinách státu. Právě 7. říjen dominuje kampani jak u vládního, tak i opozičního tábora. Zatímco Likud v rámci domácí politiky vyzdvihuje zajištění bezpečnosti, opoziční síly slibují zřízení vyšetřovací komise. V kampani rezonuje i otázka odvodů ultraortodoxních židů. Volby jsou nicméně především jakýmsi referendem o premiérovi Benjaminu Netanjahuovi. Opozice slibuje změnit kurz. Izraeli ale hrozí politický pat.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.