Damašek - Bojovníci radikálního hnutí Islámský stát po střetech s protivládními povstalci dobyli na severu Sýrie další oblast poblíž turecké hranice, město Sauran a okolní vesnice. Islamisté tak mohou od nynějška pokračovat směrem na sever až k přechodu na syrsko-tureckou hranici.
Exilová skupina syrských ochránců lidských práv, která situaci monitoruje z Londýna, soudí, že další na řadě je město Azáz. To leží asi deset kilometrů dál na sever. Jeho dobytí by znamenalo, že se příslušníkům Islámského státu otevře cesta k hraničnímu přechodu Báb as-Salám.
Islámský stát, který se zmocnil rozsáhlých území nejen v Sýrii, ale také v Iráku, v posledních týdnech rychle postupuje. Před několika dny dobyl starobylé město Palmýra ve střední Sýrii. Proti Islámskému státu bojuje jak mezinárodní koalice v čele se Spojenými státy, tak syrský režim, kurdské síly a konkurenční protivládní povstalci. Američané a jejich spojenci od soboty uskutečnili 17 leteckým útoků proti pozicím IS v Sýrii a Iráku.
Údery na islamisty efektivní moc nejsou, odmítá expert plán Zemana
Mezinárodní údery proti Islámskému státu zatím moc výsledků nepřinesly a nic nezmůžou s obrovskou propagandistickou mašinérií islámských radikálů. V reakci na návrhy prezidenta Miloše Zemana, jak zakročit proti IS, to řekl francouzský politolog a přední světový odborník na islám a arabský svět Gilles Kepel.
Zeman je zastáncem internacionálních úderů proti výcvikovým táborům islamistů, do nichž by se měli zapojit minimálně stálí členové Rady bezpečnosti OSN a měli by mandát rady. IS český prezident označuje za největší hrozbu dneška a v jeho souvislosti na počátku roku mluvil o nebezpečí „superholokaustu“ se stovkami milionů mrtvých.
Kepel je však k jeho návrhům skeptický. „V současnosti už máme jakousi mezinárodní koalici s Američany, Francouzi, Brity a některými arabskými státy, která bombarduje cíle IS, ale zatím se to neukázalo jako příliš efektivní,“ uvedl devětapadesátiletý expert s rodinnými vazbami na Česko. Jeho dědeček Rudolf Kepl v roce 1908 emigroval do Francie a za první světové války spolupracoval s T. G. Masarykem, Edvardem Benešem a Milanem Rastislavem Štefánikem, po němž pojmenoval svého syna, Kepelova otce.
Za jeden z důvodů, proč islámské fundamentalisty nelze porazit pouze silou, považuje profesor Pařížského institutu politických studií komunikační schopnosti IS. „Má velmi propracovanou propagandistickou mašinérii. Má vlastní deníky a časopisy i webové magazíny v angličtině. A čím více páchá násilí, tím více přitahuje své stoupence ve zbytku světa,“ tvrdí Kepel, který v Praze vystoupil na dnes končící dvoudenní konferenci Evropské dialogy Václava Havla 2015, kterou pořádá Knihovna Václava Havla.
Právě schopností využívat moderní komunikační prostředky, které nabízí internet, se IS podle francouzského politologa stal velmi přitažlivý pro mladé muslimy a muslimské konvertity v Evropě. Jen z jeho vlasti podle něj odjelo na Blízký východ bojovat 1600 Francouzů, z nichž třetinu tvoří mladé ženy.
„Přitahuje mladé lidi, kteří se v Evropě necítí doma, ať už z důvodu, že jsou přistěhovaleckého původu, nebo jsou to lidé evropského původu, ale v radikálním islamismu našli to, co někteří v minulosti našli v komunismu nebo fašismu - radikální rozchod se společností, se kterou se už neidentifikují,“ popsal důvody, proč se mladí Evropané přidávají k IS.
Tito lidé po návratu do Evropy podle Kepela představují nebezpečí, že útoky přenesou na evropskou půdu a budou tam šířit myšlenky radikálního islámu. „V Sýrii a Iráku jsou svědky ohavných vražd, podřezávání lidí na ulici a jejich morální rovnováha byla výrazně vychýlena, což se týká i dětí,“ uvedl autor, jehož některé knihy o islámu a džihádismu vyšly i v češtině.
Jak krvavé mohou útoky islámských radikálů být, poznala v Evropě naposledy právě Francie, kde bratři Chérif a Said Kouachiové v lednu napadli redakci satirického časopisu Charlie Hebdo a zavraždili 12 lidí; další čtyři mrtvé si vyžádal následný útok v pařížském košer obchodu. Zásadní změnu do francouzské společnosti tyto masakry podle Kepela ale nepřinesly.
Masové demonstrace po útocích podle něj ukázaly, že Francouzi chtějí žít dál s muslimy pohromadě, a nedošlo ani k útokům na mešity jako v Nizozemsku v roce 2004 po vraždě režiséra Thea van Gogha. „Stále ale panuje velká obava, že se takový čin bude opakovat. Každý je přesvědčen, že tomu nelze zabránit. Cílem těchto útokům je prohloubit trhliny ve francouzské společnosti a vyvolat občanskou válku na náboženském principu. O to jim jde,“ uzavřel Kepel, který se do Prahy znovu chystá na podzim na připomínku stého výročí založení tiskového orgánu Masarykovy Československé národní rady La Nation Tchéque, který vydával jeho děda.
