Boje v Severodoněcku pokračují. Ruský postup podporuje dělostřelectvo

Ruská armáda pokračuje v intenzivních bojích na Donbasu. Podle ranní zprávy generálního štábu ukrajinské armády se útoky zaměřují na Severodoněck v Luhanské oblasti. Britská vojenská rozvědka tvrdí, že invazní jednotky už mají většinu města pod kontrolou. Americký Institut pro studium války (ISW) informoval, že se ruští vojáci snaží také o postup k Lysyčansku z jihu a západu, vyhnout se chtějí bojům na řece Severní Doněc. Spojené státy provádí v reakci na ruskou invazi kybernetické operace na podporu Ukrajiny, řekl v rozhovoru s televizí Sky News šéf velitelství americké armády pro kybernetické otázky.

 Rusové postupně dobývají Severodoněck, ve kterém před válkou žilo sto tisíc obyvatel. Britské ministerstvo obrany ve čtvrtek s odvoláním na vojenskou rozvědku dokonce uvedlo, že okupační vojska zřejmě kontrolují již většinu města. Podle středečních informací tamní správy jde o sedmdesát procent rozlohy.

Luhanský guvernér Serhij Hajdaj řekl, že se v podzemí severodoněcké průmyslové továrny Azot ukrývá osm stovek lidí. Uchýlili se do bunkrů ze sovětské éry. Ruská palba ve čtvrtek také údajně zasáhla administrativní budovu továrny a sklad s metanolem.

Při úterním útoku útočníci zasáhli nádrž s kyselinou dusičnou, ale podle Hajdaje to lidi skrývající se v podzemí neohrozilo. Továrna je podle něj v soukromých rukou a majitel oznámil, že na místě je jen malé množství chemikálií.

Rusové podle Britů zaznamenávají „trvalé lokální zisky“ kvůli dělostřelecké palbě. Hlavní silnice vedoucí do Severodoněcku je ale stále v rukou obránců. V Rajhorodoku, severně od Doněcku, Rusové zaznamenali podle ukrajinského generálního štábu ztráty a stáhli se. 

Rusové obnovili ofenzivu také na pozice obránců u Charkova. Při nočních útocích tam zahynul podle ukrajinských zdrojů jeden civilista a další byl zraněn.

Lysyčansk chrání řeka

Pokud se invazním jednotkám podaří dobýt Severodoněck a Lysyčansk, které od sebe dělí řeka Severní Doněc, získají kontrolu nad celou Luhanskou oblastí, konstatuje agentura Reuters.

Britské tajné služby ve čtvrtek upozornily, že právě řeka je přirozenou překážkou pro další postup ruských sil. Místa pro její možné překročení se nacházejí mezi Severodoněckem a Lysyčanskem a poblíž nedávno dobytého Lymanu. Říční linie je podle rozvědky pravděpodobně stále pod kontrolou ukrajinských sil, které zničily mosty.

Získáním Severodoněcku by invazní síly ovládly jednu ze dvou oblastí Donbasu, který si Moskva nárokuje. Získáním celého Luhanska by se naplnil jeden z hlavních cílů ruského prezidenta Vladimira Putina a utvrdil by se obrat v dynamice bojů, uvádí agentura Reuters. Pokud však okupanti v tlaku poleví, budou riskovat, že o tento obrat přijdou, upozornilo britské ministerstvo obrany.

Další cíle

Britské ministerstvo obrany předpokládá, že se Rusové nyní zaměří na Doněckou oblast. Před tím však budou potřebovat přestávku, který je přirozenou překážkou dalšího ruského postupu.

„Je pravděpodobné, že Rusko bude potřebovat alespoň krátkou taktickou přestávku, aby se znovu připravilo na překročení řeky a následné útoky dále do Doněcké oblasti, kde ukrajinské ozbrojené síly připravily obranné pozice,“ uvedlo britské ministerstvo obrany na Twitteru.

Za minulých čtyřiadvacet hodin se Ukrajincům v Luhanské a Doněcké oblasti podařilo odrazit třináct ruských útoků a zničit dva tanky a šest dělostřeleckých systémů. Protivzdušná obrana sestřelila sedm dronů, píše zpravodajský server Ukrajinska pravda.

„Směrem k Doněcku nepřítel pokračuje v minometné a dělostřelecké palbě na pozice našich jednotek po celé kontaktní linii,“ uvedl na Facebooku ukrajinský generální štáb. ISW informuje také o postupu s omezeným úspěchem severně od Slovjansku a Avdijivky v Doněcké oblasti.

Situace na jihu

Invazní síly informují, že útočí i na jihu, v Mykolajivské oblasti, kde sestřelily bojový letoun Su-25. Ukrajina to zatím nepotvrdila.

V Chersonu, který padl v březnu, podle ukrajinské agentury Unian okupanti vykrádají obchodní centrum a zboží odvážejí na Krym. Podle agentury to zřejmě znamená, že se připravují na návrat ukrajinské armády.

Ve středu zasáhla ruská raketa železnici na západě země, ve Lvovské oblasti. Hlava oblasti Maksym Kozyckyj informoval, že bylo zraněno pět lidí. Podle poradce ministra vnitra Antona Heraščenka Rusové chtěli zasáhnout tunel ve snaze přetnout železniční trasu používanou k přepravě zbraní a pohonných hmot. Podle šéfa ukrajinských drah se škody na kolejích opravují, ale tunel zůstal neporušený.

Rusko proti Ukrajině bojuje od 24. února a podle dnešní bilance ukrajinského generálního štábu přišlo o 30 850 vojáků, 1363 tanků, 521 dronů a 210 letadel. Avšak údaje o ztrátách, které obě strany uvádějí, není možné nezávisle ověřit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek uvedl, že bojová fronta je dlouhá přes tisíc kilometrů. Invazní jednotky podle něj okupují už dvacet procent ukrajinského území.

Kybernetické útoky Spojených států

„Provedli jsme sérii operací, napříč celou škálou. Ofenzivní, defenzivní (…) informační operace,“ řekl americký generál Paul Nakasone. Podle Sky News jde o první oficiální potvrzení toho, že USA se v návaznosti na vypuknutí války angažují v hackerských útocích na podporu napadené země. Ruský prezident Vladimir Putin před několika dny prohlásil, že jeho země čelí koordinované „kybernetické agresi“ různých zemí.

Američtí činitelé i experti v posledních letech opakovaně připisují útoky na cíle v USA ruským hackerům, informace o reakcích Washingtonu na tyto události jsou ovšem velmi vzácné. Ani v případě aktivit na podporu Ukrajiny podrobnosti nejsou jasné, Nakasone pouze uvedl, že se odehrávaly pod dohledem civilních složek USA a na základě politiky vypracované na ministerstvu obrany.

„Mým úkolem je poskytnout ministrovi obrany a prezidentovi sadu možností, takže tohle také dělám,“ řekl generál, aniž by zmíněné možnosti popsal.

Vyjádření přichází v době stupňující se vojenské pomoci Ukrajině ze strany Washingtonu. Prezident Biden oznámil, že v nové várce zbraní pro ukrajinskou armádu budou i raketové systémy HIMARS, které mohou přesně zasahovat cíle vzdálené až 80 kilometrů. Americká administrativa nicméně od počátku konfliktu ujišťuje, že se chce vyhnout přímému střetu s Rusy.

„Ne, není. My to tak nevidíme,“ reagovala ve čtvrtek mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreová na otázku reportéra, zda provádění útočných kybernetických operací není v rozporu s opakovanými vyjádřeními ohledně role USA ve válce. „Odpověď zkrátka zní ne,“ pokračovala mluvčí, podle níž vláda bude pokračovat v podpoře ukrajinské obrany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruské údery zabily pět lidí na severu Ukrajiny

Při ruském dronovém útoku v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny zahynulo v noci na čtvrtek nejméně pět lidí, dalších šest utrpělo zranění. Mezi mrtvými je roční dítě. Podle agentury AFP to oznámil šéf tamní oblastní správy Vjačeslav Čaus. Nejméně sedmnáct zraněných po úderech ruských bezpilotních letounů ohlásil také Charkov.
07:54Aktualizovánopřed 8 mminutami

Izraelská armáda přivezla z Gazy těla dvou rukojmí

Izraelská armáda z Pásma Gazy přivezla těla dvou rukojmí, informují agentury s odkazem na vyjádření premiéra Benjamina Netanjahua. Jedná se o těla Judy Weinsteinové-Hagiové a Gadiho Hagiho. Média rovněž informují o dalších izraelských úderech v pásmu. Agentura AFP s odkazem na civilní obranu kontrolovanou teroristickým hnutím Hamás uvedla, že čtvrteční nálety si vyžádaly nejméně deset životů.
08:51Aktualizovánopřed 13 mminutami

Protestující v Tbilisi „usvědčují“ čínské kamery rozpoznávající obličeje

Gruzínské úřady, které proti demonstrantům běžně používaly násilí, nyní přistoupily k „sofistikovanějším“ metodám – podle kavkazského serveru OC Media využívají čínské kamery, které dokáží rozpoznávat obličeje, na základě čehož poté demonstranty pokutují. Podle doktorandky Dity Sutterové z Univerzity Karlovy však ani tyto postupy vládnoucí strany lidi od protestů neodradí.
před 1 hhodinou

Trump zakáže vstup do USA občanům dvanácti zemí

Americký prezident Donald Trump ve středu podepsal výnos, kterým Spojené státy od 9. června zakážou vstup občanům dvanácti zemí včetně Afghánistánu, Íránu či Jemenu, občanům dalších sedmi vstup výrazně omezí. Důvodem zákazů a omezení jsou dle Trumpa bezpečnostní rizika, které dotčené státy pro USA představují. Trump se také rozhodl zablokovat vstup do země cizincům, kteří chtějí studovat na prestižní Harvardově univerzitě.
před 2 hhodinami

Eskalace války dopadá i na arabskou menšinu v Izraeli

Americko-izraelská Humanitární nadace pro Gazu přerušila ve středu distribuci potravin. Chce upravit své areály, aby zvládly davy Palestinců. Reaguje na zprávy z posledních tří dnů o střelbě izraelských vojáků do lidí poblíž výdejních míst. Izrael i USA to vyšetřují. Eskalace zdejší války ovlivňuje také dvoumilionovou arabskou menšinu v židovském státu. Je rozpolcena mezi palestinskou a izraelskou identitou. Čtyřicet procent izraelských Arabů stále věří v možnost mírového soužití Jeruzaléma a palestinského státu. U izraelských Židů je to jen šestnáct procent.
před 3 hhodinami

Masakr na náměstí Nebeského klidu si Číňané připomínat stále nesmí

Před 36 lety čínská armáda na rozkaz komunistické strany krvavě potlačila prodemokratické demonstrace na náměstí Nebeského klidu v Pekingu. Počet obětí se odhaduje na tisíce. Výročí si připomněl tchajwanský prezident Laj Čching-te i americký ministr zahraničí Marco Rubio, podle nichž svět na události nikdy nezapomene. Čínská veřejnost si je ale připomínat nesmí. Někteří lidé to tak dělají v soukromí. V diskusích na internetu používají kódovaná slova a obrázky, aby unikli cenzuře.
před 11 hhodinami

Kolín nad Rýnem zažil největší poválečnou evakuaci

Němečtí pyrotechnici zneškodnili tři letecké pumy z druhé světové války, kvůli kterým muselo více než dvacet tisíc lidí ve středu opustit centrum Kolína nad Rýnem. Město na západě Německa je na podobné evakuace sice zvyklé, podle radnice byla ale ta aktuální co do počtu evakuovaných největší od roku 1945. O úspěšné likvidaci bomb informovala večer agentura DPA.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Německo nedostatečně investovalo do vlastní obrany, řekla Merkelová

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru pro Českou televizi připustila, že Německo nedostatečně investovalo do vlastní obrany. Teď se podle ní musí rychle dostat do stavu, kdy bude schopné odstrašit možné nepřátele podobně jako za studené války. V souvislosti s Ukrajinou uvedla, že bez vyjednávání konflikt neskončí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...