Boje na Ukrajině: Sedm mrtvých po výbuchu ve štábu povstalců

Kyjev - Silný výbuch vážně poškodil sídlo luhanského gubernátora, kde momentálně sídlí vedení „Luhanské lidové republiky“. Podle proruských radikálů budovu zasáhla letecká puma, která explodovala ve čtvrtém patře. Některá média naopak tvrdí, že objekt omylem zasáhli protiletadlovou raketou sami povstalci. Záchranáři v budově našli sedm mrtvých. Po celodenních bojích se armádě podařilo odrazit útok asi pěti stovek rebelů na základnu pohraničníků u Luhanska, naopak nové srážky hlásí Kramatorsk v Doněcké oblasti.

Očití svědkové tvrdí, že těsně před explozí prolétl nad centrem Luhanska ukrajinský bombardér Su-25. Vedení povstalecké „lidové republiky“ vydalo prohlášení, podle něhož sídlo gubernátora zasáhla kazetová bomba, obsahující desítky malých bomb, případně napalm nebo kovové střepiny. Užívání kazetových pum je v řadě zemí světa zakázáno.

Dům, který proruští separatisté okupují od konce dubna, začal hořet a hasiči se ho pokusili vyklidit. Výbuch si vyžádal nejméně sedm mrtvých, více než deset lidí bylo zraněno. Mezi oběťmi je Natalja Archipovová, kterou povstalci dosadili do funkce ministryně zdravotnictví „Luhanské lidové republiky“. V okolních domech rozbila tlaková vlna okna.

Moskva: Je to zločin proti vlastnímu lidu

Na incident ostře reagovalo ruské ministerstvo zahraničí. Podle jeho prohlášení údajné bombardování sídla luhanského gubernátora svědčí o otevřené neochotě Kyjeva hledat cesty k usmíření a je „zločinem proti vlastnímu lidu“. Útok podle prohlášení hrubě porušuje ženevské dohody z poloviny dubna, které vyzývají účastníky ukrajinského konfliktu k mírovému urovnání.

Moskva z podílu na dnešním údajném náletu nepřímo obvinila americký Pentagon. „Eskalace útočných akcí ukrajinské armády a ultranacionalistů nastala v době, kdy je v Kyjevě na návštěvě náměstek ministra obrany USA Derek Sholl,“ uvádí se v ruském prohlášení.

Sholl se v Kyjevě setkal s vicepremiérem Vitalijem Jaremou a šéfem Rady národní bezpečnosti Andrijem Parubijem. Po jednání prohlásil, že na východě Ukrajiny jsou aktivní teroristé, kteří se snaží destabilizovat situaci v celé zemi. „Snažíme se pomoci Ukrajincům v posílení pohraniční služby a konzultujeme s ukrajinskými činiteli obranné záležitosti.“

Druhá verze: Budovu zasáhli omylem sami povstalci

Zprávy o odpovědnosti za explozi v Luhansku jsou ale nejednoznačné. Agentura Unian napsala, že podle nepotvrzených informací objekt zasáhla protiletadlová raketa, kterou chtěli povstalci sestřelit nízko letící ukrajinský bombardér. Omylem ale zasáhli nedaleký dům. Projektil údajně dopadl přímo do kanceláře gubernátora.

Tuto verzi dnes podpořil ukrajinský generál Oleksandr Rozmaznin. Protiletadlová raketa byla podle něj odpálena z nedalekého sídla tajné služby SBU, které vzbouřenci rovněž okupují. „Raketa byla odpálena ze střechy SBU a během letu její čidla zareagovala na teplo vyzařované z budovy gubernátora,“ řekl Rozmaznin. „Incident dokazuje, že ne každý s takovou zbraní umí zacházet,“ dodal.

Jinou verzi události předložil novinářům mluvčí „protiteroristické operace“ Alexij Dmytraškovskyj. Podle jeho tvrzení explodovala uvnitř budovy nálož vinou neopatrné manipulace. Žádné ostřelování objektu zvenčí armáda nezaznamenala, letecký útok Dmytraškovskyj vyloučil.

Ukrajinská armáda
Zdroj: ČTK/AP/Efrem Lukatsky

Armáda odrazila útok povstalců na hranicích u Luhanska, další boje hlásí Kramatorsk

Na základnu ukrajinských pohraničníků u Luhanska celý den útočilo přes pět stovek proruských povstalců. Boje ustaly až večer po zásahu ukrajinského letectva a armádních posil. Podle nepotvrzené bilance zahynulo na straně útočníků nejméně pět lidí, pohraničníci mají deset zraněných, z nich čtyři těžce.

Podle pohraničníků použili povstalci při útoku minomety, granátomety, kulomety a samopaly. „Použili i oblíbenou ruskou taktiku: stříleli na pohraničníky z bytů a ze střech, přičemž využívali civilisty jako živý štít,“ uvedla v komuniké pohraniční stráž.

Pod soustředěnou palbou byli příslušníci ochrany státní hranice prakticky nepřetržitě od čtvrté hodiny ranní, na slibované posily čekali dlouho marně. Až večer dorazilo několik bojových letounů a speciální komando armády. Boje pak údajně rychle skončily.

Souběžně se zprávou o ukončení bojů na hranicích ukrajinské armádní velení oznámilo nové ozbrojené srážky u města Kramatorska v Doněcké oblasti. Bojuje se údajně o místní letiště. Na kramatorském předměstí Krasnohirka prý armádní ostřelovači zasáhli vozidlo s povstalci a tři z nich zabili.

Putin a Porošenko se v Normandii nesejdou

Ruský prezident Vladimir Putin se tento týden během návštěvy Francie nehodlá setkat se zvoleným ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem. Putin i Porošenko se spolu s řadou dalších státníků v pátek ve Francii zúčastní oslav 70. výročí spojeneckého vylodění za druhé světové války. Porošenko se naopak sejde s americkým prezidentem Barackem Obamou.

EK: Rusko a Ukrajina se prý dohodly na vyřešení sporu ohledně plynu

Představitelé ruské plynárenské společnosti Gazprom a ukrajinské firmy Naftogaz se dohodli na společném návrhu pro řešení sporu ohledně dodávek ruského plynu na Ukrajinu, který v příštích dnech předloží svým vládám. Oznámil to eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger s tím, že bylo dosaženo „skutečného pokroku“.

Plán údajně zahrnuje způsob vyrovnání ukrajinského dluhu za dosavadní dodávky ruského plynu i návrh na cenu budoucích dodávek. Oettinger dnes se zástupci Ruska a Ukrajiny jednal o dodávkách plynu zhruba šest hodin. Další kolo trojstranných jednání by se podle něj mohlo uskutečnit v příštích dnech.

Zasedání Rady NATO-Rusko bezvýsledné

Kvůli ukrajinské krizi dnes v Bruselu jednali zástupci Ruska a Severoatlantické aliance. Podle očekávání ale k žádnému sblížení názorů nedošlo. Ruský delegát obvinil Západ z podněcování násilností ukrajinské armády, zatímco státy NATO vyzvaly Moskvu ke zdrženlivosti a odsoudily ruskou anexi Krymu.

Mluvčí Aliance označila jednání za velmi otevřené. „Názory Aliance a Ruska na situaci na Ukrajině se zásadním způsobem rozcházejí,“ konstatovala. Neshody podle ní panují jak ohledně příčin vyhroceného konfliktu, tak i prostředků, které by měly krizi ukončit.

Podle českého velvyslance při NATO Jiřího Šedivého ruský velvyslanec Alexandr Gruško odsoudil operace ukrajinské armády proti povstalcům na východě Ukrajiny a vyjádřil názor, že západní státy by se měly ke kritice akcí Kyjeva připojit. Vyslovil rovněž znepokojení nad posilováním pozic NATO v blízkosti Ruska, zejména v Pobaltí.

Velvyslanci NATO vyzvali Moskvu k uznání výsledku nedávných ukrajisnkých prezidentských voleb. Zároveň upozornili Rusko, že musí skoncovat s podporou ozbrojených separatistů na východě Ukrajiny a zastavit přímé i nepřímé akce směřující k destabilizaci situace. Ruskou anexi Krymu Aliance neuzná, stejně jako výhrady Moskvy vůči posilování sil NATO na východě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 1 hhodinou

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 1 hhodinou

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 1 hhodinou

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 1 hhodinou

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 1 hhodinou

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 4 hhodinami

Evropský pohled