Svět musí spolupracovat víc než kdy dřív, protože osudy různých zemí a národů nikdy nebyly propojené více než nyní. S takovým vzkazem vystoupil na Valném shromáždění OSN americký prezident Joe Biden. Za sílícího napětí mezi Washingtonem a Pekingem také uvedl, že USA si nepřejí novou studenou válku. Generální tajemník OSN António Guterres varoval před „největší kaskádou krizí v našich životech“ a zkritizoval přístup mezinárodního společenství k pandemii nebo klimatickým změnám. O covidu a klimatu mluvila i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.
Biden zdůraznil potřebu spolupráce. Svět podle něj musí postupovat rychle a jednotně, aby zastavil pandemii covidu, „klimatickou krizi“ a porušování lidských práv.
„Náš vlastní úspěch je svázán s úspěchy ostatních. Abychom zajistili výsledky pro náš vlastní lid, musíme také být silně v kontaktu se zbytkem světa,“ řekl prezident USA. „Naše bezpečí, naše prosperita a samotné naše svobody jsou, podle mě, propojené víc než kdy dřív. A proto musíme spolupracovat víc než kdy dřív.“
Biden promlouval k Valnému shromáždění OSN poprvé od nástupu do Bílého domu, kde v lednu vystřídal Donalda Trumpa. Podle deníku The New York Times přišel jeho prezidentský debut v momentě „silných nových pochybností“ ohledně jeho slibu vrátit USA do pozice lídra na mezinárodní scéně.
Biden: USA chtějí zahájit „éru diplomacie“
Jedním z důvodů je nedávné chaotické ukončení americké vojenské mise v Afghánistánu, kde se po dvaceti letech ujalo moci radikální hnutí Taliban. Biden v této souvislosti řekl, že Washington chce zahájit „éru diplomacie“ a že použití vojenské síly by pro USA mělo být vždy až tou poslední možností.
„Mnohé z našich největších obav dnes nemají řešení v síle zbraní,“ uvedl Biden. USA podle něj hodlají využívat rozvojové pomoci a „investovat do nových způsobů, jak pozvednout lidi po celém světě“.
V této souvislosti zmínil pandemii a následně avizoval, že USA ve středu oznámí „dodatečné závazky“ na podporu boje proti koronaviru. Připomenul při tom, že jeho země dosud rozeslala do zahraničí přes sto šedesát milionů dávek vakcín.
„Nejvyšší možné ambice“ v klimatické krizi
Biden se poté věnoval i „klimatické krizi, která nemá hranice“. Od odborníků prý slyší, že se svět rychle blíží do bodu, z něhož už není návratu. Vyzval lídry z celého světa, aby na listopadovou klimatickou konferenci v Glasgow přišli s „nejvyššími možnými ambicemi“ a také oznámil, že bude prosazovat další zdvojnásobení amerických příspěvků na podporu ekologické transformace v rozvojových zemích.
Spojené státy si letos na jaře vytyčily nový klimatický cíl, kterým je pokles emisí skleníkových plynů do konce dekády o padesát až pětapadesát procent ve srovnání s rokem 2005. Podle analýzy, kterou v pátek publikovala OSN, ovšem při dodržení aktuálně platných národních cílů svět do roku 2030 ani zdaleka neomezí emise do takové míry, jaká je potřebná k odvrácení katastrofálních následků změny klimatu.
Biden uvedl, že v ekologických i dalších otázkách jsou USA připraveny spolupracovat s každou zemí, která usiluje o mírové řešení problémů.
Ve svém projevu přímo nezmínil Čínu, jeho slova o nové studené válce ovšem zjevně souvisela s napjatými vztahy s Pekingem. USA podle Bidena nechtějí vidět svět rozdělený do „pevných bloků“, budou ovšem „energicky soutěžit a vést svými hodnotami a silou“.
Čínský prezident se ke vztahům s USA přímo nevyjádřil
Ani čínský prezident Si Ťin-pching se k napětí mezi oběma státy přímo nevyjádřil. Ve svém projevu vyzdvihoval multilateralismus a potřebu řešit neshody prostřednictvím „dialogu a spolupráce“.
Stejně tak nepřišla přímá reakce na americko-britsko-australské bezpečnostní partnerství odhalené minulý týden, jehož součástí je plán rozšířit výbavu australské armády o americké ponorky na jaderný pohon.
Čínská ambasáda ve Washingtonu nový pakt bezprostředně odsoudila, prezident Číny se ovšem zatím k věci veřejně nevyjádřil. Nyní se nechal slyšet, že „vojenské intervence zvenčí a takzvané demokratické transformace nepřináší nic než škody“, aniž by jmenoval USA.
Si označil za „naléhavou prioritu“ spravedlivou distribuci covidových vakcín ve světě. Čína bude usilovat o to, aby do konce roku poskytla do zahraničí celkem dvě miliardy dávek vakcín proti covidu-19. Dále zmínil i plán týkající se rozvojových zemí, kterým prý Čína do konce roku daruje sto milionů dávek. V samotné Číně se dosud vyočkovalo skoro 2,2 miliardy dávek, ukazují statistiky americké Univerzity Johnse Hopkinse.
Si Ťin-pching se do rozpravy Valného shromáždění zapojil prostřednictvím předtočeného projevu. Deník The New York Times uvádí, že původně měl čínský příspěvek přednést vicepremiér, ale „čínský vůdce zjevně během posledních dní změnil názor“.
Guterres: Svět je na pokraji propasti
Podle Guterrese je svět na pokraji propasti a musí se probudit. „Jdeme špatným směrem,“ prohlásil na úvod svého projevu před zahájením všeobecné rozpravy, v níž v následujících hodinách a dnech vystoupí zástupci 193 členských zemí OSN.
Generální tajemník kromě pandemie a klimatických změn zdůraznil dramatický vývoj v zemích jako Afghánistán nebo Etiopie a kritizoval „vzestup nedůvěry a dezinformací“ a „do očí bijící nerovnosti“. Výstražné signály související se změnou klimatu podle něj dosahují „vrcholné intenzity“.
„Chybí nám solidarita, a to v momentě, kdy ji nejvíc potřebujeme,“ řekl Guterres. Za příklad dal propastný rozdíl v míře proočkovanosti proti covidu-19 mezi západním světem a rozvojovými zeměmi. Kritizoval skutečnost, že v některých zemích dávky vakcín končí v odpadu, zatímco „přes 90 procent Afričanů stále čeká na první dávku“.
„Potřebujeme vést dialog. Potřebujeme pochopení. Potřebujeme investovat do prevence, zachovávání a upevňování míru,“ řekl generální tajemník OSN. V projevu odkázal také na napětí mezi Pekingem a Washingtonem, když uvedl, že bude nemožné čelit ekonomickým výzvám a jiným krizím v situaci, kdy „dvě největší ekonomiky světa“ nebudou spolupracovat.
Čaputová: Nerovnost vakcinace je selhání politiků
Na programu bylo i vystoupení prezidentky Slovenska Zuzany Čaputové, která mluvila především o boji proti pandemii covidu-19 a hrozbě klimatických změn.
Prezidentka uvedla, že téměř pětasedmdesát procent ze všech vyočkovaných dávek bylo podáno jen v desítce zemí. Na druhé straně je padesát zemí, kde míra proočkovanosti nedosahuje ani pěti procent. „Tohle je selhání politiky, které se v přímém přenosu odehrává na světové scéně,“ řekla. „Solidarita by měla být naším vůdčím principem, nikoli pouhou možností. Vakcíny musí být dostupné všem.“
Čaputová svůj několikaminutový příspěvek nepřednesla v zasedacím sále v New Yorku, ale zařadila se mezi ty světové lídry, kteří se rozhodli zaslat předtočený projev. V jeho úvodu dala najevo „jistý optimismus“ plynoucí ze skutečnosti, že delegace členských zemí OSN letos opět mají možnost sejít se na jednom místě po loňském zasedání konaném na dálku.
Zároveň však uvedla, že svět by se neměl rychle vracet do zajetých kolejí „jen proto, že můžeme“. „Naše vzpomínky na to, jak to bylo dřív, musí být doplněny o úvahy o tom, zda to bylo správně.“
„Země křičí, že to s námi déle nevydrží“
V otázce klimatických změn vyzvala k rychlému dojednání globální úmluvy, která by zabránila podnikům obcházet přísnější ekologické regulace přesouváním výroby do regionů s volnějšími pravidly.
Připomenula i srpnovou zprávu Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC), podle níž už nelze odvrátit globální oteplení o 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni. „Dosud Země šeptala, ale teď křičí, že to s námi déle nevydrží, že lidstvo je příliš těžké břemeno,“ míní Čaputová.
V New Yorku už je také český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Ten letos zastupuje Česko poté, co se posledních dvou Valných shromáždění OSN účastnil premiér Andrej Babiš (ANO). Kulhánek vystoupí s projevem při všeobecné rozpravě v sobotu 25. září.
