Kyjev/Slavjansk – Konflikt na Ukrajině neutichá a lidé se rozhodli jednat. Utíkají od bezmoci, střelby a bombardování s vidinou a nadějí na přežití dalších dnů. Rozsah uprchlické krize zůstává uprostřed chaosu nejasný. Hovoří se o desítkách tisíc uprchlíků. Podle ruské Federální migrační služby v letošním roce zažádalo v Rusku o status uprchlíka více než pět tisíc Ukrajinců. Ukrajinské orgány považují tato čísla za přehnaná, tvrdí, že uprchlíci z východní Ukrajiny míří také do Kyjeva a pak dál na západ, do Evropské unie. Například Polsko od začátku roku eviduje asi 600 uprchlíků z Ukrajiny.
Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky od začátku roku požádalo o azyl v Polsku více než 440 ukrajinských občanů, další v Bělorusku a v Moldavsku.
Ve městě, kde vyrostli, v místě, které nazývají domovem, se již necítili bezpečně. Střelba všude kolem a poslední kapka - kulky létající kolem dětské nemocnice. Přesně to prožila Ludmila Denisenková, která s rodinou odešla ze Slavjasku do Izjumu. „Přišli jsme tam úplně bez ničeho. Déle jsme nemohli zůstat. Dětský špitál bombardovaný, vlaková i autobusová stanice byly vybombardované. Museli jsme pryč stopem,“ řekla Ludmila pro Radio Svobodná Evropa. Na radnici města padesát kilometrů od místa nepokojů zažádali o jídlo a dočasný nocleh.
Jevgeniji Kalašnikovou z ukrajinského Slavjanska vyhnal z domova strach z bojů. „Střelba byla slyšet ze všech stran. Jako by se to pořád blížilo k nám. Je nemožné popsat, jak moc děsivé to bylo,“ říká se slzami v očích. Když už to bylo k nevydržení, odjela s manželem a dvěma dětmi (čtyři a šest let) autobusem. Ten je zavezl do vesnice, ležící asi 60 kilometrů od místa, kde předtím bydleli. Přidali se k nim i známí a všichni nyní bydlí u jedné starší paní. Jevgenija je vděčná a dodává: „Byla jsem překvapená, protože jsem se nikdy nepotkala s tak ochotnými lidmi.“
A nejsou v tom sami. Další ukrajinské rodiny ze strachu opouštějí své domovy. Některé prameny hovoří až o více než sto čtyřiceti tisících uprchlíků.
