Berlusconi vítězem voleb, novou vládu představí do týdne

Řím - Italská pravice vedená mediálním magnátem Silviem Berlusconim získala v předčasných parlamentních volbách výraznější podporu voličů, než ještě v pondělí ukazovaly průběžné odhady. Italské deníky dnes oslavovaly Berlusconiho triumf. Podle zveřejněných konečných výsledků obsadí pravice v Poslanecké sněmovně 340 křesel ze 630. V horní komoře, kde zasedá 322 senátorů, bude mít Berlusconiho tábor 168 zástupců. Berlusconi dnes také v rozhovoru pro televizi RAI uvedl, že do týdne představý nový vládní kabinet.

Silné zastoupení v obou komorách umožňuje Berlusconimu vytvořit silnou vládu, která bude prosazovat své záměry mnohem snadněji než dosavadní levicový kabinet odstupujícího premiéra Romana Prodiho. Na potřebných reformách jak ekonomických tak politického systému chce Berlusconi spolupracovat s levicí.

Berlusconi chce zúžit počet ministrů. Jeho vláda jich bude mít jen 12, včetně čtyř žen. Doufá, že se kabinet udrží u moci celé funkční období. Rozmyslel si už i první kroky. Mezi první patří prodej ztrátových aerolinky Alitalia a vypořádat se s odpadkovou krizí v Neapoli. Ve státní televizi RAI také dnes prohlásil, že chce důsledněji bojovat proti nelegální migraci a za tímto účelem posílit policejní sbory.

Levice, kterou vedl do souboje se staronovým premiérem Berlusconim někdejší římský starosta Walter Veltroni, získala 239 poslaneckých mandátů a 130 senátorských křesel. Do výsledků zatím nebylo zahrnuto 12 poslanců volených Italy žijícími v zahraničí a v regionu Valle d˙Aosta, zásadnější změny ale do situace nevnesou.

Dobře si vedlo i centristické uskupení křesťanských demokratů v čele s Pierem Ferdinandem Casinim, které bude mít 36 poslanců. Naopak levicové uskupení dvou komunistických stran a zelených, které vedl komunistický předák Fausto Bertinotti, se do parlamentu vůbec nedostalo.

Berlusconi již dnes ráno oznámil, že zahájil se svými spojenci konzultace o podobě nové vlády. Ta se bude muset zaměřit především na oživení dlouhodobě stagnující italské ekonomiky a na razantní reformy sociálního systému. V předvolebním programu pravice vsadila na plány předpokládající rozsáhlou výstavbu infrastruktury a na snížení daní.

Berlusconi naznačil, kdo bude v nové vládě

Předák italské pravice Silvio Berlusconi, který s převahou zvítězil v nynějších parlamentních volbách, dnes prohlásil, že do týdne hodlá představit svou novou vládu. V rozhovoru pro veřejnoprávní rozhlas RAI již upřesnil, koho chce pověřit řízením hlavních resortů. Zároveň ujistil, že vláda by měla být plně funkční do měsíce.

Ministrem zahraničí se má stát dosavadní komisař pro spravedlnost, vnitro a bezpečnost v Evropské komisi Franco Frattini. Za „naprosto nepostradatelnou osobnost pro fungování kabinetu“ označil Berlusconi svého letitého spolupracovníka, bývalého novináře Gianniho Lettu. Ten by měl zastávat funkci vicepremiéra, zřejmě s pověřením jednat s levicovou opozicí, jakouž v minulosti. 

Dalším vicepremiérem by mohl být Berlusconiho koaliční spojenec, vůdce separatistické Ligy severu Umberto Bossi. Ten už ale naznačil, že pokud v kabinetu zasedne, bude nekompromisně prosazovat dlouhodobé cíle své strany, především federalizaci daňového systému. Liga severu, kterou tentokrát podpořilo osm procent italských voličů, tedy dvakrát víc než v předcházejících volbách v roce 2006, zdůraznila, že Berlusconimu nehodlá v ničem ustoupit.

Ministrem financí a hospodářství by se měl stát Giulio Tremonti, který tuto funkci zastával už v dřívější Berlusconiho vládě. 

K dalším jménům svého již třetího kabinetu se Berlusconi zatím nevyjádřil. Oznámil však, že se se svými koaličními partnery sejde kvůli podobě vlády ve středu.

Reakce Evropské unie na Berlsuconiho triumf je rozpačitá 

Evropská unie sice Berlusconimu oficiálně k vítězství ve volbách blahopřála, nicméně zprávy z Itálie vyvolávají v Bruselu znepokojení. Staronový italský premiér je znám svým kritickým postojem k unii, která se obává, že jeho euroskepticismus ještě posílí nedobrá ekonomická situace Itálie.

Šéf poslanecké skupiny Zelených v Evropském parlamentu Daniel Cohn-Bendit varoval, že unie vstupuje do Evropy egocentrické, kdy Berlusconiho vláda nebude ochotna k žádné oběti a kompromisu.

Na italské i evropské scéně se objevují také obavy z Ligy severu, která by mohla podle některých komentátorů podminovat jednotu pravicového tábora. Liga, která je v nynějším parlamentu třetí největší stranou, totiž poslala ke dnu Berlusconiho první kabinet už v roce 1994, když od premiéra nedosáhla splnění svých plánů směřujících k decentralizaci země. Je rovněž známá jako výrazně protievropská, a proto se také Brusel obává, že by mohla přimět nového šéfa vlády k výraznější pravicové politice zvláště v otázkách imigrace a daňového federalismu.

Ve čtvrtek se staronový italský premiér sejde s Putinem

V Moskvě mluvčí Kremlu oznámil, že předseda italské vlády se ještě tento týden setká s odstupujícím ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Setkání se má uskutečnit ve čtvrtek na Sardinii. Půjde o jednu z prvních schůzek staronového italského premiéra po jeho povdělním volebním triumfu.

K volebnímu úspěchu dnes Berlusconimu telefonicky blahopřál americký prezident George Bush, který zároveň podle agenturních zpráv vyjádřil potěšení, že bude moci s někdejším italským premiérem znovu spolupracovat.

Po volbách je v parlamentu o dvacet stran méně než minule

Volby výrazně změnily italskou politickou scénu. Do parlamentu se dostalo pouze šest politických stran oproti předchozím 26. Berlusconiho vítěznou koalici, která získala v dolní sněmovně 46,8 procenta hlasů, tvoří tři strany - jeho Lid svobody (PDL), Liga severu (LN) s federalistickými tendencemi a malé autonomistické hnutí pro Sicílii. Demokratické straně Waltera Veltroniho dali voliči ve volbách do Poslanecké sněmovny 37,5 procenta hlasů a Unii křesťanských demokratů a středu (UDC) Pier Ferdinanda Casiniho, která šla tentokráte do voleb samostatně, 5,6 procenta hlasů. V Senátu získal Berlusconi 47,32 procenta proti 38,01 procenta pro Veltroniho; Casiniho UDC obdržela 5,69 procenta. Dvacítka dalších formací, včetně aliance komunistů a Zelených, se do parlamentu nedostala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žádná Palestina ani konec válek. Volby izraelskou strategii nejspíš nezmění

Úterní parlamentní volby zahraničněpolitickou strategii Izraele výrazně nezmění a nepovedou k uklidnění situace v regionu, shodují se experti. Konflikty v Gaze, v Libanonu a s Íránem budou nejspíš pokračovat, i když se k moci dostane opozice. Umírnit by se ale mohla rétorika Jeruzaléma. Analytici doufají také ve zklidnění situace na Západním břehu. Lídr opoziční strany Jašar a favorit voleb, generál Gadi Eisenkot, odmítá anexi Západního břehu i vznik Palestiny. Udržet chce silné vztahy s USA.
před 1 hhodinou

Muž střílel na předměstí Paříže, nejméně jeden člověk zemřel

Nejméně jednoho mrtvého si dopoledne vyžádala střelba na předměstí Paříže, informoval dle agentury AFP policejní zdroj, podle něhož muž střílel na ulici. Informaci poté potvrdil i francouzský premiér Sébastien Lecornu. Další čtyři lidé utrpěli zranění. Podle úřadů jsou na místě záchranné složky a počet obětí zatím není definitivní. Případ převzala protiteroristická prokuratura.
12:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kultura protestu: Proč Česko drží záchranářské uličky a Francie hoří

Francie se opět bouří, ale tentokrát v tom studenti nejsou sami. Odbory i stíny Žlutých vest vytvářejí koalici, se kterou si vláda v Paříži zatím neví rady. Proč přilévá plošný zásah policie olej do ohně a jak se ze sociálního neklidu stává mezigenerační střet? Vedoucí Katedry sociologie Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity v Brně Jiří Navrátil v podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozkrývá mechaniku aktuálních protestů – od hořících popelnic až po akademické debaty o fiskální disciplíně státu. Ptá se Veronika Chraščová.
před 1 hhodinou

Netanjahu zvažuje největší operaci na Západním břehu od roku 1967

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek po střelbě u Hebronu prohlásil, že zvažuje na Západním břehu Jordánu největší vojenskou operaci od roku 1967. Píší o tom izraelská média a AFP. Podle Netanjahua je armáda připravena příkazy vykonat. Oznámení přichází krátce před parlamentními volbami, v nichž bude premiér usilovat o znovuzvolení. Dříve ohlásil uzávěru Západního břehu kvůli střelbě z rána u Hebronu. Blokáda by měla začít už v pátek.
10:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
07:33Aktualizovánopřed 4 hhodinami

„Nic neočekávám, prostě žiju.“ Reportáž přibližuje situaci ve frontové obci Prosjana na Ukrajině

Obec Prosjana v Synelnykovském okrese Dněpropetrovské oblasti leží 30 kilometrů od frontové linie. Dnes je polovina obce v troskách: desítky poškozených domů, prázdné ulice a opuštěná zvířata. Novináři Suspilne zde naposledy pracovali v únoru 2026, od té doby se kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci nemohli vrátit. Jak žije frontová obec v říjnu 2026, přibližuje reportáž projektu Suspilne Dnipro „Rudá zóna“.
před 4 hhodinami

Ve Francii se chystají další násilnosti, nasadíme 70 tisíc policistů, řekl ministr

Francie na očekávané mohutné sobotní protesty nasadí 70 tisíc policistů a četníků, oznámil podle médií tamní ministr vnitra Laurent Nuňez. Na sociálních sítích se opět množí výzvy k násilnostem a rabování a bezpečnostní složky jsou připraveny tvrdě zasáhnout, dodal ministr. Tvrdí také, že za přípravou nových nepokojů jsou krajně levicové skupiny.
před 4 hhodinami

Starý souboj v novém obsazení. Brazílii čeká těsný střet Luly s Bolsonarovým synem

Brazilci v neděli rozhodnou, zda prezident Luiz Inácio Lula da Silva získá čtvrtý mandát, nebo se k moci vrátí rodina Bolsonarových. Proti osmdesátiletému levicovému prezidentovi stojí pravicový senátor Flávio Bolsonaro, syn odsouzeného exprezidenta Jaira Bolsonara. Průzkumy naznačují těsný souboj v hluboce rozdělené zemi, jejíž obyvatele trápí kriminalita a ekonomické problémy. Kampaň navíc poznamenal finanční skandál kolem Nejvyššího federálního soudu a spor o údajné zvýhodňování Bolsonara společností Meta.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.