Brusel - V Belgii se kvůli sporům Vlámů s Valony rozpadá vláda. Premiér Yves Leterme po odchodu jedné z vlámských stran z kabinetu podal demisi. Strana Open VLD odešla z vládní koalice kvůli tomu, že ústavní reformy země vláda dostatečně neřeší. Leterme už demisi kabinetu předal králi Albertu II. Ten nicméně zatím neřekl, zda ji přijme či nikoli. Kabinet v současné podobě fungoval zhruba půl roku, neboť Leterme vystřídal koncem roku Hermana Van Rompuye, kterého si EU vybrala na post svého prezidenta. Pád vlády přišel ve chvíli, kdy měl belgický parlament rozhodnout o návrhu zákona, který ženám zakáže nosit islámské burky.
Belgii tvoří frankofonní jih (Valonsko), vlámsky hovořící sever (Vlámsko) a dvojjazyčný Brusel. Spory obou hlavních komunit zemi sužují dlouhodobě. Klíčovou roli hrály i ve volbách v roce 2007 a následném velmi složitém sestavování vlády, která sice po více než roce vznikla, avšak je velmi křehká a několikrát se změnila.
Hlavní spor vedoucí k nové krizi se týká práv frankofonní populace na vlámských předměstích Bruselu. Tato oblast, označovaná jako BHV (Bruxelles-Hal-Vilvorde), je jádrem sporů řadu let. Složená je jak z frankofonních, tak z vlámských komunit. Vlámové chtějí tento sporný region rozdělit.
Problém je s tím, co by bylo s Valony, jejichž komunity by připadly Vlámsku. Jde třeba o to, zda by mohli frankofonní voliči hlasovat i pro valonské politiky. Voliči ve Vlámsku si totiž mohou vybírat pouze z vlámských politiků.
Řešení těchto složitých záležitostí bylo v posledních dnech předmětem intenzivních jednání pěti stran vládní koalice. Tu tvoří dvě vlámská a tři frankofonní seskupení. Zmiňovanou stranu vedenou Alexanderem De Crooem ale jednání neuspokojilo. Kabinet by i po jejím odchodu měl většinu v parlamentu, avšak tvořily by jej tři frankofonní a jen jedna vlámská strana. Nyní se po rezignaci premiéra znovu rozhoří debaty o tom, kdo bude v nové vládě.
