Rangún – Barmská junta propustila další skupinu vězňů. Jsou mezi nimi přední disidenti – vůdci studentských protestů, politický předák a také novináři. Svoboda pro 220 politických vězňů je součástí velké amnestie slíbené loni na podzim. Celkem bude propuštěno skoro 650 lidí. Z domácího vězení se dostal i bývalý předseda vlády Kchin Ňjun. Ten byl v roce 2005 odsouzen k 44 letům podmíněně za korupci.
Ňjun patřil k nejliberálnějším politikům barmské junty a jako jediný z nejvyšších představitelů podporoval dialog se šéfkou opozice a nositelkou Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij.
Z vězení byl propuštěn i další velmi známý barmský disident Min Kou Nain. Ten byl zatčen po „šafránové revoluci“ v roce 2007, kdy vláda brutálně potlačila pokojné protesty. Na svobodě se v rámci amnestie ocitl i vůdce etnických Šanů Kchun Tchun U, který si přitom odpykával 93letý trest.
Další vlna propuštění politických vězňů naznačuje uvolňování poměrů v zemi. Svědčí o tom i fakt, že počátkem ledna barmský režim povolil Národní lize pro demokracii v čele se Su Ťij zúčastnit se doplňovacích voleb do parlamentu na začátku dubna.
Americký prezident Barack Obama propouštění vězňů uvítal a ministryně zahraničí Hillary Clintonová oznámila, že USA jsou připraveny si s Barmou vyměnit velvyslance, a obnovit tak regulérní diplomatické vztahy. Obama v prohlášení nicméně uvedl, že barmské vládě ještě zbývá splnit řadu podmínek pro „splnění tužeb barmského lidu“. Podle Clintonové je krok barmského vedení další přelomovou událostí.
Barma prochází reformami. Od roku 2010 má civilní vládu, stále ale podporovanou silnou armádou. Exulanti upozorňují, že vyhráno zdaleka ještě není. Důležité bude, kolik volnosti budou mít na případné politické aktivity právě propuštění disidenti. Ti navíc teď popisují kruté zacházení. „Mučili mě, zakryli mi hlavu a bili mě, páskem i pěstmi. Musel jsem v dřepu vydržet celý večer,“ říká propuštěný vězeň Zaw Je Win.
Západ pomalé reformy vítá, požaduje ale propuštění všech disidentů a také ukončení etnických konfliktů. Vláda už uzavřela příměří se Šany a s Kareny. Největší povstalecká etnická skupina v zemi, Karenský národní svaz, přitom bojoval za větší autonomii posledních 60 let.
Jedna z nejtvrdších diktatur na světě ohnula hřbet pod tlakem ekonomických sankcí. Vojenská junta, která v zemi vládla od roku 1962, loni převlékla uniformy za civil a nastoupila cestu reforem. Jak vážně to s nimi Barma myslí, ale docela jasné není. V čele země totiž pořád stojí dřívější krutovládci s autoritářskými způsoby. Evropa a USA jsou tak s hodnocením opatrné. „Přirovnal bych propuštění vězňů k závodu. Část máme za sebou, ale jen proto, že jsme dobře zaběhli poslední kolo, nepřestaneme utíkat,“ říká Phil Robertson z organizace Human Rights Watch.
