Arktida je údajně plná plastových částeček

Londýn – To, že Arktida taje a že budou stoupat hladiny oceánů, se tvrdí už desetiletí. Novinkou ale je, že tající ledy v sobě nejspíš skrývají miliardy kousků plastů. Se šokující zprávou přišel americko-britský vědecký tým. Osm procent evropských igelitových pytlíků skončí v moři. Spolu s jinými plasty v oceánech zabijí ročně na 100 tisíc mořských savců a přes milion ptáků. Umělohmotnou dietu má už podle Bruselu i 96 procent opeřenců v Severním moři. A mikročástice se stávají i součástí těl živočichů. Umělá hmota z arktických ledů tak možná z ryb udělá nejedlé plastové stvůry dřív, než se očekávalo.

Nahrávám video

Výroba igelitové tašky trvá necelých 120 sekund. V průměru pak taška slouží dvacet minut. Ale je zapotřebí až 400 let, aby se úplně rozpadla. Svědčí o tom i arktické ledy, ve kterých se našly miliardy kousků plastů.

Arktická ledová pokrývka se zmenšuje o víc než 3 procenta za desetiletí. V tom příštím tak obohatí oceány o miliardy tun vody, ale i o to, co led v sobě uvěznil – blížící se katastrofa tak má i silnou plastovou příchuť. Do moří se v příštích 10 letech uvolní nejspíš víc než bilion kousků plastů, rozložených na malé kousky, často neviditelné pouhým okem. 

image_572031
Zdroj: ČT24

Nepřítel číslo jedna: igelitová taška

Plastové nadšení začalo ve 40. letech a miliardy tun odpadu skončily tam, kde neměly. Skládka, která kvůli proudům koluje v severním Pacifiku, je už velká jako třetina Evropy. Některé evropské země už plastové tašky v různé míře omezily. Poprvé Dánové, když v roce 1994 zavedli daň na všechny obaly. Počet igelitek díky tomu poklesl o 66 procent. Prvním evropským městem, které ve svém katastru vůbec zakázalo používání igelitových tašek, je anglické Modbury. Země, která tradičně tenhle nákupní doplněk milovala, tedy Itálie s 20 miliardami kusů ročně, zakázala igelitky v roce 2011. 

Evropská unie spotřebuje ročně na 100 miliard jednorázových igelitek. Podle Bruselu je český průměr okolo tří set. Evropský parlament chce do tří let zmenšit jejich objem o polovinu. A do pěti let o 80 procent. V tuzemsku, kde dosud žádný předpis neomezuje nebo nezakazuje používání plastových tašek, se o snížení postarala peněženka. „Produkce plastových tašek během posledních 5-8 let markantně klesla, a to proto, že všechny velké řetězce ty plastové tašky zpoplatnily,“ uvedl Ladislav Trylč z ministerstva životního prostředí.

image_572032
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Demokraté budou mít v americké Sněmovně reprezentantů nejméně 258 křesel

Demokraté budou mít v americké Sněmovně reprezentantů nejméně 258 křesel, což je nejvíce od roku 1992, píše agentura AP. Čtyři mandáty jsou navíc ještě ve hře. Celkem v dolní komoře amerického parlamentu zasedá 435 zákonodárců.
před 3 hhodinami

Všechny tři objekty, které v pátek vletěly do polského prostoru, byly ruské střely

Všechny tři objekty, které v pátek vletěly do polského vzdušného prostoru a zřítily se, byly ruské střely s plochou dráhou letu Ch-101. Podle agentury Reuters to uvedli polští vyšetřovatelé. Původně se mluvilo o dvou střelách a jednom dronu. Předběžné výsledky zkoumání zbytků střel ukazují na to, že byly vyrobeny v posledním čtvrtletí letošního roku v Moskevské oblasti.
před 5 hhodinami

Útok na Kaliningradskou oblast monitoroval letoun NATO, píše ukrajinský web

Ruská Kaliningradská oblast v sobotu večer čelila podle serveru Ukrajinska pravda možným dronovým náletům. Poplašné sirény se v regionu rozezněly poprvé od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Tamní úřady uvedly, že systém reagoval na podezřelý objekt přilétající od Litvy, po prověření ale oznámily, že nebezpečí pominulo. Monitorovací kanály mezitím informovaly o explozích a činnosti protivzdušné obrany v přístavním městě Baltijsk, kde se nachází základna ruské Baltské flotily. Litva odpovědnost za možný útok popírá. V noci pokračovaly také vzájemné údery v jiných regionech Ruska a Ukrajiny, jež si vyžádaly mrtvé a zraněné.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Benghází expolodovala ruská loď, podle zdrojů AP na ni zaútočily ukrajinské drony

Na ruské korvetě Merkurij kotvící na námořní základně v libyjském Benghází v neděli nastala exploze a vypukl požár. Podle dvou východolibyjských vojenských představitelů šlo o útok ukrajinských námořních dronů, který loď vážně poškodil. Ruské ani ukrajinské úřady se k incidentu nevyjádřily, k odpovědnosti za něj se zatím nikdo nepřihlásil. Dva zdroje z lékařského prostředí uvedly, že nejsou hlášena žádná úmrtí, blíže neurčený počet lidí však utrpěl zranění.
před 7 hhodinami

Jednání na nejdelší klimatické konferenci OSN v historii zkolabovala

Jednání na klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi v neděli podle agentury Reuters zkolabovala, jelikož se zúčastněné země neshodly na společné deklaraci. Oproti plánovanému konci se konference protáhla o 44 hodin a překonala tak dosavadní rekord v délce trvání klimatických summitů OSN, napsala agentura AFP. Irské předsednictví Evropské unie uvedlo, že Unie a její členské státy nepodpoří přijetí konečného návrhu dohody, který nezmiňuje fosilní paliva, hlavní příčinu globálního oteplování.
před 10 hhodinami

Sýrie zničila stamiliony tablet captagonu, z byznysu těžil Asad

Syrské úřady oznámily likvidaci velkého množství drog, včetně 400 milionů tablet syntetického stimulantu captagonu, které bezpečnostní složky zajistily při různých operacích. Informovala o tom státní agentura SANA s odvoláním na oddělení pro boj proti drogám. Příjmy z nekalého byznysu pomáhaly bývalému Asadovu režimu během občanské války přežít dobu tvrdých západních sankcí.
před 11 hhodinami

Eisenkot označil novou vlnu osadnického násilí za „židovský teror“

Radikální izraelští osadníci v noci vtrhli do několika palestinských obcí na okupovaném Západním břehu, kde zapálili tucet vozidel a několik domů. Šéf opoziční strany Jašar Gadi Eisenkot, kterého prezident pověřil sestavením nové vlády, to označil za „židovský terorismus“, píše server The Times of Israel (ToI). Vláda Benjamina Netanjahua podle něj přivedla Západní břeh na „pokraj nekontrolované anarchie“.
před 12 hhodinami

Zemřel Paolo Bulgari. Rodinnou firmu pomohl proměnit ve světovou luxusní značku

V sobotu v 89 letech zemřel Paolo Bulgari, vnuk řeckého stříbrotepce, který pomohl proměnit rodinný klenotnický podnik ve světovou luxusní značku, jež se stala synonymem italského šarmu a designu. V neděli o tom napsala agentura AP. Bulgari po desetiletí stál v čele značky, kterou si oblíbily supermodelky, hollywoodské hvězdy i sběratelé díky odvážným designům a charakteristickému používání barev.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.