Pět let po protestech, které svrhly autoritářský režim Husního Mubaraka, v Egyptě bují represe vůči disentu. Zhruba 40 tisíc lidí skončilo za mřížemi, stovky dalších doslova zmizely od nástupu Abdal Fattáha Sísího do čela země. Ve své nové zprávě to píše lidskoprávní organizace Amnesty International (AI), která hovoří o mučení oponentů. AI žádá o pomoc mezinárodní společenství, Káhira ale obvinění odmítá.
Mezi zadrženými jsou mimo jiné stoupenci svrženého islamistického prezidenta Muhammada Mursího, ale i další kritici vlády. Od chvíle, kdy armáda v červenci 2013 ukončila Mursího panování, byly v zemi zadrženy desetitisíce lidí bez soudu nebo byli lidé odsouzeni k trestu smrti po často velmi nespravedlivých procesech, píše AI.
Nejvyšší trest přitom dostal loni i sám Mursí. AI tehdy označila líčení za „frašku založenou na neplatných procedurách“, přičemž požadovala jeho propuštění nebo nový proces před civilním soudem.
Bezpečnostní síly prý nechaly v uplynulém roce zmizet a mučit stovky kritiků vlády, mezi nimiž byli studenti, demonstranti i političtí aktivisté. Beze stopy zmizeli i čtrnáctiletí teenageři, uvádí organizace ve své zprávě.
Zavázané oči a pouta
Mnozí z nich jsou údajně zadržováni několik měsíců a po celou dobu mají zavázané oči a pouta na rukou. Odpůrci režimu jsou podle AI zatčeni bez možnosti kontaktu s rodinou nebo právníkem a jsou zadržováni bez vznesení obžaloby nebo zahájení procesu.
Agenti údajně mučí lidi elektrošoky, bitím, věšením za ruce a nohy i sexuálním zneužíváním. V průměru od roku 2015 denně mizí čtyři nebo pět lidí, polovina z nich se nemusí nikdy znovu objevit, tvrdí AI ve zprávě, která má 71 stran.
Po pádu Mursího prý bylo zabito více než tisíc lidí a 40 tisíc jich skončilo za mřížemi. Také egyptská rada pro lidská práva na situaci upozornila, když začátkem července oznámila 266 případů zmizelých občanů v období od loňského dubna do letošního března.
Egyptské úřady obvinění z mučení a zmizení osob odmítají. Ministr vnitra trvá na tom, že bezpečnostní služby se řídí egyptskými zákony.
„Boj proti terorismu slouží jako záminka k únosům, výslechům a mučení lidí, kteří nesouhlasí s politikou (státu),“ sdělil ředitel blízkovýchodní a severoafrické sekce AI Philip Luther. Podle něj musí zejména členské země Evropské unie a Spojené státy použít svůj vliv a přinutit Egypt skoncovat s tímto násilím.
Loni v létě Egypt odsouhlasil kontroverzní protiteroristický zákon, který stanovuje tresty za různé teroristické činy sahající od pětiletého vězení až po trest smrti. Ten může pachatel dostat například za vytvoření nebo vedení teroristické organizace. Její financování může mít za následek doživotní trest.
Novinářům teď hrozí pokuta v přepočtu až 1,6 milionu korun, pokud budou psát v rozporu s oficiálními informacemi. „Kritikům vadí, že zákon nedefinuje jednotlivé teroristické činy, ale mluví o teroristických aktivitách jako takových. Právě proto může být zákon podle kritiků velice snadno zneužit vůči jakýmkoli opozičním aktivitám,“ podotkl zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček.
