Omezení svobody, nebo nutnost? Protiteroristický zákon rozdělil Egypt

Kontroverzní protiteroristický zákon vyvolal v Egyptě rozporuplné reakce. Podle odpůrců jde o zbytečný zásah do trestního řádu, příznivci naopak tvrdí, že hrozby vyžadují nová a silnější opatření. Zákon zavádí mimo jiné vysoké pokuty pro novináře a stanovuje tresty za různé teroristické činy. Egyptský prezident ho posvětil v neděli.

Po zavraždění generálního prokurátora koncem června slíbil egyptský prezident Abdal Fatáh Sísí zavedení přísnějších protiteroristických zákonů. Armádě se tehdy nelíbilo, jak média informovala o následných útocích džihádistů na Sinaji.

Novinářům teď hrozí pokuta v přepočtu až 1,6 milionu korun, pokud budou psát v rozporu s oficiálními informacemi. „Neexistuje žádný zákon, který omezuje svobody skrze znění článků. Uplatnění tohoto zákona může svobody omezit. Navíc umožňuje trestat podle záměru. To může být velmi nebezpečné, pokud by normu někdo zneužil,“ míní bývalý člen egyptského ústavního výboru Saber Amer.

Kritikům vadí, že zákon nedefinuje jednotlivé teroristické činy, ale mluví o teroristických aktivitách jako takových. Právě proto může být zákon podle kritiků velice snadno zneužit vůči jakýmkoli opozičním aktivitám.
Štěpán Macháček
zpravodaj Českého rozhlasu

Podle odpůrců není zákon potřeba. V egyptském trestním řádu už totiž jsou paragrafy, které terorismus řeší. Zastánci naopak tvrdí, že norma vzešla z obecného požadavku, a podobné zákony podle nich platí i v západních státech.

Někteří by šli dokonce ještě dál a omezili by i sociální sítě. „Kterékoliv internetové stránky by mělo být možné vypnout z těchto důvodů. Nic proti Facebooku, Twitteru nebo kterémukoliv sociálnímu médiu. Ale co když je tu hypoteticky stránka, kde je návod, jak vyrobit výbušné zařízení, nebo která pobízí k útokům,“ upozornil novinář a bývalý egyptský poslanec Mostafa Bakry.

Zákon také stanovuje tresty za různé teroristické činy sahající od pětiletého vězení až po trest smrti. Ten může pachatel dostat například za vytvoření nebo vedení teroristické organizace. Její financování může mít za následek doživotní trest.

  • Egypt se potýká s násilím islámských radikálů od roku 2013, kdy armáda svrhla prezidenta Muhammada Mursího zvoleného za islamistické Muslimské bratrstvo.
  • Po zákazu této organizace se extremisté zaměřili na vojáky a policisty a útočí na ně zejména na Sinajském poloostrově.
  • Po svržení Mursího skončily ve věznicích stovky příznivců Muslimského bratrstva a mnozí dostali vysoké tresty.
  • Mursí byl odsouzen k trestu smrti, ale proti rozsudku se může ještě odvolat.
Vydáno pod