Omezení svobody, nebo nutnost? Protiteroristický zákon rozdělil Egypt

Kontroverzní protiteroristický zákon vyvolal v Egyptě rozporuplné reakce. Podle odpůrců jde o zbytečný zásah do trestního řádu, příznivci naopak tvrdí, že hrozby vyžadují nová a silnější opatření. Zákon zavádí mimo jiné vysoké pokuty pro novináře a stanovuje tresty za různé teroristické činy. Egyptský prezident ho posvětil v neděli.

Po zavraždění generálního prokurátora koncem června slíbil egyptský prezident Abdal Fatáh Sísí zavedení přísnějších protiteroristických zákonů. Armádě se tehdy nelíbilo, jak média informovala o následných útocích džihádistů na Sinaji.

Novinářům teď hrozí pokuta v přepočtu až 1,6 milionu korun, pokud budou psát v rozporu s oficiálními informacemi. „Neexistuje žádný zákon, který omezuje svobody skrze znění článků. Uplatnění tohoto zákona může svobody omezit. Navíc umožňuje trestat podle záměru. To může být velmi nebezpečné, pokud by normu někdo zneužil,“ míní bývalý člen egyptského ústavního výboru Saber Amer.

Kritikům vadí, že zákon nedefinuje jednotlivé teroristické činy, ale mluví o teroristických aktivitách jako takových. Právě proto může být zákon podle kritiků velice snadno zneužit vůči jakýmkoli opozičním aktivitám.
Štěpán Macháček
zpravodaj Českého rozhlasu

Podle odpůrců není zákon potřeba. V egyptském trestním řádu už totiž jsou paragrafy, které terorismus řeší. Zastánci naopak tvrdí, že norma vzešla z obecného požadavku, a podobné zákony podle nich platí i v západních státech.

Někteří by šli dokonce ještě dál a omezili by i sociální sítě. „Kterékoliv internetové stránky by mělo být možné vypnout z těchto důvodů. Nic proti Facebooku, Twitteru nebo kterémukoliv sociálnímu médiu. Ale co když je tu hypoteticky stránka, kde je návod, jak vyrobit výbušné zařízení, nebo která pobízí k útokům,“ upozornil novinář a bývalý egyptský poslanec Mostafa Bakry.

Zákon také stanovuje tresty za různé teroristické činy sahající od pětiletého vězení až po trest smrti. Ten může pachatel dostat například za vytvoření nebo vedení teroristické organizace. Její financování může mít za následek doživotní trest.

  • Egypt se potýká s násilím islámských radikálů od roku 2013, kdy armáda svrhla prezidenta Muhammada Mursího zvoleného za islamistické Muslimské bratrstvo.
  • Po zákazu této organizace se extremisté zaměřili na vojáky a policisty a útočí na ně zejména na Sinajském poloostrově.
  • Po svržení Mursího skončily ve věznicích stovky příznivců Muslimského bratrstva a mnozí dostali vysoké tresty.
  • Mursí byl odsouzen k trestu smrti, ale proti rozsudku se může ještě odvolat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Dánsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 2 hhodinami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 4 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 6 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 13 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 14 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 20 hhodinami
Načítání...