Kábul – Taliban dnes přísahal, že pomstí smrt 16 afghánských civilistů, které v neděli zastřelil americký voják v jihoafghánské provincii Kandahár. Hnutí prý vystupňuje své útoky proti „duševně nemocným americkým barbarům“. Včerejší tragédie představuje další ránu pro vztahy mezi Spojenými státy a Afghánistánem. Afghánský parlament přijal rezoluci žádající, aby pachatelé byli souzeni v Afghánistánu. To odporuje dohodě s NATO. Na východě provincie už ráno probíhaly protesty. Očekává se vlna nevole po celé zemi. Německá kancléřka Angela Merkelová dnes přiletěla do Afghánistánu na nečekanou návštěvu německých jednotek, které jsou rozmístěny na severu země. Oznámila to agentura AFP.
Včerejší střelba šokovala nejen Afghánce, ale celý svět
Střelec se po útoku sám přihlásil vojenským úřadům a byl zadržen. Informace o zabitých ověřovali západní novináři přímo na místě činu. Prezident Hamíd Karzáí prohlásil, že masakr je neodpustitelný. Střelbu má podle armádních zdrojů na svědomí 38letý voják se zkušenostmi z Iráku. V Afghánistánu byl ale poprvé. Podle některých místních obyvatel nestál za činem jednotlivec, ale skupina vojáků. Údajně byli opilí, stříleli všude kolem sebe a poté některá těla zapálili, citovala agentura Reuters svědky události.
Obyvatel Kandaháru:
„Lidé jsou tím šokováni. Jak se může stát, že nevěřící vejde do domu muslimů a zmasakruje ženy a děti? Jsem z toho smutný. Jsem dokonce odhodlaný přidat se k Talibanu a bojovat proti těmhle cizincům.“
Afghánský zákonodárný sbor dnes v reakci na hrůzný čin schválil rezoluci, která žádá veřejný soudní proces s viníky na afghánské půdě. „Rozhodně požadujeme, aby americká vláda potrestala viníky a odsoudila je ve veřejném procesu před zraky afghánského lidu,“ uvedla dolní komora afghánského parlamentu ve svém prohlášení. Zpravodajský server BBC nicméně připomněl, že Afghánistán podepsal dohodu s NATO, podle níž mají být zahraniční vojáci za případné zločiny souzeni ve svých domovských zemích.
Americký prezident Barack Obama označil útok za tragický a šokující a přislíbil jeho rychlé vyšetření. „Jsem hluboce zarmoucen informacemi o smrti afghánských civilistů. Vyjadřuji svoji upřímnou soustrast rodinám pozůstalých, všem blízkým těch, kteří ztratili životy, a afghánskému lidu, který prožil mnoho utrpení a násilností,“ citovala prohlášení vydané Bílým domem agentura AFP.
Taliban ve svém prohlášení zveřejněném na islámistických webových stránkách slíbil, že „pomstí každého z mučedníků zabitých barbarsky okupanty“. „Většina obětí jsou nevinné děti, ženy a starci, kteří byli zmasakrováni americkými divochy. Ti jim nelítostně vzali život a potřísnili si ruce jejich krví,“ citovala z komuniké Talibanu agentura AFP.
Německá kancléřka Angela Merkelová při své dnešní nečekané návštěvě Afghánistánu zpochybnila termín stažení německých jednotek z Afghánistánu, které je společně s dalšími silami NATO plánováno do konce roku 2014. Podle Merkelové proces politického usmíření v
Afghánistánu dosáhl jistého pokroku, ale nedospěl ještě tak daleko, aby umožnil odchod aliančních sil. "Ještě jsme nedospěli do situace, kdy by Německo mohlo prohlásit: Dnes se
můžeme odsud stáhnout,„ řekla Merkelová v severoafghánském Mazáre Šarífu, kde navštívila německou vojenskou základnu. “Proto nemohu vědět, zda se nám to podaří do roku 2013 či 2014," dodala.
Spojenci chtějí své bojové jednotky z Afghánistánu stáhnout do konce roku 2014. Pak chtějí v zemi plnit poradní roli. Kvůli posledním událostem nad tím ale visí otazník. „Jestli vojáci odjedou po roce 2014, tak to bude problém a vrátíme se o deset let zpátky,“ řekl Amir Ahmadzai, koordinátor projektu Člověk v tísni v Afghánistánu.
Aktuální skandál je už třetí od začátku roku. V lednu vyvolalo pohoršení video Američanů, jak močí na mrtvé Talibance. V únoru zvedlo bouři nepokojů spálení koránu na základně Bagrám.
Americký voják, který je podezřelý z nedělního povraždění 16 afghánských civilistů, pochází údajně z jednoho z největších amerických vojenských zařízení - základny Lewis-McChord ve státě Washington. Ta patří k nejkontroverznějším institucím svého druhu a v poslední době nechvalně proslula sérií různých násilností. Píše o tom dnes agentura AP. Základna Lewis-McChord, jež je domovem asi stotisícového vojenského a civilního personálu, se dostala do novinových titulků již v roce 2010 v souvislosti se čtveřicí amerických vojáků, kteří byli usvědčeni z bezdůvodného zabití tří afghánských civilistů při hlídkách v provincii Kandahár. Velitel jednotky Calvin Gibbs, který prý své podřízené k násilnostem vybízel, si údajně schovával odřezané části těl usmrcených Afghánců jako trofeje. Loni v listopadu byl odsouzen na doživotí s možností podmínečného propuštění po osmi a půl letech. Po první ze tří vražd otec jednoho z vojáků volal na základnu Lewis-McChord, případ oznámil a varoval, že se chystá další zabíjení. Štábní poddůstojník, který hovor přijal, však záležitost nikomu nenahlásil s tím, že nemá pravomoc zahájit vyšetřování ve válečné zóně. Když byli podezřelí o měsíc později zatčeni, byli po smrti další dva civilisté.
