Havana – Kuba si připomíná 50 let od vyhlášení amerického hospodářského embarga. Tamní režim o něm mluví jako o blokádě a dává mu munici pro protiamerické postoje. Kubánci většinou souhlasí, že sankce zemi poškozují. Podle Washingtonu embargo umožňuje tlačit na komunistický režim, aby zavedl demokratické a politické reformy.
Od roku 1962 se svět změnil. Když prezident Kennedy embargo ohlásil, scházely necelé tři týdny do letu prvního Američana na oběžnou dráhu. Studená válka vrcholila. Teď je dávno po ní. Opatření, které mělo svrhnout komunistický režim za americkými humny, ale zůstává. „Padesát let trvající blokáda nás poškodila. Naučili jsme se to překonávat, ale stále to cítíme,“ říká obyvatel Havany Alejandro Roque.
Řada Kubánců věřila, že zvolení Baracka Obamy prezidentem šrouby povolí. Prezident Raúl Castro opatrně popouští uzdu soukromému podnikání a také mění zastaralé zemědělství. Jeho bratr Fidel už revoluci do Latinské Ameriky nevyváží. Důvody pro americké embargo ale podle Washingtonu zůstaly. Politické a demokratické změny jsou stále daleko.
Podle kubánské vlády sankce ostrov za 49 let stály přes 975 miliard dolarů. Jiní z neúspěchů obviňují nefunkční, státem kontrolovanou ekonomiku. „Může za to naprosto neúspěšná hospodářská politika. Pomohlo to kubánské vládě, aby mohla tvrdit, že Kuba je chráněná pevnost, ospravedlňuje tak represe a viní embargo z katastrofální hospodářské situace,“ myslí si ekonom a disident Oscar Espinoza Chepe.
