Praha - Jan Říha nevidí, a přesto má za sebou výkony zdatného sportovce. Stál na vrcholu Kilimandžára i na dně Macochy, dvakrát uběhl maraton a letos absolvoval i extrémní běžecký závod Adrenalin Cup. A časem by rád zdolal dokonce nejvyšší hory všech kontinentů. Říha motivuje ke sportu i další lidi s podobným postižením, je předsedou horolezeckého kroužku Matahari.
Jan Říha se s vadou zraku narodil, aktivně sportoval již ve škole a k lezení se dostal na odborném učilišti pro zrakově postiženou mládež. Mezi horolezci se pohybuje od patnácti let a má za sebou řadu těžkých výstupů. Vylezl třeba na Kilimandžáro, Mont Blanc, Elbrus, stěny El Capitana v Yosemitském národním parku a absolvoval i sestup do Macochy, kterou v roce 2010 zdolal jako první nevidomý Čech. A plány má Říha i do budoucnosti, chystá se získat horolezeckou trofej „Seven summits“, tedy zdolat nejvyšší vrcholy na všech sedmi kontinetech.
Jako běžec se Říha zůčastnil několikrát půlmaratonu a dvakrát se vydal i na maratonskou trať, naposledy se mu dokonce podařilo maraton uběhnout pod 4 hodiny. Letos v červnu absolvoval šestnáctikilometrový běh do vrchu na extrémním Adrenalin Cupu.
Nevidomý horolezec si sice stěnu, na kterou leze, nemůže prohlédnout. Využívá ale jiné smysly, hlavně sluch. Po výstupu mu navíc jeho kolegové líčí okolní výhled. „Na horách mi spíš kamarádi popíšou, co vidí, vnímám spíš tu zimu, ten vítr. Ve skalách člověk vnímá přírodu: ptáky, šumění lesů, hluk z vesnic z dálky,“ popsal Říha.
Pokud jde o běh, využívá Říha vodiče. S tím je navázaný na provázku, vodič ho navíc varuje před překážkami, nebo mu hlásí třeba stoupání a klesání. Najít dobrého vodiče není jednoduché, sám by ale nevidomý sportovec běhat nemohl.
