Přestože mnohdy dost dlouho trvá, než se vyvíjený lék nebo metoda dostane do praxe, medicína se za posledních deset let posunula zase o velký krok kupředu. Ať už na poli výzkumu, léčby nebo v oblasti kvality života pacientů, jak píše internetová odnož CNN.
1. Projekt lidského genomu
Vědci v dubnu 2003 oznámili převratnou zprávu. Podařilo se jim totiž dokončit sekvenování lidského genomu (projekt s názvem Human Genome Project), tedy zmapování všech genů, které tvoří naší DNA. Od té doby se mluví o třech miliardách písmen (párů bází) jako o „knize našeho života“. Sekvenování DNA pomohlo vědcům určit jednotlivé geny, jejichž přítomnost nebo změny vedou k nejrůznějším onemocněním. Tím pádem byli schopní pomýšlet na účinnější léčbu. Výzkum jde v současnosti ještě dál a odborníci se snaží identifikovat všechny bakteriální kolonie v lidském těle (projekt s názvem Human Microbiome Project).
2. Výzkum kmenových buněk
Kmenové buňky se zjednodušeně řečeno mohou diferenciovat v jakýkoliv typ lidské buňky. Vědcům tak nabízí obrovské možnosti pro léčbu chorob nebo při obnově zničených tkání. V roce 2006 pak zjistili, že některé dospělé buňky, s výjimkou těch kožních, se mohou „proměnit“ zpátky v buňky kmenové. Říká se jim indukované pluripotentní kmenové buňky. Letos v květnu se pak vědcům povedlo lidské kmenové buňky poprvé naklonovat. Kmenové buňky přitom mají dosud netušený potenciál a bude na výzkumnících, než jej naplno využijí. Mluví se například o terapii kmenovými buňkami, které by pak opravily postižené srdeční tkáně nebo třeba vedly k vyléčení očních vad.
3. HIV „koktejly“
Při léčbě AIDS bývalo třeba nasadit komplexní léčbu, která sestávala z několika léků. Zejména v rozvojových zemích však bylo obtížné podobné dávkovací schéma dodržovat. Situace se změnila, když bylo na trh uvedeno léčivo Atripla. To v jedné „koktejlové“ pilulce kombinuje tři antiretrovirotika. Ve Spojených státech k tomu došlo v roce 2006, zatímco v letošním roce dostal povolení lék Stribild, který má v jedné dávce dokonce čtyři antivirotika.
4. Cílená léčba rakoviny
Terapie využívající cílenou léčbu obvykle fungují dvojím způsobem: buď narušují šíření rakoviny zablokováním buněk, které se podílí na růstu nádoru, nebo rozpoznají a zabijí přímo rakovinnou buňku. Podobné terapie cílí přímo na léčbu rakoviny - na rozdíl od chemoterapie nebo ozařování, které napadají i zdravé buňky v těle.
5. Laparoskopie
Laparoskopická operace je známá také jako metoda „minimálně invazivní chirurgie“. V současnosti už je využívána u velké části operací dutiny břišní – například odstranění žlučníku, kýly nebo slepého střeva. Pacienti, kteří laparoskopii podstoupí, mají oproti klasickým operacím menší bolesti, jizvy a navíc se zotaví dříve.
6. Protikuřácké zákony
Jako příklad zde uveďme Spojené státy. Ještě v roce 2003 zakazovalo kouření na pracovišti, v restauracích a barech jen 75 amerických měst. Do roku 2013 však jejich počet narostl na 560. „Zákon zakazující kouření na veřejných místech podstatně zlepšil kvalitu vzduchu v místnostech, snížil rizika pasivního kouření a s tím spojené zdravotní problémy u nekuřáků. To následně pomohlo kuřákům, aby s cigaretami skoncovali, a omezili tak riziko srdečního záchvatu nebo astmatu,“ uvedlo Centrum pro kontrolu nemocí a prevenci (CDC). V Česku se teprve uvidí, jaký bude mít protikuřácký zákon osud.
7. Vakcína proti papilomavirům
Přestože bývá karcinom děložního hrdla v celosvětovém měřítku druhým nejčastějším zhoubným nádorem žen mladších 45 let, vakcína proti tomuto druhu rakoviny se začala používat až v roce 2006. Co se týče Česka, jednalo se konkrétně o prosinec. Různé druhy vakcín jsou účinné proti různým typům spouštěče onemocnění – lidského papilomaviru (HPV - human papillomavirus) - nebo jejich kombinací.
8. Transplantace obličeje
První částečnou transplantaci obličeje provedli chirurgové ve francouzském Amiens v roce 2005. O pět let později si lékaři ve Španělsku jako první na světě troufli na kompletní transplantaci obličeje. Šlo o muže, kteří při nehodě utrpěl těžké zranění obličeje. Během 24hodinového zákroku mu doktoři transplantovali nový nos, rty, zuby a lícní kosti.
9. Méně častá menstruace
Antikoncepční pilulky jsou nejčastěji podávány tak, že po 21 dní bere žena hormony a ve zbylých sedmi dnech polyká placebo. Její menstruační cyklus tak přichází jednou za měsíc. Ovšem v roce 2003 ve Spojených státech tamní Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) povolil nový druh antikoncepce Seasonale, díky které mají ženy cyklus jen čtyřikrát do roka. O čtyři roky později pak FDA schválil Lybrel, první perorální antikoncepci, která oddaluje menstruaci na dobu neurčitou.
10. Bionické končetiny
Američanka Aimee Copelandová se nakazila bakterií, která jí pojídala maso a ohrožovala ji na životě. Loni jí proto doktoři amputovali ruce, nohu a chodidlo. Nedávno se však Aimee ukázala na veřejnosti s novýma bionickýma rukama, které může ovládat pomocí aplikace v iPadu. Pokroky v protetice jdou mílovými kroky, takže bionické končetiny a pohyb kloubů lze například synchronizovat pomocí čipů, zařízení s Bluetooth a podobně.
