Praha – Železniční trať z Prahy do Berouna se nakonec může dočkat přeložky, která povede tunelem. Nebude to ale docela nová dvacetikilometrová trať, která měla vést tunelem skoro celá, ale kratší přeložka, která dálkovým vlakům zkrátí cestu mezi Černošicemi a Karlštejnem. Současná trať se klikatí údolím Berounky, i kratší přímý tunel by proto mohl cestu výrazně zrychlit. Zkrácení jízdní doby by měla napomoci i optimalizace trati v úsecích Smíchov–Černošice a Karlštejn–Beroun. Ta má podle mluvčího Správy železniční dopravní cesty Pavla Hally skončit do roku 2015.
Jak konkrétně bude nový tunel Černošice–Karlštejn vypadat nebo jakou rychlostí se jím bude projíždět, není známo, Správa železniční dopravní cesty zatím nemá projekt. Přibližnou představu ale mluvčí Pavel Halla přiblížil: „Předpokládáme kratší tunel s vyústěním někde v Karlštejně, odhadem čtyři až pět kilometrů.“
Černošicko-karlštejnský tunel bude mít význam především pro dálkové vlaky z Prahy do Plzně. Po jeho dokončení by měla jízdní doba rychlíků a expresů klesnout pod 75 minut, dnes přitom vlaky mezi oběma městy cestují o půl hodiny déle. Před začátkem intenzivních prací mezi Berounem a Plzní, kvůli kterému SŽDC jízdní doby protáhla, nedokázaly expresní vlaky zvládnout 114kilometrovou trasu z Prahy do Plzně rychleji než za hodinu a půl. „Pro nás je strašně důležité propojit Prahu a Plzeň, abychom mohli jezdit rychle a dostat se do Plzně za 75 minut,“ podotkl náměstek SŽDC pro modernizaci Jiří Martínek.
Jisté už je, že úsek Praha–Beroun bude posledním zrekonstruovaným úsekem západní části III. tranzitního železničního koridoru, která vede z Prahy přes Plzeň do Chebu. Trasa z Chebu do Plzně už je v novém, intenzivně se pracuje mezi Berounem a Rokycany, v Plzni samotné začaly práce minulý týden. Na jaře by měla SŽDC zahájit také stavbu přeložky Rokycany–Plzeň, která povede přímo, zatímco dnes dělají vlaky v tomto úseku velký oblouk přes Chrást. S výjimkou úseku u Prahy by měly všechny práce na západním koridoru skončit do roku 2015.
Pražsko-berounský úsek přijde na řadu jako poslední kvůli velkolepému projektu, který stát dříve prosazoval. Měla vzniknout docela nová trať, která měla být co nejpřímější a barrandovský vrch by překonala tunelem. Mělo jít o zárodek budoucí sítě vysokorychlostních tratí v Česku. Projekt byl ale tak drahý, že se na jeho financování odmítla podílet Evropská unie a nakonec od něj dal ruce pryč i stát.
