Ze starostky primátorkou. Třinec si razí cestu mezi „velkoměsta“

Třinec má ambici stát se statutárním městem. K tomu, aby město doplnilo stávající seznam 25 statutárních měst České republiky, udělali jeho zastupitelé první krok již minulý týden na svém zasedání. Nový statut by městu podle starostky Věry Palkovské (Osobnosti pro Třinec) umožnil zúčastnit se projektů, do kterých se zatím zapojit nemůže, a zároveň by zvedl jeho prestiž.

Třinec se totiž může zařadit mezi statutární města jen změnou zákona o obcích. Tamní zastupitelé proto schválili usnesení, jímž žádají Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje, aby předložilo Poslanecké sněmovně návrh změny tohoto zákona a doplnění seznamu statutárních měst o Třinec.

„Pokud se zastupitelé rozhodnou, že nový vyšší status Třince podpoří, přijdou na řadu poslanci. Právě jim musí kraj postoupit návrh na změnu zákona o obcích,“ upřesnila redaktorka České televize Markéta Radová.

Třinec se svými zhruba 36 tisíci obyvateli dnes patří mezi jedno z největších „nestatutárních“ měst v republice. Do jeho správního obvodu spadá 12 obcí, ve kterých žije téměř 59 tisíc obyvatel.

Oslovila jsem v této souvislosti již vedení kraje v čele s hejtmanem Ivo Vondrákem, zda je na kraji vůle podpořit tuto myšlenku, a reakce byla kladná. Konečné slovo o zařazení Třince mezi statutární města bude mít parlament. Výsledek celého procesu bychom měli znát do léta příštího roku.
Věra Palkovská
starostka

„Historicky Třinec už v 90. letech usiloval o to stát se okresním městem. Po vzniku krajů ale tato myšlenka zanikla a nyní jsme se k ní opět vrátili. Impuls k tomu, aby se Třinec stal statutárním městem, dal generální ředitel Třineckých železáren Jan Czudek, a to v návaznosti na projekty, kterých se kvůli současnému zařazení nemůže město účastnit. A to je škoda,“ uvedla starostka Věra Palkovská a připomněla, že podporu Třinci vyslovil před dvěma lety při své návštěvě také prezident Miloš Zeman. 

Změna má mít i finanční přínos

Podle starostky by zařazení Třince mezi statutární města nemělo vést téměř k žádným změnám a nárůstu povinností, ani by to nemělo mít za následek zvýšení výdajů v rozpočtu. „Je potřeba dodat, že případné statutární město Třinec by nebylo členěno na městské obvody nebo městské části s vlastními orgány samosprávy,“ okomentovala.

I přesto občané podle ní několik změn zaznamenají. Nebudou chodit vyřizovat své záležitosti na úřad, ale na magistrát, funkce starosty se změní na primátora a z místostarostů budou náměstci primátora. Nové označení města Třince by bylo nejen otázkou prestiže, ale rovněž novou možností zapojit se do dalších projektů směřujících k rozvoji.

Zařazení Třince mezi statutární města by mělo i finanční přínosy – v programovém období Evropské unie 2007 až 2013 bylo v rámci Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Moravskoslezsko umožněno statutárním městům kraje zpracovat takzvané Integrované plány rozvoje měst (IPRM). Pět moravskoslezských statutárních měst mohlo samo rozhodovat o zacílení nemalé části evropských prostředků ve městě, a to na základě integrovaného plánu, který si zpracovala sama města.

V Česku se naposledy rozšířil seznam statutárních měst před pěti lety, v březnu 2012. Tehdy se takovými městy staly Jablonec nad Nisou a Prostějov. V Česku dnes existuje kromě Prahy 25 statutárních měst. Pro zajímavost – v Moravskoslezském kraji jich je pět. Konkrétně Karviná, Havířov, Frýdek-Místek, Opava a Ostrava. Nejdéle – od roku 1990 – pak drží post statutárního města Ostrava, Opava a Havířov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Až sto tisíc za nástup. Řada měst má problém obsadit odborné pozice na úřadech

Některá města hledají odborné pracovníky na úřady i několik let. Nabízejí náborové příspěvky až 100 tisíc korun, přesto se jim některé pozice nedaří obsadit. Jde například o místa na stavebních či investičních odborech nebo v sociální péči o ohrožené děti. Oslovené radnice jako důvody uvádějí mimo jiné tabulkové platy, kvalifikační požadavky a obavy uchazečů z odpovědnosti spojené s výkonem úřední práce.
před 2 hhodinami

VideoSalmonelóza dál trápí Újezd nad Lesy, část nemocných znovu hospitalizovali

Dlouhých čtrnáct dnů už zápasí především děti z pražského Újezdu nad Lesy se salmonelózou. Aktuálně je pacientů podle hygieniků necelých pět set. V několika případech se stav nemocných dokonce po čase zhoršil natolik, že je museli znovu hospitalizovat. Celkem skončilo v nemocnici 99 pacientů. Opakované zhoršení stavu je náročné pro malé stonající i pro jejich rodiče. Přestože šetření stále trvá, ohledně možných příčin nákazy už je jasno. Vše ukazuje na školní jídelnu. Podle hygieniků podávala oběd s nedostatečně tepelně upravenými vejci, která navíc byla prošlá. Ředitel školy Libor Skala už vybral jejího nového vedoucího, do školy nastoupila i nová sociální pedagožka.
před 13 hhodinami

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
včera v 07:30‌‌

VideoTůně v lesích u Rokycan vyschly, vedra zničila i stromovou výsadbu

Stromy v lesích v okolí Rokycan jsou suché a nádrže prázdné. Vyschly nové tůně, které vznikly kvůli zadržování vody v krajině nebo jako požární nádrže, i jejich přítoky. Bez vody jsou teď též takzvané nebeské rybníky, tedy plochy, které napájí jen dešťová voda. Ta se nyní drží pouze v okolí bažin nebo v tůních, které si udržely zásoby z předchozích let. Letošní vedra zničila i nové sazenice a urychlila rojení kůrovce.
5. 10. 2026‌‌

Část zámeckého parku na Třeboňsku zřejmě nelegálně zmizela pod betonem

Až čtyřmilionová pokuta hrozí za možné nelegální vybetonování rozsáhlé části zámeckého parku v Chlumu u Třeboně. Je kulturně chráněný, a navíc v přírodní rezervaci. Soukromý majitel ho upravil na zábavní park s názvem Svět obrů.
5. 10. 2026‌‌

Ilegální tuningový sraz pokračoval v Brně bez vážnějších incidentů

Na ilegální akci tuningových aut se v sobotu v Brně sjela zhruba tisícovka vozů, večer a v noci se účastníci různě přesouvali do Olomouce. Policisté uvedli, že se podařilo zajistit průběh akce bez vážnějších incidentů a mimořádných událostí. Udělili za různé přestupky desítky pokut za více než 200 tisíc korun, některá auta zabavili, upřesnil mluvčí jihomoravské policie David Chaloupka.
4. 10. 2026‌‌

VideoÚzké silnice i čekání. Kamionovou dopravu provázely na začátku 90. let komplikace

Před 35 lety se Československo potýkalo s prudce narůstající kamionovou přepravou. U hraničních přechodů ji komplikovaly úzké silnice, nedostatek míst na parkování, ale i zdlouhavé celní postupy. Situace se začala v roce 1991 zhoršovat už v létě. Na podzim už problémy začaly přesahovat únosnou míru. Například 7. října hlásila Zelená vlna z Rozvadova plných sto hodin čekání na odbavení kamionů.
4. 10. 2026‌‌

VideoNárodní parky se potýkají s turisty i mrtvým dřevem

Čtyři české národní parky každoročně navštíví miliony lidí. Přetížením trpí podle správců některá konkrétní místa, třeba Sněžka nebo Pravčická brána. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) zakládá pracovní skupinu, která má poradit s tím, aby turistika v parcích byla nadále udržitelná. Komise se má zabývat i otázkou takzvaného mrtvého dřeva. Spory o to, jestli se má do národních parků zasahovat, se vedou téměř třicet let. K nejznámějším patří dohady z konce devadesátých let ohledně kácení stromů kvůli kůrovci.
4. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.