Můra, která podle odborníků pochází z Číny, decimuje zeleň. Třeba v olomoucké botanické zahradě již zlikvidovala několik keřů. Nezafungovaly ani ochranné postřiky. Problém mají i lidé ve svých zahradách. Odborníci si nedokážou vysvětlit, proč jen na Olomoucku, nejspíš se motýl nešíří tak rychle.
Zavíječ zimostrázový nemá v českých zahradách přirozeného nepřítele a růstu jeho populace tak kromě zásahů člověka nic nebrání. „Například v olomoucké botanické zahradě zkoušejí keře ošetřit chemickým postřikem,“ uvedla redaktorka České televize Monika Fleischmannová.
Oblíbenou pochutinou můry jsou celoročně zelené buxusy. Jaroslav Pospíšil měl díky této rostlině přes deset let hustý živý plot, o který se nemusel starat. Od loňska si s napadením zimostrázu housenkami neví rady.
Zachránit dřevinu před vetřelcem se pokouší i zahradník Vladimír Všetička v olomoucké botanické zahradě. Zatím marně. Zatímco motýl je neškodný, porosty likviduje jeho hladová housenka, která dorůstá až do pěti centimetrů. Listy takzvaně skeletují – sežerou zelenou hmotu uvnitř a zbylé pletivo se zkroutí.
Při dubnovém oteplení se aktivita housenek začíná zvyšovat. Chemické ošetření buxusů doporučují odborníci provést nyní při příznacích napadení keře housenkami a poté nejlépe ještě jednou v červenci a naposledy v říjnu před zimou.
- Klíčovým prvkem ochrany proti zavíječi zimostrázovému je včasné zjištění výskytu housenek. Proto je vhodné keře zimostrázu pravidelně kontrolovat (od 2. poloviny března do října). Výskyt dospělců je možné signalizovat pomocí feromonových nebo světelných lapačů.
- U jednotlivých rostlin menšího vzrůstu je možné housenky ručně posbírat, účinnou mechanickou ochranu zajistí opakovaný sběr housenek v intervalu 2-3 dnů. Při insekticidní ochraně je třeba, aby postřik pronikl k housenkám uvnitř keře. K insekticidní ochraně lze použít přípravky, které jsou zaregistrované proti housenkám nebo žravým škůdcům na okrasných rostlinách.
- Zdroj: http://eagri.cz
