Biologové z Akademie věd od pátku v terénu zkoumají řeku Bečvu. Snaží se zjistit, v jaké kondici je po zářijové kyanidové otravě a říjnových povodních. Téměř dva měsíce od ekologické havárie dokumentují, kolik ryb a potravy pro ně v řece žije. Zajímají se o vytrávené úseky i o místa, která katastrofa nezasáhla. Vyšetřování otravy stále pokračuje. V pátek se katastrofou zabývala i sněmovna. Lidovci chtěli, aby požádala vládu o důkladné vyšetření. Kvůli nízkému počtu poslanců ale na hlasování nedošlo.
Vědci mapují pomocí elektrického proudu život v Bečvě. Ryby změří, spočítají a vrátí do řeky
Události: Vědci mapují ryby v Bečvě (zdroj: ČT24)
V září vybírali rybáři z Bečvy pomocí podběráků desítky tun otrávených ryb. V pátek do řeky zamířila skupina s podběráky znovu, tentokrát šlo však o vědce, kteří ve vodě hledali život.
„Budeme sledovat rybí společenstvo, druhové složení, velikostní složení, dále potom makrozoobentos, to znamená vodní bezobratlí, kteří slouží rybám jako potrava, a nárůsty na kamenech, což je taky potrava pro ryby,“ vyjmenoval vedoucí vědecký pracovník Ústavu biologie obratlovců Akademie věd Pavel Jurajda.
Katastrofa na Bečvě podle něj byla výjimečná, a je proto důležité znát současný stav, aby bylo možné sledovat revitalizaci řeky. Ryby tak vědci chytají pomocí elektrocentrály, která je kabelem spojená právě s podběráky. Když je ponoří do vody, elektrický proud ryby k síťce přitáhne. „Ryby se změří, spočítají a pouští zpátky nepoškozené do toku,“ popsal Jurajda.
Nejprve zmapují zdravou část toku, kterou porovnají se zasaženým úsekem
V pátek začali zkoumat úseky kolem Valašského Meziříčí, které havárie nepostihla. Tato oblast má ukázat, jak to v Bečvě běžně vypadá. Zajímají se nejen o množství a druhy ryb, ale i o jejich potravu. „Máme tady pijavku, pohybuje se tu i blešivec, korýš, který je víceméně dominantní potravou pstruhů a vranek,“ uvedl jako příklad hydrobiolog Univerzity Palackého v Olomouci Martin Rulík.
Do konce víkendu zkontrolují biologové Bečvu na třinácti místech. Do úseku postiženého únikem chemických látek se mohl život vrátit i díky nedávnému rozvodnění řeky při záplavách. Předběžné výsledky budou známy v neděli, kdy průzkum skončí za Přerovem, tedy v místech, kde kyanidový mrak zabíjel naposledy.
Řeka Bečva
Do koryta řeky se vědci nevydali poprvé
Průzkum v Bečvě udělali biologové už několik dnů po havárii, a to na dvou místech. Zatímco v nezasaženém úseku napočítali 110 ryb z celkem sedmi druhů, ve vytrávené vodě byly jen tři druhy a pouhých deset ryb.
Do Bečvy se vědci chtějí vracet a v průzkumu pokračovat. V letních měsících je bude zajímat přirozená reprodukce v řece. Plánování výzkumu je ale vzhledem k vysokým průtokům v řece obtížné. „Ne všude se dá vlézt do vody,“ objasnil Jurajda.
Policie otravu stále vyšetřuje
Kyanid vypustil do Bečvy zatím neznámý pachatel 20. září. Zasaženo bylo téměř 40 kilometrů řeky. Chemikálie poškodila celý vodní biotop a negativně ovlivnila podmínky pro všechny na vodu vázané organismy. Do kafilerie odvezli rybáři téměř 40 tun ryb. Celkové škody jdou do desítek milionů korun.
Případ stále vyšetřují vsetínští kriminalisté. Deník Právo v pátek napsal, že se policie zajímá o kanál, který podle map neexistuje a není jasné, odkud vede. Nachází se ve Lhotce nad Bečvou na Valašskomeziříčsku. Policie k tomu ale deníku odmítla komentář s tím, že pracuje s více verzemi.
Bečva ve sněmovně
O otravě Bečvy v pátek debatovali také poslanci. KDU-ČSL chtěla, aby sněmovna požádala vládu o vyšetření případu a také aby vymáhala náhradu škody. O tom se však nakonec nehlasovalo, protože ve sněmovně už odpoledne nebylo dost poslanců.
Opozice opět kritizovala skutečnost, že ani 54 dnů po otravě není známý viník katastrofy. „Už jedna věc je jistá – jedna společnost to být prostě nemohla, ta shodou okolností spadá pod Agrofert,“ řekla šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Proč jste se zveřejněním toho, že Bečvu otrávil kyanid, čekali tři dny?“ ptal se poslanec ODS Stanislav Blaha.
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) několikrát během rozpravy odmítl, že by vláda něco kryla. „Pokud si něco myslíte, tak dejte trestní oznámení. To vyšetří policie. Ale nedělejte ze mě podvodníka, zloděje, nedělejte ze mě někoho, kdo prostě něco kryje,“ řekl ve sněmovně.
Brabec připomněl, že policie na případ vyhlásila informační embargo, on sám údajně podrobnější informace nemá. Uvedl, že ho mrzí, že kolem vyšetřování tohoto případu stále panují pochybnosti, a to zejména v souvislosti s chemičkou Deza, která spadá pod Agrofert.
Spojování valašskomeziříčského podniku s událostí na Bečvě zkritizoval už ve čtvrtek ve sněmovně i premiér Andrej Babiš (ANO). „Jenom jste to využili v předvolebním boji do krajských voleb, ani tak vám to nepomohlo. A zcela úmyslně a účelově jste šířili vykonstruované lži,“ prohlásil.
Události komentáře: Poslanecká sněmovna o otravě Bečvy (zdroj: ČT24)
Pochyby podle předsedkyně výboru pro životní prostředí sněmovny Dany Balcárkové (Piráti) způsobilo už úvodní vyjádření ministra Brabce, že viníkem není společnost Deza. Otázky také vybízí fakt, že ministr životního prostředí několikrát nechtěl o otravě mluvit na plénu sněmovny. „Myslím, že si ty nynější útoky zavinil sám tím, jak na začátku reagoval,“ myslí si Balcárková.
„Pan ministr to od začátku špatně komunikoval, s tím já souhlasím s paní kolegyní,“ říká místopředsedkyně výboru pro životní prostředí Marie Pěnčíková (KSČM). Na druhou stranu si myslí, že jsou věci, které ministr není schopný zodpovědět.
Předsedkyně výboru Balcárková by se do budoucna chtěla zaměřit na lepší prevenci podobných havárií a zvažuje, jestli je dnes správně nastavený celý proces šetření. „Vyšetřování by mělo zůstat v rukou policie, ale ty jednotlivé kroky, které tomu na místě předchází, by se měly legislativně upřesnit. Je zajímavé, že Česká inspekce životního prostředí tam byla až po hasičích nebo policii,“ myslí si Marie Pěnčíková.