Umí až milionkrát zvětšovat a vzorky zobrazí v jejich přirozeném stavu. Podle vědců je zejména druhá zmíněná vlastnost největší výhodou nového elektronového mikroskopu, který za 30 milionů korun pořídila Akademie věd. Instalován je v nové laboratoři Ústavu přístrojové techniky v Brně. V brzké době se pod mikroskopem vědci podívají třeba na vzorky ledu z Antarktidy.
Unikátní brněnský mikroskop čeká na vzorky z Antarktidy
„Studentům vždycky s oblibou říkám, že jediné, co má optický mikroskop společného s elektronovým, je, že oba zvětšují," řekl vedoucí výzkumného týmu Vilém Neděla s odkazem na přístroje, které si většina lidí pamatuje ze školních lavic. Se svými kolegy z Ústavu přístrojové techniky v Brně má nyní k dispozici špičkový elektronový mikroskop.
Přístroj nejen umožní zvětšení až v řádech milionů, ale má i další výhody. „Je unikátní v tom, že je schopen pozorovat vzorky živé a neživé přírody v přirozeném stavu. To není vůbec běžné, v elektronové mikroskopii se vzorky musí složitě připravovat. Tady můžu vzorek tak, jak ho v přírodě vezmu, dát do přístroje a tak ho vidím," popsal Neděla.
Akademie věd má nový unikátní mikroskop (zdroj: ČT24)
Kromě toho mohou vědci se vzorkem i hýbat. „Přístroj je vybaven mikromanipulátory, jsme schopni na povrch vzorků přivádět kapaliny a plyny a sledovat chemické reakce. Můžeme sledovat změny vzorků například s teplotou, protože je můžeme vyhřívat až do tisíce stupňů nebo naopak mrazit až do minus dvaceti, což je pro mnoho oborů velmi zajímavé," doplnil Neděla s tím, že celý složitý systém řídí trojice počítačů.
Zásilka z Antarktidy
Přístroj bude sloužit vědcům z různých oborů. Jedním z prvních úkolů budou vzorky z hlubinných vrtů v Antarktidě. „Teď komunikujeme s kolegy z Cambridgeské univerzity a z Masarykovy univerzity, vzorky už by měly být na cestě k nám. Budeme studovat, jakým způsobem se kontaminace usazuje v ledu, kde zůstane, jak se šíří, a to má vliv i na rozpouštění ledu,“ vysvětlil Neděla.
Mikroskop ale může zkoumat třeba i účinky léků v lidském těle, najde využití i v bádání na poli klonování rostlin, chemie nebo automobilového průmyslu. „Pracovišť našeho typu na světě moc není. Máme obrovskou tradici, protože se tady přístroje přímo vyráběly. Hledáme mezní parametry a hranice možností těchto přístrojů, abychom se dozvěděli ještě víc o hmotě a našem světě,“ uvedla ředitelka Ústavu přístrojové techniky Ilona Müllerová.
Ústav přístrojové techniky byl založen roku 1957, jeho úkolem bylo zajišťovat přístrojové vybavení pro další ústavy Akademie věd. Dnes se jeho činnost dělí na tři obory: obor elektronová optika, obor nukleární magnetické rezonance a obor koherenční optiky.