Ralsko - Riziko, nebo šance na pracovní místa? Do čela životního prostředí Libereckého kraje míří dlouholetý odpůrce těžby. A možné řešení vidí v kroku, kterým se před lety Jihočeský kraj postavil k dostavbě Jaderné elektrárny Temelín - v zákazu těžby uranu na území Libereckého kraje.
„Prostě zákaz. Zákaz těžby uranu na území Libereckého kraje. To hejtman nebo vláda může udělat,“ uvedl Josef Jadrný (Změna pro Liberecký kraj), kandidát na náměstka pro životní prostředí a zemědělství a předseda sdružení Naše Podještědí. Kraj těžbu nedoporučuje, má ale vlastní pravidla. V surovinové politice, loni aktualizovaném dokumentu, stanovuje podmínky, které by stát musel dodržet. Třeba výdělečnost.
Chemickou těžbu kraj odmítá úplně a pravidel stanovil přes deset. Uran má ale i stále hlasitější příznivce. Například ve Stráži pod Ralskem, kde se těžil do devadesátých let. „My máme s těžbou uranu spojenu zaměstnanost v naší obci,“ uvedla starostka Stráže pod Ralskem Věra Reslová (ODS).
Nebrání se ani v Ralsku, oblasti vysídlené po odchodu sovětské armády. „Těžba je jednou z možností, jak Ralsko osídlit, jak sem dostat služby,“ řekl starosta Ralska Miroslav Králík (ČSSD).
V nejbližší době se ale obnovení těžby čekat nedá. Dokládá to nedávné rozhodnutí ministerstva životního prostředí, které s odkazem na Státní surovinovou politiku zamítlo australské firmě provést v Podještědí průzkum ložisek. „Pokud nebude zpracován a vládou schválen nový dokument, který bude problematiku uranu řešit jinak, tak se bude rozhodovat stejně,“ uvedl mluvčí MŽP Matyáš Vitík.
Odstraňování ekologické zátěže po předchozí těžbě potrvá roky a bude stát miliardy korun z rozpočtu státu.
