Praha - Národní kulturní památky se vyhlašují od 30. března 1962. Právě v tento den se veřejnost dozvěděla prvních 33 památek. Spektrum národních kulturních památek je široké a sahá od keltského oppida na Závisti u Prahy nebo archeologického naleziště v Dolních Věstonicích přes řadu středověkých hradů (Karlštejn, Vyšehrad, Kunětická hora a další) až k meziválečné vile architekta Adolfa Loose nebo pardubickému krematoriu. Od roku 2008 je mezi NKP i poválečná památka, rudná věž v Ostrově nad Ohří jako doklad perzekuce politických vězňů. Pokud se z kulturní památky stane NKP, dohlíží na její ochranu už nikoli příslušná obec, ale kraj. Vyšší stupeň významu památek je pak jejich případný zápis na seznam UNESCO. Česko má zápisů relativně hodně, celkem 12.
Mezi prvními národními kulturními památkami nechyběl Pražský hrad, české korunovační klenoty, palác Kinských, Staroměstská radnice, Národní divadlo či Vyšehrad. Tehdejší vláda nezapomněla ani na Novoměstskou radnici, Karolinum či Betlémskou kapli. Kromě pražských skvostů se tehdy na seznamu objevil i hrad Karlštejn, areál starých Lidic, zřícenina hradu Přimda, Sázavský klášter, hora Říp s rotundou sv. Jiří či hrad a pevnost Špilberk.
Národních kulturních památek je v současnosti 272, jsou to většinou nemovitosti či soubory soch. Patří sem ale i několik movitých věcí - korunovační klenoty, soubor historických automobilů z Národního technického muzea, Moravské zemské desky či unikátní daguerrotypie z Kynžvartu. Nechybí ani několik technických památek, jako jsou zbytky někdejší koněspřežné dráhy České Budějovice - Linec, uzavřené černouhelné doly na Ostravsku, vodní elektrárna v Třeštině na Šumpersku nebo přehrada Les Království.
První seznam vznikl jako záležitost nezávislá na politice, v 70. letech se ale památkami stalo mnoho rodných domů představitelů komunistické strany, objekty, kde se konala stranická setkání, nebo domy, kde vysoký představitel tehdejšího režimu při své cestě zemí přespal. Tyto objekty o památkovou ochranu přišly zkraje 90. let.
Některé památky o tento status přišly - například smíchovský památník sovětských tankistů, který ze seznamu vypadl po aférách s jeho opakovaným přebarvováním. V roce 1992 byl tento status odebrán také historickému centru města Tábor, a to proto, že bránil restitucím jakéhokoliv objektu ve městě. Jiné památky ze seznamu zmizely, neboť získaly status z politických důvodů - jednalo se například o rodné domy komunistických prezidentů Klementa Gottwalda, Antonína Zápotockého a Ludvíka Svobody nebo břevnovský hostinec U kaštanu, kde v roce 1878 vznikla sociální demokracie.
