Lékaře, který ujel od vážné dopravní nehody, vypátrala policie. Podle ní nehodu způsobil, obvinila ho proto z těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti a také z neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku. Při střetu na přechodu utrpěl těžké zranění devatenáctiletý chodec.
Nehoda se stala v úterý ráno v Ostravě-Porubě. Devatenáctiletý mladík mířil do školy, na přechodu ho ale srazilo auto. Jeho řidič, byť je to podle policie lékař, mu nepomohl a ujel. Policie ho i s pomocí veřejnosti vypátrala po čtyřech dnech. Auto našli policité v autoservisu. „Poškozené části byly v té době už částečně demontovány,“ uvedla policejní mluvčí Gabriela Holčáková.
Kriminalisté řidiče vozu obvinili z těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti a neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku. Za to by mu mohlo hrozit až pět let vězení, kdyby ho soud uznal vinným.
Neposkytnutí pomoci je trestným činem, vztahují se na ně dva paragrafy trestního zákoníku, z toho jeden se týká výslovně řidičů. Navíc se jeden odstavec vztahuje na toho, kdo je „podle povahy svého zaměstnání povinen takovou pomoc poskytnout“, mimo jiné tedy i lékaře.
- § 150
Neposkytnutí pomoci
(1) Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2) Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač je podle povahy svého zaměstnání povinen takovou pomoc poskytnout, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti. - § 151
Neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku
Řidič dopravního prostředku, který po dopravní nehodě, na níž měl účast, neposkytne osobě, která při nehodě utrpěla újmu na zdraví, potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na pět let nebo zákazem činnosti.
Kromě zákonů existuje k poskytování pomoci i rozsáhlá judikatura. Soudy se již od 50. let zabývají případy, kdy lidé pomoc neposkytli, a potom se pokoušeli hájit například tím, že se obávali „nebezpečí pro sebe či jiného“, o kterém se zákon zmiňuje. Z rozsudků vyplývá, že v úvahu takový argument přichází pouze v extrémních případech, například když auto, ve kterém zůstal zraněný člověk, hoří, nebo spadlo do vody. Za dostatečné nebezpečí naopak soudy nepovažují hrozbu, že se člověk při pokusu o pomoc umaže a už vůbec nepřistupují na argument, že se dotyčný, pokud nehodu způsobil, snaží úprkem vyhnout nebezpečí trestního stíhání.
Soudy již také jasně stanovily, že povinnost poskytnout pomoc má nejen řidič, který nehodu způsobí, ale kterýkoli účastník nehody. Navíc se ujetí od nehody – bez ohledu na poskytnutí pomoci – trestá pětitisícovou pokutou a ministerstvo dopravy ji chce zvýšit na pětinásobek.
Navzdory přísným trestům za neposkytnutí pomoci – pro řidiče až pět let – i jednoznačným rozsudkům však stále leckdo od nehod ujíždí. Jen v první polovině roku 2016 obvinila policie z neposkytnutí pomoci 68 lidí, loni za celý rok 109.
