Je region připraven na druhou vlnu pandemie? I o tom debatovali krajští volební lídři Plzeňského kraje

63 minut
Předvolební debata: Plzeňský kraj - 1. část
Zdroj: ČT24

Rozhodnutí ministerstva zdravotnictví zakázat od pátku vnitřní hromadné akce na stání pro více než 10 lidí či možné pochybení České pošty při distribuci roušek – i těmto tématům se věnovali krajští volební lídři Plzeňského kraje při předvolební debatě.

Krok ministerstva zdravotníctví je správný, uvedl Roman Zarzycký za ANO. Domnívá se také, že testování funguje a vládní nařízení přicházejí včas. Zdůraznil, že i přes nepříznivý trend je smrtnost v Česku spojená s pandemií třetí nejnižší v Evropě. Dodal, že také chytrá karanténa funguje, přestože to mnozí zpochybňují. 

Vládu ve zpřísnění všech těchto opatření podporujeme, řekl Jiří Valenta za KSČM. Očekává však růst smrtnosti. Za hlavní považuje chránit starší ročníky. Proto by se podle něj měla plošně testovat všechna zařízení pro seniory. 

Rudolf Špoták za Piráty považuje současnou situaci za kritickou. Proto by se podle něj mělo postupovat jako na jaře, tedy aktivovat ústřední krizový štáb. Dodal, tento návrh ve středu ve sněmovně neprošel. „Potřebujeme situaci řídit shora a kraje by následně měly respektovat nařízení z Prahy.“ 

Blanka Schröpferová za DSZ - Za práva zvířat považuje nejnovější opatření ministerstva zdravotnictví za správná, ale trochu pozdě zavedená. Kritizovala také letní rozvolnění. Proto by nyní navrhovala postupovat jako na jaře: například omezit cestování, omezit pohyb lidí či zavést povinnost nosit roušky jako tehdy. 

Naopak Marie Pošarová za SPD si myslí, že dosavadní opatření byla dostatečná, ta nová nepodporuje. Neměla by se podle ní vyvolávat hysterie a panika. Nosit roušky ve vnitřních prostorech je dobré, venku by  je nenavrhovala, protože to  může snižovat „vnitřní imunitu vlastního těla.“ Trasování se podle ní nedaří. Nejvíce se prý lidé nakazí v odběrných místech, kde všichni stojí v dlouhých frontách, které nejsou rozděleny na lidi s příznaky a ty bez nich.  

Ilona Mauritzová za ODS s podporou TOP 09 a nezávislých starostů považuje za problém, že lidé nechtějí opatřením věřit. Zmínila také slib testovat kolem 20 tisíc lidí denně, zatímco v posledních dnech je to 15 tisíc. Podle ní také chybí čísla o počtech lidí, kteří jsou posíláni do karantény. Dodala, že Plzeňský kraj už dělá dávno to, co jinde spouští až nyní. Tedy posílání SMS zpráv, v nichž se uvádí, zda je testovaný pozitivní. 

Největším problémem je chybějící ústřední krizový štáb, řekl Ivo Grüner za ČSSD. To vede k tomu, že krajům chybí včas informace, které se místo toho dozvídají z médií. Za důležité považuje v této souvislosti také nedostatečnou rychlost předávání informací. „Nejdříve by to měli vědět ti, co s tím mohou něco dělat, a ne veřejnost.“

Chybí tu krizový plán, jak se chovat v ohrožení prvního či druhého stupně, uvedl Josef Bernard za JOSEF BERNARD A STAROSTOVÉ (STAN) s podporou Zelených, PRO Plzeň a Idealistů. Kritizoval, že draze získané zkušenosti z jara „vylétly komínem“ a v přípravě se nic neudělalo. Záporně hodnotí i zřízení semaforu, podle něj stále není jasné, co by kdo – premiér, hejtman, starosta, občan – měl dělat. „Kdo odpovídá za zásobování ochrannými pomůckami? Nevíme,“ řekl. Zmínil příklad Německa, kde Institut Roberta Kocha vydává expertní vyjádření a nikdo to nezpochybňuje. 

Situace je alarmující, příliš brzo jsme rezignovali na dřívější opatření, přílis brzo jsme sňali roušky, domnívá se Ivana Bartošová za Koalici pro Plzeňský kraj (KDU-ČSL, ADS A NESTRANÍCI). Chybí jí i centrální krizové řízení. Dodala však, že v plzeňském regionu na jaře fungoval a i nyní dobře funguje krajský krizový štáb.  

V další části debaty se hovořilo o tom, že pošta možná pochybila při distribuci roušek pro seniory a šetří ji kontroloři léčiv.

Bartošová považuje celou distribuci roušek za zbytečné plýtvání. Podle ní všichni lidé mají ochranných prostředků dostatek. 

Zarzycký zmínil, že Česká pošta spadá pod ministerstvo vnitra, které řídí ČSSD. Rozhodnutí o distribuci roušek považuje za správné. Zároveň by se lidé neměli bát a „neměli bychom je strašit“. 

Grüner na to reagoval, že i za tímto možným pochybením je absence ústředního krizového štábu. Výběr pošty je rozhodnutím vlády. Když chybí, je špatná distribuce,  i když dodávky roušek a respirátorů jako takové podporuje. 

114 minut
Předvolební debata: Plzeňský kraj
Zdroj: ČT24

Stačilo oslovit hejtmany a starosty, ti by distribuci zvládli, už to umějí, domnívá se Bernard. Také Mauritzová řekla, že distribuovat tento materiál se mělo prostřednictvím krajů, které jsou na to připraveny. 

Pošarová hovořila v této souvislosti i o možné roli lékáren, které stát mohl využít. Také ona se domnívá, že rouškami je každý dostatečně předzásoben. Měly by se distribuovat nejen lidem nad 60 a více let, ale například i onkologickým pacientům.  

Schröpferová vidí problém hlavně v komunikaci, pět roušek na osobu vnímá jako zbytečné. „Každý občan je zásoben rouškami,“ řekla s upozorněním, že trvá dvě až tři hodiny, než se rouška prodýchá. 

Pošta nedostala jasný plán, jakým způsobem mají být lidé vybaveni, jestli se to má dělat ve sterilním prostředí, jestli se roušky mají, či nemají vybalovat, uvedl Špoták. A chybějící jednoznačné zadání způsobilo současné pochybení. I on se domnívá, že existence ústředního krizového štábu by tomu zamezila. 

Valenta reagoval na některé kolegy v diskusi a řekl, že rada Plzeňského kraje nebyla pro občany vzorem, když několik radních onemocnělo. Myslí si, že dnes i kraj může nakupovat za své, bez ohledu na (ne)existenci ústředního krizového štábu, který není samospásný. Plzeňský kraj to podle něho nedělá. Myslí si také, že v kraji není dostatek testovacích míst. 

Bernard na to reagoval, že kraj nakoupil respirátorů víc, než byly vládní dodávky a že kraj je šampionem v provádění testů. „Pomáháme i Ústeckému a Středočeskému kraji.“ Doplnil, že jsou zpracovány pandemické plány pro nemocnice a k dispozici jsou také instrukce pro domovy seniorů, jak reagovat na krizové situace. 

Zarzycký si myslí, že kraj je dobře připraven na výrazné zhoršení epidemické situace a má dostatek materiálu. Také Bartošová soudí, že kraj postupoval koncepčně velmi dobře a že když nadále bude své kroky koordinovat se záchrankou, hygienou a různými odbory, „tak to kraj zvládne“.  

Rovněž Mauritzová si myslí, že po zdravotní stránce je kraj připraven velmi dobře. Za problém má nedostatek pracovníků v krajské hygienické stanici. 

Připravenost kraje zdůraznil i Grüner. „Panika v Plzeňském kraji nevznikne, protože kraj je připraven.“

Diskutující se do debaty nominovali na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi zpracovaly společnosti Kantar CZ a Data Collect se zaměřením na volební potenciál. Ten ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohla v současnosti hypoteticky získat ve volbách, pokud by se k ní přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb. 

  • Průzkum, který realizovala agentura KANTAR CZ ve spolupráci s agenturou Data Collect, nabízí odhad aktuálního volebního potenciálu, nejde tedy o predikci výsledků voleb.
  • Hodnota aktuálního volebního potenciálu ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách do krajského zastupitelstva, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb. Suma volebních potenciálů pak není 100 procent. Člověk, který vážně zvažuje volbu například dvou stran, je potenciálním voličem obou z nich.
  • Sběr dat probíhal mezi 10. srpnem a 3. zářím 2020 metodou dotazování po telefonu. Průzkum je reprezentativní s ohledem na voliče v daném kraji starší 18 let, v každém kraji odpovídalo 1200 respondentů, do potenciálu pak vstupovalo v každém kraji okolo devíti set osob, přesná čísla naleznete v dokumentu ke stažení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Na východě Česka se může tvořit ledovka, varují meteorologové

Ve východní polovině Česka hrozí od středečního odpoledne při mrznoucím dešti ledovka. Zejména v částech Pardubického a Olomouckého kraje se může tvořit i ve čtvrtek dopoledne. Vyplývá to z aktualizované výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Při ledovce je podle meteorologů potřeba počítat s problémy v dopravě, opatrní by měli být také chodci.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Předávali si mě jako ošatku, popsal muž záchranu z jeskyně

Jedno špatné došlápnutí v jeskyni Svážná studna v Moravském krasu o víkendu stačilo k tomu, že si zkušený speleolog a také dobrovolný hasič Václav Adamec vyzkoušel fungování záchranného systému z druhé strany. Vysvobodit se ho se zlomenou holení v neděli podařilo po více než dvaceti hodinách. Adamec se nyní zotavuje a o zkušenosti vypráví: „Ani na chvíli nešla úvaha, že bych se nahoru nedostal.“
před 4 hhodinami

Záchranky měly loni nejvíc výjezdů za patnáct let, evidují i nadužívání služby

Zdravotnická záchranná služba (ZZS) loni v Česku vyjela k více než 1,2 milionu případů. Česká televize to zjistila od ZZS jednotlivých krajů. Podle dat Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) jde o nejvyšší počet za posledních patnáct let. Kromě akutních stavů dál evidují záchranáři také nadužívání služby. Jako příklady uvádějí zveličování závažnosti potíží, volání kvůli dlouhodobým potížím, snahu pacienta dostat se rychleji na urgentní příjem nebo i náhradu za nedostupného praktického lékaře.
před 9 hhodinami

Stát musí kvůli hluku ze silnice zaplatit muži odškodnění

Stát musí Liboru Dolákovi z Brna-Bosonoh zaplatit 150 tisíc korun jako odškodnění za to, že musel kvůli rozhodnutí jihomoravské krajské hygienické stanice snášet zvýšený hluk z dopravy. Hygienici totiž v roce 2016 vydali pro silnici druhé třídy, která vede paralelně s dálnicí D1 na okraji Brna, hlukovou výjimku. Brněnský soud ji ale o dva roky později jako nezákonnou zrušil.
před 10 hhodinami

Středoškoláci se budou ve Vysokém Mýtě učit zvládat krizové situace za volantem

Na autodromu ve Vysokém Mýtě odstartoval v Česku ojedinělý pilotní projekt zaměřený na zvládání krizových situací za volantem. Dopravní odborníci ho připravili pro nejmladší řidiče ze středních škol. Projekt kombinuje teoretickou výuku, praktický výcvik na polygonu, výuku první pomoci pomocí virtuální reality a měření reakční doby na simulátorech.
před 14 hhodinami

Silná ledovka zkomplikovala dopravu

Silná ledovka zkomplikovala železniční i silniční dopravu na řadě míst po celém Česku. Ve středních Čechách ráno nejezdila velká část příměstských a regionálních autobusových linek, zrušeny byly i některé dálkové spoje. Pražské letiště fungovalo několik hodin v omezeném provozu. Ledovka se někde udržela až do odpoledních hodin, hlavně na severu a severovýchodě republiky hrozí i ve středu a ve čtvrtek.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Úrazy kvůli ledovce plnily urgentní příjmy

Pacienti s úrazy po pádech na ledu plnili v úterý urgentní příjmy a chirurgické ambulance pražských nemocnic. Urgentní příjem FN Motol a Homolka byl dopoledne kvůli lidem s úrazy na ledu maximálně vytížen. Ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) i na Bulovce bylo pacientů proti normálu asi o polovinu víc. Nejčastějšími úrazy byly zlomeniny končetin, ale také zranění hlavy či zad. Někteří pacienti s komplikovanými zlomeninami vyžadujícími operaci museli být hospitalizovaní.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Dřív mezi lidi bez domova patřil. Teď jim muž v Plzni pomáhá, popsali Reportéři ČT

V Česku žijí podle nejrůznějších odhadů desítky tisíc bezdomovců. Nelichotivou statistiku se v posledních třech letech pokouší zvrátit plzeňský magistrát. Navázal proto spolupráci se sociálním spolkem K srdci a biskupstvím plzeňským. Zhruba pět set bezdomovců, kteří v západočeské metropoli žijí, tak může získat brigádu a z výdělku si zaplatit alespoň dočasné bydlení v tamních ubytovnách. Díky práci pro plzeňskou městskou policii se do „běžného“ života podařilo z ulice vrátit třiapadesátiletému Romanovi. Nyní pomáhá právě lidem bez domova, mezi něž dřív sám patřil. O jeho příběhu natáčel pro Reportéry ČT David Vondráček.
13. 1. 2026
Načítání...