Praha - Hospic Dobrého Pastýře v Čerčanech slaví třetí výročí. Od svého vzniku se postaral o více než osm set pacientů ze Středočeského kraje a Prahy. Podle některých odborníků je hospicová péče o nevyléčitelné pacienty nenahraditelná. Přesto tato zařízení kvůli nedostatku peněz každoročně bojují o přežití.
Už tři roky se Hospic Dobrého Pastýře snaží plnit svůj úkol - ulevit nevyléčitelně nemocným pacientům od bolesti a pomoct jim, aby i poslední etapu svého života strávili naplno a důstojně. „V nemocnici na vás nemají čas. Tady chodím do stacionáře, děláme tam keramiku, pleteme košíčky a mnoho jiných věcí,“ svěřuje se pacient Rudolf Janeček. „Já hospic vnímám jako něco na půl cesty mezi nemocnicí a domácím prostředím. Každý náš pokoj je vybaven přistýlkou, jsme rádi, když tady naši pacienti mají někoho ze svých blízkých,“ vysvětluje psycholožka Jana Ambrožová.
Jenže získat peníze na takovouto péči je pro hospic stále složitější. Platby od pojišťoven a pacientů pokryjí jen polovinu rozpočtu. „Dalších zhruba čtrnáct milionů musíme sehnat na dotacích a darech, což je rok od roku těžší. Máme dotace od ministerstva práce a sociálních věcí, ministerstva zdravotnictví, ale Středočeský kraj naši práci nepodporuje,“ popisuje situaci ředitelka Hospice Dobrého Pastýře Alice Tajerová.
Čerčanský hospic je v minusu, kdyby například nepřišla každoroční dotace od hlavního města Prahy, mohlo by to být pro hospic likvidační. V podobné situaci je i dalších třináct zařízení. Další možnost, terénní hospicová péče, kdy se odborníci dlouhodobě starají o těžce nemocného doma, je na tom ještě hůř. „My se snažíme už dlouhé roky vyjednávat se zdravotními pojišťovnami, aby financovaly domácí hospicovou péči, ale moc se nám to nedaří,“ přiznává mluvčí Asociace poskytovatelů hospicové a paliativní péče Jarmila Neumannová.
Podle světové zdravotnické organizace WHO dostačuje v Česku počet lůžkových hospiců. Právě domácí hospicová péče ale poptávce nestačí.
