Praha – Opencard v podobě, jakou dnes má, mohla zůstat v říši snů – stačilo, aby pražské vedení před osmi lety během zkušebního provozu využilo možnosti projekt zastavit, což se však nestalo. Řekl to bývalý úředník magistrátu Jiří Chytil poslanecké komisi, která se kauzou Opencard zabývá. Pražští radní ale Opencard nechali pokračovat, podle Chytila tak vznikly městu nadbytečné výdaje v řádu stovek milionů. Opencard podle něj provázelo rozdělování velkých zakázek do několika menších, navíc měl být celý projekt od začátku tvořen pro konkrétní firmu. Před poslanci vypovídala také státní zástupkyně, která dohlížela na policejní vyšetřování Opencard. Podle ní rozdělení zakázek nebylo trestné.
V Poslanecké sněmovně se znovu sešla Vyšetřovací komise k prověření způsobu vyšetřování kauzy Opencard, která předvolala Jiřího Chytila, jednoho z bývalých magistrátních úředníků, kteří byli v souvislosti se zaváděním červených karet – prozatím nepravomocně – odsouzeni. Ten hovořil o financování Opencard, údajném rozdělování zakázek a také o nevyužité možnosti projekt zastavit. Chytil vypovídal před poslanci zhruba dvě hodiny.
Jiří Chytil upozornil policii již v roce 2009, kdy pracoval na magistrátním odboru informatiky, na okolnosti kolem zakázek na Opencard. Měl být svědkem v utajení, ale policisté jeho jméno zveřejnili, nakonec sám skončil jako obviněný a později nepravomocně podmínečně odsouzený. Postup policie i soudu se dočkal kritiky médií a například také Nadačního fondu proti korupci, který Jiřímu Chytilovi udělil cenu za odvahu.
Chytil: Opencard jako automat na miliardy pro jednu firmu
Podle muže, který stál na počátku policejního vyšetřování Opencard, ale nakonec skončil mezi odsouzenými, směřoval celý projekt k tomu, aby co nejvíce „nakrmil“ penězi společnost Haguess. Problematická byla podle Chytila již soutěž, která docela na začátku přidělila projekt Opencard právě společnosti Haguess – dokumentaci si sice vyzvedlo i dalších 31 firem, ale žádná se nepřihlásila. Někdejší úředník si to vysvětluje tím, že potenciální konkurenti považovali zakázku za předem připravenou právě pro Haguess, a tak ostatní společnosti neplýtvaly prostředky na vytváření svých nabídek. Podle Jiřího Chytila ale byla cena 400 milionů, kterou Praha Haguessu na začátku zaplatila za počítačové a programové vybavení a licence, „relativně odůvodnitelná podle uzavřených smluv“.
Chytil figuroval ve výběrové komisi, která firmu Haggues pro provozování karty doporučila. Byla jediným uchazečem o zakázku na pilotní provoz karty, ač si dokumentaci vyzvedly tři desítky společností. Důvod, proč se další firmy nepřihlásily, se dozvěděl až později.
Poslanec Daniel Korte:
„Postupně se ze svědka stal obviněný, obžalovaný a nyní nepravomocně odsouzený. Podle mého mínění to zásadním způsobem nabourává důvěru občanů v orgány činné v trestním řízení.“
Pražští radní poté nevyužili poslední možnost, kterou dostali před osmi lety během pilotního provozu systému, aby od projektu odstoupili. Rada potom předložila zastupitelstvu hodnocení zkušebního provozu, pod kterým byl podepsán odbor informatiky, Chytil však tvrdí, že materiál ve skutečnosti připravila samotná Haguess. Bývalý úředník také před poslanci hovořil o údajném rozdělování dalších zakázek celkem za 850 milionů do menších, aby na ně město nemuselo vypisovat soutěže. „Říká se tomu salámování, aby se nemuselo soutěžit,“ podotkl Chytil. Přitakal domněnce poslance Ivana Gabala (KDU-ČSL), že se mohlo jednat o organizovaný podvod. Toto „salámování“ se přitom týkalo dvou třetin částky, kterou Praha za Opencard zaplatila. Bývalý úředník současně upozornil, že se policie dělením zakázek nezabývala.
Jiří Chytil k dělení zakázek:
„Bylo velmi nutné – a nestalo se tak – aby vyšetřovatelé zkoumali, proč velmi vysoká částka, která pokrývá dvě třetiny celkové částky, byla utracena takovým způsobem.“
Žalobkyně, která dohlížela na Chytilovo vyšetřování, o dohodě s policií nevěděla
Kromě Jiřího Chytila pozvali poslanci na jednání vyšetřovací komise také státní zástupkyni Dagmar Máchovou. Ta dohlížela na vyšetřování Chytila a dalších úředníků magistrátu, kteří jsou dnes jedinými potrestanými za Opencard. Žalobkyně pro ně také navrhla podmíněné tresty. Poslancům však řekla, že o dohodě někdejšího úředníka s policií o statusu utajeného svědka nic nevěděla. Když policisté začali Chytila stíhat, tak podle Máchové nespolupracoval. S prací vyšetřovatelů ale státní zástupkyně nebyla spokojena, jejich práce se jí zdála pomalá. Na to upozornil i Jiří Chytil, podle kterého od chvíle, kdy policistům popsal, jak se mají na magistrátu pohybovat při prohlídce, do samotné razie uplynul celý měsíc.
Dagmar Máchová o své roli ve vyšetřování:
„Zkoumáme jenom, jestli tam byl spáchán trestný čin, nebo ne. Bohužel výsledky vedly tak, jak vedly.“
Dagmar Máchová dodala, že kvůli Opencard byly obžalovány všechny osoby, na které postačoval důkazní materiál. Prověřovaly se prý všechny zakázky do konce funkčního období městské rady pod vedením exprimátora Pavla Béma v roce 2010. „Kdyby byla vyvozena trestní odpovědnost rady, tak bych ji stíhala,“ řekla. Podotkla, že dělení zakázek, které kritizoval Jiří Chytil, nebylo trestné.
Sněmovní vyšetřovací komise se sešla již pošesté. Svoji práci chce uzavřít do konce roku, dosud vyslechla například právníka, který zpracoval trestní oznámení kvůli Opencard, bývalou opoziční zastupitelku Janu Ryšlinkovou (Zelení), která oznámení podala, někdejšího náměsteka primátora Rudolfa Blažeka (ODS), který na zavádění Opencard dohlížel, či bývalého ředitele magistrátu Martina Trnku. Ryšlinková poslancům řekla, že z projektu pravděpodobně profitovali takzvaní pražští kmotři a exprimátor ODS Pavel Bém – ten se potom proti jejím slovům ohradil. Projekt ostře kritizoval také autor auditu, který si samotný magistrát objednal, a podle kterého musel smlouvy města s Haguess připravovat diletant anebo někdo, kdo chtěl postavit magistrát do naprosto nevýhodné pozice. Martin Trnka při své výpovědi před poslanci řekl, že nevěděl, že by se při zavádění Opencard dělo cokoli nezákonného, vše podle něj spadá na bedra pracovníků odboru informatiky.
