Netěšte se turisté, že od příštího pondělí konečně půjdete Luzenským údolím a budete obdivovat 68 let zapovězené výhledy na šumavské hřebeny. Otevření luzenské cesty k hraničnímu přechodu do Bavorska přes Modrý sloup mělo být výjimečnou událostí v celé existenci Národního parku Šumava. Ale jak už to v poslední době bývá, radost milovníkům Šumavy pokazili ekoaktivisté. Vedle kůrovce tentokrát do hry o Šumavu nasadili tetřeva hlušce. Žalobu na správu parku podala letitá odpůrkyně otevření luzenské cesty Dagmar Kjučuková z Okrašlovacího spolku Zdíkovska spolu s ornitology. Českobudějovický soud rozhodl, že Správa NP Šumava a ministerstvo životního prostředí „postupovaly nezákonně“, když souhlasily s otevřením cesty z Modravy na Modrý sloup.
Podle soudu by turisté mohli ohrozit populaci tetřeva hlušce žijící v okolí cesty. A to i přesto, že podle schváleného návštěvního řádu by cesta byla otevřena jen od 15. července do 15. listopadu, byla by uzavřena pro cyklisty a také v případě, že napadne víc než pět centimetrů sněhu. Řediteli České ornitologické společnosti Zdeňku Vermouzkovi se nelíbí, že by otevřením cesty mohl vzniknout precedens pro otevření dalších cest jádrovým územím s výskytem tetřeva. „Nejsme proti cestě Luzenským údolím, jsme proti salámové metodě, kterou správa parku plánuje,“ říká ředitel. S tzv. jádrovým územím výskytu tetřeva je ovšem problém. Podle starších pramenů se za jádrové území označovalo právě Luzenské údolí. Posledním česko-bavorským výzkumem s využitím nejmodernějších metod, kdy se kromě velikosti populace sledovaly i její genetické vlastnosti, se však zjistilo, že na cestě Luzenským údolím tetřev takřka nežije, protože žije převážně v lese.
V centrální části Luzenského údolí, tedy v otevřené bezlesé krajině se širokou cestou, se tetřev téměř nevyskytuje. Nemá zde vhodné úkryty ani mraveniště jako zdroj potravy pro mláďata. „To jasně vyplývá i z tříletého česko-bavorského monitoringu tetřevů hlušců v dané oblasti,“ říká ředitel Národního parku Bavorský les Franz Leibl. Jak výzkum také ukázal, tetřev se naopak hojně vyskytuje na úbočí Špičníku – což je současná „obchozí“ stezka na Modrý sloup, kam turisty v roce 2009 pod tlakem ekologických aktivistů nasměrovalo tehdejší vedení Správy NP Šumava. Vznikla tak zcela absurdní situace, že v místech kde tetřev žije, turisté nevadí a naopak tam kde nežije, je vstup turistům zakázán. Otevření přístupu k bavorské hranici územím s minimálním výskytem tetřeva by bylo logické a nejsnazší, protože cesta Luzenským údolím je už od května vyznačená. „Výsledky monitoringu tetřevů zřetelně ukázaly, že vedení trasy skrz Luzenské údolí představuje nejsnesitelnější řešení,“ uvádí mluvčí šumavského parku Pavel Pechoušek.
S rozhodnutím budějovického soudu zásadně nesouhlasí ředitel Národního parku Šumava Jiří Mánek a kritizuje přístup ekologických aktivistů. „Ekoaktivisté pošlapali snahu obou národních parků – vrcholných orgánů ochrany přírody na daných územích, ale také společnou snahu českých i bavorských obcí. Ekologisté chtějí přírodu ukazovat jen na obrázcích, chtějí ji mít jen pro sebe,“ říká ředitel Mánek. Otevření průchodu Luzenským údolím by podle něj bylo z odborného hlediska naprosto v pořádku. Obě vrcholné organizace zabývající se ochranou přírody – Správa Národního parku Šumava i Správa Národního parku Bavorský les – průchod Luzenským údolím schválily. Zmaření záměru zpřístupnit veřejnosti jednu z nejpůvabnějších částí Šumavy odsoudil také Antonín Schubert, předseda Svazu obcí Národního parku Šumava. „Ekoaktivistická hnutí svou blokádou průchodu na Modrý sloup skrze Luzenské údolí jasně ukázala, že jim nejde o ochranu tetřeva ani přírody, ale jen o vyštvání lidí a turistů ze Šumavy a to i z míst, kde pro to z hlediska ochrany přírody nejsou žádné důvody,“ zdůrazňuje Schubert.
O znovuotevření tisíc let staré stezky Luzenským údolím má zájem také ministerstvo životního prostředí. „Příroda by měla být otevřená lidem. Nechceme přírodu před lidmi schovávat, a to je ten důvod, proč dlouhodobě usilujeme o to, aby byl Modrý sloup otevřen,“ prohlásil nedávno mluvčí ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík. Ve středověku údolím vedla Zlatá stezka, při níž bylo u Modrého sloupu (ještě podle Řivnáčova průvodce z roku 1883) připomínáno místo, „kam byl ukládán chléb, aby se soumaři tudy táhnoucí mohli posilniti. Každý byl povinen položiti tam za chléb peníz. Kdo byl dopaden, že peníze nesložil, na tom vykonáno prý ihned na vedle postavené šibenici stanné právo“. Cesta byla uzavřena po odsunu sudetských Němců v roce 1945, do roku 1990 zde bylo přísně střežené hraniční pásmo a od té doby brání otevření cesty Luzenským údolím ekologičtí aktivisté.
I když se turisté ani po více než dvacetiletém boji letos do Luzenského údolí nepodívají, správa parku se nevzdává. Rozhodnutí soudu by cestou kasační stížnosti mohlo zpochybnit např. Ministerstvo životního prostředí, Klub českých turistů nebo obec Modrava. Správa parku chce podle svého ředitele pokračovat v racionální ochraně přírody, kde vedle tetřeva hlušce má svůj prostor pro poznání divoké přírody i člověk. Ekologičtí aktivisté, kteří člověka pokládají hlavně za škůdce přírody, budou ovšem ve svém tažení za ovládnutí správy parku a posléze celé Šumavy také pokračovat. Na kom bude záležet, zda zvítězí fanatismus nebo tolerance a zdravý rozum, co myslíte?
