Následující řádky nejsou pro každého. Během jejich četby dostanete možnost nahlédnout do nejhlubšího podvědomí české technické inteligence. A budete otřeseni. Protože důvody nezprovoznění našeho nejdelšího tunelu s krásným dívčím jménem Blanka, jsou tragicky lidské. Až je pochopíte, rozpláčete se. Tak tedy…
Ukázalo se, že lidé, kteří se podíleli na stavbě tunelového komplexu Blanka, se dostali do tragické závislosti. Do závislosti na svém díle! Vybudovali dokonalé technické dílo, do jehož stavby vložili veškerý svůj um a znalosti, věnovali stavbě nejlepší léta svého života a teď, zákonitě, odmítají předat svou milovanou Blanku laické, cynické veřejnosti. Vpád automobilů do tunelu by zajisté jejich dílo znečistil, poškodil, opotřeboval.
Něčemu takovému musí lidé z Metrostavu či ČKD vzdorovat, co jim budou síly stačit. Je to existenciální záležitost tisíců budovatelů této kolosální stavby. Podobně jako otroci stavějící pyramidy museli být po dostavění pyramidy popraveni, stejně tak bude muset být tunelový komplex Blanka jeho budovatelům odebrán násilím. A bude to krutý boj. Budou se bít o každou píď svého tunelu.
Tunel, který vykopali, vnímají jako svůj, nikomu ho nedají! Stejně je po celou dobu stavby všichni jen pomlouvali a házeli jim klacky pod nohy. Byli i tací, kteří tvrdili, že stavba Blanky je zbytečná. A ti by teď měli jejich tunelem jezdit? Ne, Blanka patří těm, kteří ji postavili, je jejich. Jen oni se jí mohou pod Prahou prohánět a zkracovat si cestu na chalupy a chaty. A také to dělají.
Ano, je to tak, stavitelé Blanky si už léta užívají své stavby a jezdí si podzemím Prahy tam a zpátky a pošklebují se nám, co se prodíráme na povrchu ucpanými ulicemi. Je to jediná jejich satisfakce, za všechno to odstrkování a zesměšňování, které se jim během let stavby dostalo.
Jak to všechno vím? Za všechno může drobná česká korupce. Máte-li dobrého známého mezi staviteli Blanky, vězte, že vás za drobný úplatek, resp. poplatek, nechají Blankou projet. A to se podařilo i mně!
Cestou jsem se dozvěděl nejen všechny úžasné parametry stavby, které laická veřejnost vůbec neocení, ale i pevné rozhodnutí budovatelů Blanky, stavbu nikdy veřejnosti nepředat. Blanka je navždy jen jejich, zkuste se proti nim postavit. Svými bagry a buldozery a vrtnými soupravami vás rozdrtí.
Musím říct, že láska k jejich dílu mě okouzlila. Pochopil jsem, jak něžná je duše české technické inteligence. A proto vás prosím, Pražané: neberme Blanku těm, kteří ji postavili a kteří ji, jako jediní, dokážou ocenit a milovat. Počkejme dvacet třicet let, nechme je v Blance dožít.
Pak přijde čas i pro naše automobily.
