Ačkoliv u nás je léto, prázdniny, koupání a klid, není tomu tak všude ve světě. Na východní Ukrajině se bojuje (vedle stovek mrtvých vojáků i 300 naprosto nevinných Evropanů ze sestřeleného letadla), v Sýrii se bojuje (za tři roky občanské války prý 120 000 mrtvých), v Izraeli se bojuje (od výpadu do Gazy už se blíží počet obětí půl druhé tisícovce), standardně se bojuje v Afghánistánu (za těch třicet let nepočítaně mrtvých, z toho za poslední dobu i 5 padlých českých vojáků).
Boje se odehrávají i na severu Afriky, v Libyi, kde od pádu Kadáfího režimu, který dokázal udržet na uzdě znepřátelené rodinné klany, dochází k předvídatelnému bratrovražednému boji se stovkami obětí. A ministerstvo zahraničí volá - nejezděte tam.
A u nás? U nás v Evropě je klid. Lid má prázdniny, poslanci pracují, dnem i nocí v parlamentu hlasují. Idyla. Taková je Evropa!
Jen ta Itálie, nárazníková zóna Evropy, hlásí zneklidňující údaje: za prvního půl rok 80 000 afrických běženců, vesměs muslimů. Vypadá to, že muslimové hledají v křesťanském světě záchranu před zdivočelým islámem.
A našinec? Popíjí limo ve stínu lípy, odhazuje noviny a ptá se: Kde se bere ta všudypřítomná nenávist, ten všudypřítomný zmar, zhovadilost, pohrdání životem, ta nekonečná lidská závist, hloupost a řevnivost?
A náhle, viděno zorným úhlem “rozválčeného světa“, si uvědomuje, že ta naše vysmívaná Evropská unie, co jí někteří tak rádi nasazují psí hlavu, je jedno z mála míst klidu a spolupráce na planetě Zemi. Že je to ostrov tolerance a míru a práce uprostřed znesvářeného světa.
Jsou prázdniny, vedro, nikomu se nic nechce, ale přece jen si neodpustím drobnou intelektuální aktivitu, ba výzvu: lidé, Češi, Evropané, važme si toho a nenechme si to vzít. Dvakrát vzešla z našeho kontinentu velká světová válka. Tentokrát máme nástroj, aby se tak nestalo, máme Evropskou unii! Pomalou, těžkopádnou, byrokratickou, nevyváženou, ale taky krásnou, multinárodní, snášenlivou, kultivovanou, pracovitou, čistotnou, klidnou a bohatou - Pevnost Evropu.
Važme si jí, střežme ji, opevněme ji jak uvnitř, tak vně. Přijdeme-li o ni, pohltí nás bratrovražedným bojem zmítaný svět a nic nás nespasí.
