Rád čtu u snídaně noviny. Kdysi to byla Mladá fronta, později Lidové noviny, dnes E15. Možná ten deník ve formátu A4 málo kdo zná, tak ho ve stručnosti představím. Je to ekonomický deník. Ve volném prodeji stojí 10,- Kč, ale ráno ho dostanete v metru zadarmo. Jsou to poslední papírové noviny, které čtu. Všechny ostatní noviny už čtu jen na iPadu.
Protože jsou to ekonomické noviny, jsou v nich titulky typu: Producenti ryb si polepší o 135 milionů nebo Pád rublu trvá nebo Solární podpora vyjde některé firmy velmi draho. Prostě dotek světa velkého byznysu.
Sednu si ke kávě a makovce, to vše v ceně 25 korun, a čtu si o tom, jak se zisk firmy Tchibo propadl o třetinu, na pouhých 100 miliónů! Nebo o tom, že firma CTP získala sklady u dálnice D8 za cenu, kterou odmítla zveřejnit. Dnes jsem u snídaně četl o tom, jak cena ropy spadla na 80 dolarů za barel a producenti ropy tak přišli o miliardy. Potěšily mě hned dvě věci: Jednak, že možná trochu zlevní benzín, a dále fakt, že nemám ropná pole, a nemusím se tedy starat, co teď s nimi.
Čtu ty noviny pravidelně a vím o světě velkého byznysu téměř všechno. Prožívám pád akcií Intel a vzestup akcií Tesla. Pravidelně sleduji kurzovní lístek a v něm momentálně stoupající cenu dolaru a pád rublu. Euro bylo i dnes za 27,5, jak to pan guvernér Singer slíbil.
Čtu ty noviny a pravidelně si kladu otázku, proč to dělám? Co je mi po tom, že výkonný ředitel norské energetické společnosti Statoil Helge Lund nečekaně rezignoval a odchází do britské společnosti BG Group, která mu slíbila velkou gáži, když se mu podaří dostat stagnující firmu do lepší kondice? Co je mi tom, že se pod šéfem Českých drah houpe židle?
Dnes jsem na to konečně u snídaně přišel, je to mámivý, motivační trik kapitalismu! Dá vám nahlédnout do nedosažitelných, neovlivnitelných globálních toků peněz a nekonečných komplikací spojených s jejich spravováním, abyste po odložení těch novin pocítili slastnou úlevu, že sice žijete mizerně, za pár šupů, ale díky Bohu, nemáte naštěstí na starost, kam umístit volné miliardy či kde postavit novou fabriku.
Odkládám ty ekonomické noviny s omamnou úlevou. Jsem svobodný člověk! Mám průměrný příjem, z čehož polovinu dám za bydlení, čtvrtinu za benzín a zbytek projím. Nemám žádné problémy s volným kapitálem, který, je-li nedobře umístěn, rozpouští se jak sníh na slunci.
A to je na ekonomických novinách k nezaplacení. Možná proto jsou ráno v metru zadarmo.
