Braň se, Ukrajino!

Ten princip je stále stejný – znenadání procitne nějaká menšina a dožaduje se svého státu. Nejlépe, když je to menšina sousedního státu a ten sousední stát považuje za povinnost ochránit svou menšinu za hranicemi. Státník sousedního státu na tom nažene politické body. Československá republika by mohla vyprávět, Hitler zachraňoval německou menšinu na území Československa a skončilo to II. světovou válkou. Stát se nebránil a okamžitě se začal sypat pod rukama. Ozvala se slovenská menšina a hned tu byl Slovenský stát. Nakonec zbyl neživotný útvar protektorát Čechy a Morava.

Stát není nic automatického. Aby existoval, musí být vůle k jeho existenci. Stát svou vůli projevuje úřady a institucemi. V nejkrajnějším případě institucí zvanou armáda. Státy vznikají a zanikají. Zanikají zejména tehdy, když se nenajde vůle k jejich obraně. Jako u nás před Hitlerem. Jako u nás (před Mečiarem) Československo zaniklo, protože ho žádná armáda nebránila.

Ukrajina je teď v situaci, jakou my v Čechách důvěrně známe. Opět se našla menšina, která nutně potřebuje žít o dvacet kilometrů jinde. Nejlépe v sousedním státě. A než se tak stane, tak potřebuje ochranu – nejlépe vojáky sousedního státu.

Bože, kdyby to nebylo tak hrozné, tak bychom se těm banálním postupům museli zasmát. Ale ono je to hrozné, protože když se - patřičně ideologicky zpracované - masy dají do pohybu, teče krev. A kde teče krev, tam se hrne na svět křivda, nenávist a zlo. Prolitá krev je nejlepším lepidlem uražených a ponížených. Krev spojí i ty, co by se jinak nikdy nespojili - pro ideály, kterým by se jindy vysmáli.

Ukrajinská armáda začala konečně bránit své území. Jsou první mrtví, první zranění. Nepohoršujme se, jinak to asi nejde, stát Ukrajina projevuje svou vůli. Zejména proto si státy zřizují armády. Aby bránily své území.

Co bude dál, čeká nás válka? Ukrajina musí projevit vůli po udržení svého státu. Musí si umět ochránit své území. Pokud to nedokáže, nikdo jí nepomůže. Musí vytlačit Rusy na ruské území.

I my jsme měli bojovat v roce 1938. Válku bychom tím určitě neodvrátili, ale projevili bychom vůli, a to je úplně jiné východisko, jiný dějinný odkaz než rezignace. Státy se udržují vůlí většiny proti menšině. Zní to drsně, ale je to tak, Ukrajino, Británie, Španělsko, Belgie, Česko. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...